Rozvedený partner s dětmi - co mě čeká?

Myslím, že to ani není sobeckost, přijde mi to normální.

I když chápu, že to je oboustranný argument Partnera s průměrným platem, který by přispíval měsíčně 8000 svým dětem z předchozího vztahu bych nechtěla. Říkala bych si, že když nebudeme mít na vlastní hypotéku, když potom třeba dalším vlastním dětem nebudeme moct dopřát ani průměrný standard, tak prostě nebrat.
Pokud bych ale byla v pozici bývalé, které muž platí 8000 (a přiznejme si, že v dnešní době to jsou hezký peníze, spousta chlapů platí ušušňanou tisícovku a ještě mají pocit, že by měla být ženská vděčná), tak za to bych si ho i po rozchodu velice vážila.

Teď už příspěvek skoro bez ohledu na Mufika. Myslím, že se všichni shodneme na tom, že její dosavadní partner není žádnej dáreček ani kdyby vydělával nadprůměrně a žádné děti neměl. A navíc se zdá, že on si léčí odloučení od dětí drahými dárky, což neprospívá výchovně ani jeho dětem, natož pak dalšímu vztahu.
Budu mluvit trošku z vlastní zkušenosti - viz můj příspěvek na 1. stránce - vzala jsem si muže s dětmi, ale proběhlo normální představení rodičům oboustranně, seznámení s dětmi, se kterými vycházíme dobře - tedy starší je v pubertě, s dětmi trávíme týden o prázdninách, střídavě víkendy. Platíme napůl hypotéku a náklady do domácnosti, on platí alimenty, dětem dárky k vánocům, narozeninám, máme 2 leté dítě, pracuji částečně doma při mateřské, náklady na dceru financuji z větší části já - je to věc, která se manželovi nelíbí, ale mám - li tu možnost, raději ufinancuji kroužky, plavání atd., než bych čekala na přísun peněz od něj a seděla doma. Klidně mi napište, že jsem naivní, připomínky akceptuji.
Vztah s mužem s dětmi s předchozího manželství je jistě v něčem složitější než s mužem bez závazků, myslím ale, že chlapa nejde odepsat jen proto, že platí alimenty. Novou rodinu to určitě ovlivní, jde asi o to, aby on "vlastnoručně" vydělané finance rozděloval nějak rovnoměrně. Pokud vydělá podprůměr, pak asi děti z prvního manželství prostě nebudou mít nadprůměrný šatník ani koníčky, aby jeho nová rodina živořila. A jak tu už bylo psáno -omlouvám se, že nejmenuju autory příspěvků, ale nepamatuji si jména a blbne mi posouvání textu - měl by mít zase jiné kladné vlastnosti, pro které je možné si ho vážit a prožívat vztah s ním spokojeně.
Do manželství s mužem s dětmi určitě nevstupujeme kvůli jeho finanční výhodnosti, na druhou stranu, i žena s dítětem hledající nového partnera by nechtěla, aby na ni chlapi pohlíželi jako na nevýhodnou partii, protože určitě nějaké jeho finance padnou na její dítě.
Poslední poznámka Mufíku neplatí pro Tebe, protože Tvému partnerovi asi chybí právě to, pro co by sis ho mohla vážit.

Mufik: a nezapomeň na ty karty, já jim teda věřím. Mně třeba tento vztah schválily. A jestli máš teď nějaké rozhodovací období, možná by nebylo špatné si je zase nechat vyložit, třeba by Ti i pomohly najít způsob, jak to ukončit, aby to pro Tebe nebylo tak těžké.

Ono jde o to,kdo ten vztah má....pokud je žena s vlastníma dětma,tak OK,ale proč se má nějaká bez závazků trápit ve svazku,kde bude "páté kolo u vozu" a první potřebují děti...až pak něco zbyde,tak ona.

Ty jsi ideální sen chlapů ženská,která prakticky od chlapa nic nechce a ještě mu přidá.

Laky
Jo, to mi říká manžel taky, že mě vůbec nechápe, že jsem do toho s ním šla. Zvlášť proto, že v průběhu předchozího manželství financoval vše on, první manželka byla 8 let doma a potom předstírala, že si hledá práci. No a stejně jí to nebylo dost a našla si jiného. Ono když někdo dělá druhému blbce, na atraktivitě mu to nepřidá. Na to se snažím dávat si teď bacha já, ale je to těžký, když jsem byla dlouho zvyklá řešit vše sama.
Uznávám, zamilovala jsem se, na druhé straně má i klady. Třeba se zdá, že se stará o to, aby druhé manželství mu už neztroskotalo. Navíc je chytrej - nikdy by mě nenapadlo, že to pro mě ve vztahu bude důležité. Ale po vztazích, kdy mi bylo vyšší vzdělání než partnerovo předhazováno div ne jako tělesná vada, jsem to opravdu ocenila. A jak praví klasik, myslím, že ve 4. díle "Básníků" - inteligence je mocné afrodisiakum.
Tak jsem si taky trochu vylila srdce, to Mufík asi ani netušila, jak se tahle diskuze "rozjede".

