Rozvod ano či ne?

Izka
uf-teda,moc ti přeji aby to vše dopadlo k tvé spokojenosti a ty jsi se už nemusela takto trápit.Je to těžké,když žena nemá oporu v rodině,ani u kamarádů...Kdyby jsi cokoliv potřebovala..promluvit si,vyplakat se a nebo se zasmát určo jsme tady,vždyť víš
Držím moc palečky

Bříško
Holky já vám strašně děkuju.Nenapadlo mě,že vás tu objevim.Já samozřejmě mám svoje kamarády,ale je fakt ,že s nima většinou nic neprobírám..Ty mám pro dobrou náladu a navíc, každý má svých starostí dost.No a protože to dalo by se říct neřeším s nikým tak jsem se z toho potřebovala alespon vypsat
Já vím že to dopadne dobře,ale už aby to bylo za mnou.Děkuju.

Já vím .Je to prostě situace ,která se musí vyřešit ,jinak to nejde,ale ty nervy co to stojí.Já vím ,že takový ženských jsou mraky a všechny to musí zvládnout.To je prostě život a né procházka růžovou zahradou i když ta by mi samozřejmě vůbec nevadila.Ale bohužel-život je boj.

Izka
přesně tak-jsi odvaha,že se do toho pustíš v tak složité situaci-a proto máš naši plnou podporu

Ahoj
Se samotou už zkušenosti jsou.Přes rok spolu nežijem.Ale přesto sem chodí-máme děti.Přesto,že žijeme odděleně tak ten rozvod nebude jednoduchý.Myslím,že ze všeho nejhorší pro mě byla doba těhotenství.To byla zatím nejhorší doba v mém životě.To byla absolutní bezmoc,ze které tě vysvobodí až den porodu.Prostě to nad čím by ses normálně ani nepozastavila tě v těhotenství totálně stáhne na dno.
Tento vztah mi ale rozhodně nic nedává.Ale bere,bere mi čas.

To je právě ono.Na to se nedá zapomenout .To je ta nej. rána pod pás.Protože člověk nemůže nic.Kolikrát si člověk musí dát panáka(a né jednoho),aby určitý věci rozchodil a nebo aspon na chvilku přišel na jiný myšlenky ,ale co těhotná..Nic, prostě to bud vydrží,nebo ne.A to myslím vážně.Seš zlatičko ,díky.

Ify

Ahoj Ifi,

nevím, jestli sem ještě chodíš, ale pokud ano, tak Ti radím: BĚŽ OD NĚHO!!!! je to psychopat, kterému se už dokonce podařilo nabourat samu tebe, když Ti některé jeho patologické projevy už přijdou normální.

Pokud se bojíš rozvodu, tak se vše může obejít bez Tvé přítomnosti, určitě bych Ti doporučovala, aby na jednání chodil jen advokát, abys s ním nepřišla vůbec do styku.
A pokud by Tě v průběhu rozvodu obtěžoval, existuje předběžné opatření proti domácímu násilí, kdy by mu byl soudně uložen zákaz přibližování se ke Tvému obydlí a Tvé osobě vůbec.

Izka
Beruško, moc mě mrzí, že tvé problémy jsou až takhle vážný . Ale jak říkala Bříško, do rozvodu vydrž - pak půjdeš na bříško,budeš spokojená a začne ti nový život . A kdo ví.......... ????
Držím ti moc pěstičky, aby si všechno zvládla a brzy tohle všechno bylo za tebou.

Ahoj kočko.
Na bříško půjdu dřív.Na rozvod musím mít čistou hlavu a to ted nemám.

Izka
Vidíš, tak k rozvodu půjde už jiná Izka, určitě po bříšku budeš mít i víc vnitřní síly a víc sebevědomí - uvidíš .

Izka
holky moje,dostala jsem se na tuhle diskuzi úplně náhodou a nevím o co se jedná,ale mohla bych napsat story o svém prvním manželství...nejdřív velká láska a pak už jenom trápení...prosby,omluvy,trápení...první facka přebolela,první napadení...obtěžování na dojezdu-bral drogy-omluvy krokodýlí slzy...pořád jsem věřila,ale najednou se ve mně vše zlomilo,věděla jsem že už to není jen o mně,ale že do téhle pohromy je zapojená v té době i moje malá dcerka a já ji nechci naučit žít ve světě,kde se jen ubližuje a odpouští,ale v harmonii,věděla jsem,že dělám krok do černé tmy,které se strašně bojím...věděla jsem že nemám finance byt...jen holé ruce a dítě..ale udělala jsem to a rozvedla se...jasně přišlo spoustu jiných problémů,hlavně těch finančních,ale ten klid v srdci,ten mi stál za všechno,co následovalo...byla jsem to zase já...a o to jde,nezabít vztahem sebe sama...je to těžké nepopírám,ale dneska jsem tou nejšťastnější...poučila jsem se ze všeho,začala na věci nahlížet přes srdce,ale se zdravým rozumem a nyní mám toho nejlepšího člověka vedle sebe a šťastnou rodinu...ten první krok je nejtěžší...ale stojí za to

To je pravda.A je dobře ,že ti nakonec život vyšel podle představ.

lolasek
Jsem ráda, že jsi šťastná a ze srdce ti to moc přeju .
Zasloužíš si to ty, i tvé krásné dětičky .

Izka
Teda IZKO, to je ale smutný příběh, na mě to působní, že u tvého manžela není něco vpořádku po psychidké stránce, to přeci není možný, aby se někdo takhle choval?!!! Vůbec ti to nezávidím, ale umím si to představit, mě se manžel mstil, když jsem řekla, že podám žádost o rozvod. Šlo o alkohol a jinak byl milý, takže to bylo těžké. Než nás rozvedli (trvalo to rok!) bydleli jsme spolu, nedával mi peníze, choval se hloupě...no bylo to těžké. Proto nelituji, že jsem se k tomu odhodlala. a lidi se vykašli, horší je to s dětmi. Ten můj o ně ztratil zájem a spíš jsem ho prosila, aby si je aspoň někdy vzal (když už jsme žili odděleně), v tomhle ti proto neporadím. Ale já být tebou a kdybych měla kam jít, dávno bych se odstěhovala! Možná by nakonec ještě přišel s prosíkem.

To je přesně moje řeč, život nekončí jedním chlapem. A o děti se neboj, jestli jsi jim dala dobrý základ, jednou na to přijdou samy a ještě se ti omluví, uvidíš.
Syn mého nového manžela mi zazlíval (neprávem) rozvod rodičů a choval se ke mně hrozně a po letech za mnou přijel s kytkou a dnes vycházíme v pohodě. Není to žádná láska nebeská, ale je to fajn. Takže neboj se ničeho, nic nemůže být horší než to, co prožíváš teď! FAKT! Soustřeď se na sebe, když ty budeč spokojená budou i děti, uvidíš...