Rozvod ano či ne?

Holky,
jak já bych byla za všechny rady ať jsou jakékoliv ráda...před 20 lety jsem net neměla...?....a tak se styděla něco někomu ze svého okolí říct, že jsem si i léta myslela, že je to normálka....takže bych viděla obrovský klad v tom, že se tu může někdo vypovídat a vidí několik pohledů na věc.
Jak seš v tom...už opravdu jaksi věci nerozeznáš....já to neřekla ani své kamarádce, sama jsem si namlouvala...a léta běžela....v tomto bych viděla hodně pozitivního.
Nikdo nikoho nenutí, co člověk to názor, musí chtít a nebo nechtít zase jen sama...v konečném důsledku jsme na všechno sami....
janis

janis
úplně s tebou souhlasím.Sama jsem vždy vděčná za váš úhel pohledu,rady,ať jsou jakékoliv.Vyslechneme názor,zkušenosti a pak je jen na nás,jak se zachováme.

ajscho - tak jsem to myslela. Protože stejně konečné rozhodnutí je vždy na Tobě. Ve všem. Je sice dobré se vypovídat, ale myslím, že některé "rady" nemohou být brány ani vážně. Musejí se brát jen jako názor. A ne návod. Ten si každý - jak říkám - tvoří sám.
Neexistují dvě stejné situace.

I když se tady vypovídá vše možné i nemožné, a je to třeba úleva pro někoho, NIC TO NEŘEŠÍ. Možná pomůže jen to "vypovídání a svěření se".

Kdybych se dostala do této situace/zaplať Pánbůh v ní nejsem a věřím, že nebudu-i když člověk nikdy neví/, tak bych věc určitě neřešila takto.

Ale - KDO VÍ....

Každopádně jsou to strašné příběhy a obdivuju ty ženy, co zvládnou. A snesou. A třeba i chápu, že mají potřebu sdělování.

Iva

Ivo,
řeší- neřeší- to není zásadní. To je otázka filozofická. Už se na svůj problém podívat trochu zboku je velká věc. To by byl na kočku i Freud nebo Anonymní alkoholici atakdále. Proč by bylo možné se poradit jen ohledně barvy make upu?
Trochu problematické mi připadá trvzení ajschy
"neumím si život bez manžela představit".
Tím je člověk velmi svázaný. Myslím, že by zrovna jí pomohlo- představit si to.
Představit si- neznamená ještě něco plánovat....
Neumím si představit život bez naděje, ale bez chlapa? Pche!
Mně nahání hrůzu takové silné tvrzení, nevím, jestli je zdravá taková závislost. Přitom mi je v manželství dobře, volně, mám pocit svobody, podpory.
Týrání bych prostě nevydržela.
Jistěže do detailu do vztahu vidí jenom ti dva.
Ale Ajscha kope proti svěřování, paradoxně se svěřuje- a to je dobře.
Maria

Maria,
já si taky bez toho první muže nedovedla život představit...byla jsem jak zabedněná...přesně tyto tvrzení, takže nějakou pochybnost jsem k sobě ani nepřipustila, no a až časem... a divila se, že kam jsem to nechala až dojít...takže jsem to vlastně ze začátku chtěla....čímž chci říct, že vždycky se podílí na rozvodu oba dva....j

Janis,
mně se až udělalo zle z vlastní smělosti, aby manža do rána nedostal infarkt, když jsem tak strašně nezávislá....velký KLEP na dřevo....
Teď jsem kdesi četla výrok nějakého novináře / metaforu/:
"Kup si jízdenku a jeď!"
A ještě údajně Talmud:" Vezmi si, co chceš, a zaplať za to ".

M.

Maria,
když si vemu jak jsem byla bezradná a vlastně závislá a jak je to nyní...tak nechápu kde se to vzalo...chápu - bylo to, ale já to nějak ve víru lásky úplně někam zadupala...no a tak si někdy říkám jak je láska sice krásná a jak nebezpečná !
Ještě, že podruhé jsem použila mozek....janis

Mária - právě - že nebyl. Věc výkladu.

Kdo nemá naději, nežije. Pravda.

Ale já si n e u m í m představit život bez muže.
Mám ho ráda, on mně také, mám muže- OBECNĚ - prostě ráda, a proto mi vadí, když někdo píše o nich paušálně jako o neschopných bytostech.Neumím si představit Zemi žen . Víš, o čem píšu

Samozřejmě - záleží na ŽENĚ, jak zúročí své přednosti a umně zakamufluje nedostatky. Nemyslím nyní KOSMETICKÉ.
Moje zásada - z nedostatku udělám přednost a originalitu. )

A já ještě lásky, klidu a prostoru na své sny. Bez naděje- jak jsme se shodly, ale ani bez SNů NELZE žít, jen přežívat. Pak nejsem "užívačka" života, ale jen "uživatelka trpící, čekající ... na co vlastně??"

Moje manželství mi tohle vše dává.

Ajscha si myslím nekope, jen nemá potřebu dávat na sklo veřejně věci, které jsou výsostně jen její a jejího muže. Chápu jí, respektuji, i když připouštím, že potřeba ventilu asi je u každého.

Janis - musím se optat: co bylo zadupáno? Tvoje seběvědomí, samostatnost, prostě co???