Já jsem zvyklá na jeden společný účet a je jedno,jestli do něj dá jeden tisícovku a druhej dvacet...není moje a tvoje...je to naše.
Na větu "Já platím tohle a ty tohle" mám skoro alergii.

Laky
Jo, oni měli společnej, brali se mladí. Jen, že tehdy se cítil jako opravdovej živitel rodiny, pořád má tu představu, že chlap má rodinu uživit. Ještě teď poslouchám, že přece na něj nemůžu doplácet, že je to ke mně nespravedlivé atd. Možná taky proto máme pořád oddělenej účet, aby měl dohled, že vše kolem svých dětí platí sám. Jo, kolem našeho dítěte toho fakt platím víc já, ale beru to tak, že každej platí, co může. Nevím, jaké jsou většinové preference, zda oddělených či společných účtů, my jsme se zatím ke společnému nedopracovali. Když se člověk vdává těsně po škole, je to asi jiné než po 10 letech zaměstnání, kdy je na samostatné rozhodování o penězích zvyklej. Není třeba přidělovat si kapesné atd. Takže zatím nám to takhle vyhovuje oběma.

Však se samostatně rozhodujem není žádné kapesné.Každý si vezme kolik potřebuje.Jeden účet a dvě karty
Ale jasně je to podmíněno tím,že ho ani jeden nevyluxuje do prázdna.To mnoho žen kolem nás nechápe,ty kdyby dostaly do ruky peníze,tak druhý den nemají ani na rohlíky.

Laky
Věřím, že to může fungovat - vyžaduje to, jak říkáš, oboustrannou uvědomělost. Prostě my jsme si na to netroufli, i když se o tom dost mluvilo.

Laky
ono právě tam, kde je dítě z předchozího manželství, je ten dvojí účet více na místě. Já bych nechtěla, aby manžel platil jeho dítě z našich peněz. Na druhous stranu v tom dvojím účtu nevidím žádnou nevýhodu.

Jaký je rozdíl,zda to platí z účtu A nebo účtu B?Pokud jste manželé,tak máte společné příjmy i dluhynebo asi nene,no ale to už je pro mě divné.Stejně ve finále to,co zaplatí on na děti ty vrátíš do rozpočtu formou třeba rohlíků.
Pokud tě manžel pozve na večeři a tu zaplatí,tak ti to přijde,že jsi ušetřila?No asi ano...pro mě je to prostě zaplacená večeře z rodinného účtu.
Stejné jako když manžel natankuje do auta A a jezdí s autem B .... já vyjedu nádrž z auta A,tak dle tebe bych měla mít fajn pocit,že jsem ušetřila,když ten,kdo tanoval nádrž byl manžel ale opět je to z rodinného účtu,takže není rozdíl.
Nechtěla bych žít ve vztahu,kde je "jeho a moje" to by mě nebavilo.

tak by to mělo být v rovnocenném partnerství

Tak podle karet se může řídit člověk bez svého JÁ.Řiď se tím,co chceš Ty,ne co Ti řekne kartářka.

Ano,pokud má žena své děti,má alespoň nějakou jistotu,že se ten onen dokáže postarat i o její děti.Ale pokud je mladá a svobodná,proč nehledat vztah sobě rovný? A to že by snad byla páté kolo u vozu...to jen proto,že to dovolí.

bohužel nejen ženy jsou rozhazovačné... znám případ, kdy pán by utratil vše a za sebe!!, takže ne vždy je výhodný jeden účet...
myslím si, že je to věc domluvy... někomu vyhovuje jeden účet, protože jsou oba rozumní a zbytečně nerozhazujou a jejich náklady jsou na stejné úrovni a někdo zase má rád svoje finance pod kontrolou, tak preferuje dva účty... podle mě to nemá nic společného s rovnocenným vztahem... ten je přeci o tom, jak se ti dva k sobě chovají (tolerance, respekt atd...)

redzac
Nějak tak to máme, sice 2 účty, ale každý si vcelku uvědoměle dopřává přibližně stejně. Nikdo z nás, myslím, neutrácí nějak bezohledně jen proto, že mu na to zbylo. Když jsme spolu začali bydlet, měl každý z nás už nějakou dobu svůj účet, já od školy, manžel od rozvodu, takže to tak zůstalo, jen jsme se domluvili, který příkaz k úhradě půjde z jakého účtu.

Rajána
k tématu karty - jistě si nezačnu s promiskuitním feťákem, který hraje automaty jen proto, že mi kartářka řekne, jak je úžasný. To je otázka názoru, zda na tyhle věci mezi nebem a zemí věřit. Dřív bych si taky ťukala na čelo, pak jsem začala objevovat, že na tom něco je. Jen jednou se mi stalo, že byla úplně mimo, byla divná, několik dní mi z ní bylo blbě. Pak jsem byla ještě párkrát, už stále u stejné, odpovídá na momentální situaci, ani ne tolik budoucnost. A měla vždycky pravdu.