Sex po rozchodu

Zkoušela jsem a bylo to k ničemu, pořád jsem doufala, že si ho takhle udržím a on se zase do mě zamiluje a on si se mnou jenom hrál a já skákala, jak on pískal, takže už nikdy. Je to jak kdyby sis měla obléct roztrhané kalhoty a čekala, že budou dělat pořád stejnou parádu...

Asi si tím prošlo dost holek a ani já nejsem výjimka. Po dvouletém vztahu se se mnou rozešel přítel a já mu asi za měsíc nabídla, že spolu aspoň můžeme spát Byla jsem pěkně pitomá a vedlo to akorát k tomu, že jsem se trápila mnohem déle. Ale asi jsem takovou zkušenost potřebovala, protože teď vím, že bych to nikdy neudělala. Je to obrovské ponižování!

Sama sebe jsem považovala za velkého cynika a myslela jsem si, že oddělit lásku a sex nemůže být nijak složité. Bohužel jsem se mýlila a přestože byl rozchod mojí iniciativou porozchodový sex mi velmi ublížil. Takže souhlasím s holkama, je to vážně ponižující...ale vlastní zkušenost je zřejmě nenahraditelná.

Tak tak, hezky si pořádně nabít svojí pusu....to jediné 100% ně funguje. Tak vzhůru do toho, půl je hotovo

Sama za sebe musím říct,že si to tedy nedokážu představit . . .stýkat se s mužem,který o mne nemá zájem jako o člověka,ale na sex bych mu byla dobrá . . .ne,ne,ne rohožku bych mu tedy v postely rozhodně nedělala.Buď všechno nebo nic "chlapečku".Vím jak je těžké se odprostit od člověka,kterého stále milujeme a nabízí se řešení,že tedy aspoň někdy a maličko a občas . . .ALE je to jen sebetrýznění,takže za sebe říkám NE!

Mám asi podobné zkušenosti jako holky. Ale zas netvrdím, že bych z toho měla jen negativní vzpomínky. Na jednu stranu se umím odprostit, je to sranda a vzrůšo, ale pak když na člověka přijde smutná chvilka, tak to na něj dvojnásob dolehne, to ponížení a pocit, že ve vás dotyčný vidí jen kus masa.
Ale suma sumárum ne, není to dobrý nápad.

já jsem s bejvalym po rozchodu jeste asi tak 3x spala a chyba to urcite byla. Ale mnohem vetsi chyba byla to, že jsem s ním zůstala v kontaktu, psala si s nim a občas jsme se scházeli...
Já jsem si tak dělala naděje a on to měl jako ..vlastne ani nevim jak to bral on, ale vratit se ke me nechtel...

A i kdyby to bylo jen jakoze ti chybí sex - coz me urcite chybel dost a dost jsem si ho taky uzila, ale proste to je hrozne tezky oddelit city... i kdyz se to tak mozna nezda...Taky jsem si myslela, ze to zvladnu...

to jsou tedy zajímavé názory...,vždy jsem si říkal že pokud je rozchod tak "se vším všudy",ale asi to neplatí..

jsem po rozchodu rok a mám možnost mít pravidelný sex,nějaký to kino, večeře s ex na přátelské úrovni. Vůbec nevím zda do toho jít nebo to nechat být a vypomoct si sama. Po vašich zkušenostech je to ještě více navážkách, možná u mě to je jiné, že vím že ho za živnotního partnera nechci a stále hledám, ovšem ráda ho svým způsobem mám.

Já jsem tři týdny po rozchodu z mojí iniciativy. Jsme oba živlové, věčný boj, ty hádky už se nedaly vydržet. Ovšem v sexu nám to vždycky klapalo Proto jsem před pár dny podlehla "depce", že bude hrozně těžký najít někoho, kdo mi bude v posteli tak vyhovovat a nabídla mu, že spolu budem jenom spát. Fakt je, že tohle bylo v tom vztahu asi jediný, co nám fungovalo na jedničku a žehlili jsme tím různý neshody Zatím to klape dobře, nic neřešíme, nemáme na sebe žádný nároky. Jsem fakt zvědavá jak to dopadne, jestli to bude fungovat nebo se k sobě znova vrátíme (sedmý rozchod za sedm měsíců vztahu )... Kamarádi už se nám smějou

Asi to není úplně nejlepší nápad. Rozchod i tak dost bolí tak, proč to všechno prodlužovat? Já si po rozvodu našla milence. Oba jsme byli v podobné situaci, bylo nám smutno a nějak jsme ještě neměli na to mít vztah. Už se spolu sexuálně nescházíme, máme každý svého partnera ale občas si zavoláme jak se nám daří. Z mého pohledu je lepší si najít někoho nového.

má to tak kamarádka, která se prostě nedokáže zbavit zamilovanosti a je ráda i za ten sex, protože k milému bývalému vzhlíží jak ke svatému obrázku a stále doufá, že se k sobě jednoho krásného rána vrátí. Co naplat že on ji jen využívá a za zády se směje jaká je z ní matrace. Podle mně je to to nejhorší co může člověk udělat, protože pak si pořád nějakým způsobem nárokuje právo na toho druhého, i když už to vlastně normální vztah není..Ale třeba to máte jinak a kamarádka je jen extrémní případ, nevím

Reaguji na šášulka:
Mám teď úplně to samé dilema, a nejdřív jsem to zamítla.. Ale teď o tom přemýšlím a přemýšlím a nevím..
Asi nejdůležitější je tohle:

Takže moc nehrozí, že by city utrpěly, ale stejně se toho nějak bojim, nikdy jsem to nezkusila (a ani si to nedovedla představit), a vždycky to spíš odsuzovala, ale teď si říkám, že za pokus nic nedám..

Já s tím mám teda dobré zkušenosti. Se svým prvním ex jsme spolu spali rok po rozchodu a to od chvíle, kdy jsme si oba byli jistí, že už se nemilujeme. Jakmile v tom nejsou city, tak proč ne? Chápu že to je pro některé tabu a že jim to přijde jako ponižování, ale kdo koho ponižuje? Já se ho nemusela doprošovat a v posteli byl prostě fajn. Teď prožívám to samé s přítelem jsme se museli rozejít kvůli jeho dětem, prostě to nešlo a dva měsíce po rozchodu, kdy jsem si konečně uvědomila že už ho nemiluju a že to stejně bylo o ničem jsme se potkali a skončili spolu v posteli a teď jsme dobří posteloví partneři. Já prostě sex miluju ale neumím si představit že si najdu někoho na jednu noc, to radši tohle. jakmile v tom nejsou city tak to je v pořádku, lásku hledám, ale než ji najdu, proč si neužít??