Mělas LÁSKU, takže bylo třeba možné tou láskou trochu žít, ne?
Jak píšeš často - "o svém chvění"...Rozum jistě k výběru partnera patří, ale v životě jsou momenty, kdy člověk ten rozum jaksi rád vymění za tu lásku a chvění.. Pokud to není "jen" prvotní zamilování, je to úžasná věc.
Dovolím si tady napsat, že v tomto směru mám velmi,velmi,velmi krásnou zkušenost. Věřte mi. Létat na křídlech snů sice nejde celý život, ale jakmile ztratíme křídla, táhneme k zemi i partnera.

Protože nás má JISTOU. JISTOTA je zabijákem vztahů. Jsem si jistá mužem, tudíž na sebe kašlu. Kašlu na to - dělat mu radost, kašlu na to, že už mi třeba nedal pět let kytku - však jsme sezdaní...atd.

No TOTO je právě ta hrůza některých manželství. Jistota/namlouvaná/, a lenost přinést do vztahu nové věci - v různých směrech.
Nemyslím třeba nemanželské dítě..))))

Iva

Takže u mě nastal další vývoj, rodiče se dozvěděli, že jsem to stáhla, samozřejmě jsou proti, včetně prarodičů. Nemám už od nich čekat žádnou pomoc a hodně jsem je naštvala, nějak v tomto duchu, leč toto je řečený lehký odvárek. Když mi prý nestačilo šest let, abych otevřela oči, tak ať si jdu zase nabít hubu. Jestli si myslím, že to bylo soužitím s nimi, tak jsem hodně naivní a jen mě manžel zpracoval a vymyl díru do hlavy, tak ať si ho tedy poslechnu. No prostě super stav!

Ivo,
ano, tak jak to píšeš...musela jsem poslouchat, protože jsem odešla do domu muže od rodičů, protože se tam už nedalo vydržet....před maturitou...
Otec alkohol a má matka neustálé scény a jednou...prostě řekla, když jí povolily nervy ať se zeberu a odejdu a bude klid.
Já, která za to nemohla. Paličák...co jsem tak asi udělala...?....No a tak jsem šla....tím jsem si rozhodla svou nejbližší budoucnost. Neměla jsem nic a neměla jsem se kam vrátit a taky jsem se nesměla se svými rodiči stýkat....
janis

Janýsku, ale rozhodla ses SAMA! Byla to Tvoje volba. A jak to dopadlo - to byl důsledek něčeho nefungujícího.
A dneska si myslím - žes ráda, žes tehdy byla paličák.

Udělala jsi věc, která byla pro Tebe v danou chvíli správná. Se všemi důsledky. Ale zvládlas to všechno a dnes je Ti dobře, alespoň,soudím, jak píšeš.
Takže taky potřebuješ LÁSKU a MUŽE. A máš ho. Tak se neohlížej zpět a neztrácej křídla a sny.
Rozum NENÍ všechno - alespoň pro mne - nenapravitelného idealistu ve vztahu k mužům. /Doufám, že idealistkou zůstanu/
Iva

Nelituju...mám dvě děti, které dávají někdy zabrat...ale moje....ano, vracím se...máš pravdu a často, protože mne to všechno mrzí, mrzí i za děti protože nás mají rádi oba dva a já vždycky ustoupím a popláču si ale bylo to strašně ale strašně těžký - to raději uvádím pro ostatní, aby si nedělaly iluze, že je to pohodička zůstat s dětma.......lásku potřebuju...vždyť i poprvé to byla láska...a pak jsem křídla hódně používala až jsem si řekla, že už musím zabrzdit a použít svou tvrdou palici....hele idealista jaký jsem já, myslím že nejsi...leda teda u těch mužů...u nich jsem optimistický realista !

Ivo,
čistě statisticky - vdov je 8x více, než vdovců. Vidím to ve své práci.
A řeknu Ti- vídám šťastné vdovy, co žijí pěkný život.
Kdežto na vdovce je jakýsi smutný pohled...
Neříkám život bez mužů- to je kravina- navíc lidi mám ráda ne kvůli pohlaví. Ale život bez manžela, partnera možný je a není třeba skákat z rozhledny, když není / nemám pochopitelně na mysli tragédie/.
Absolutní většina žen je schopna žít samostatně a postarat se o sebe.
A myslím, že je to dobře.
To víš, ten LESBOS!
Chodila jsem po pláži, kde kráčela Sapfó, ale i Aristoteles, ať je i po Tvém.
A na zdech citáty Gertrudy Stein.
A vůbec, žena potřebuje muže jako ryba bicykl!
To řekla tuším Gloria Steinem, slavná feministka, co se na stará kolena zamilovala a vdala...za muže.
M.

Maria máš naprostou pravdu.
Moje máti, když se s taťkou po 38 letech rozvedli, tak v šedesáti rozkvetla...evidentně ji to prospělo...a já lítala jak Fifipírko po přestěhování, jak jsem se cítila....ale brzo mne to unavilo...přeci jen řád mého "kantora" je na mne to nejlepší !
Musím jej pochválit, trošku jsem udělala vítr, že prázdniny se blíží ke konci a maká.....maká....j