Rozdíly ve vzdělání mezi partnery

V mém okolí a z přátel jsou teda mnohem chytřejší lidi se střední školou než s Vš... i já mám větší přehled o všem než kamarád co se chlubí jaký je to vysokoškolák... Podle mě na vzdělání teda nezáleží.. Ono jestli má ale partner jen základní školu...no noo to by mi asi vadilo a s takovým bych si nezačínala. Pokud se s ním kamarádka má dobře a dobře vydělává tak bych v tom problém nehledala, ovšem se může stát že někdy skončí v práci a další si bude těžko hledat..maximálně s cigánama s lopatou..Protože aby měl chlap jen základku a chce mít rodinu s děckama tak to nevím nevím..já osobně bych se styděla odpovídat na otázky ostatních co dělá můj přítel a jakou má školu.. To bych se hanbou propadla a to nejsem zas tak moc povrchní člověk..

Pro mně je důležitá partnerova inteligence, nikoli jaký papír o vzdělání se mu válí doma v šuplíku.

I když na rovinu přiznám, že jen základka by mi u partnera vadila, ale daleko více záleží na vrozené inteligence a to i té sociální, která je dnes opomíjená, než na titulech.

Pokud nemá vlastní firmu tak se také, i při vrozené inteligenci a pracovitosti může stát, že v budoucnu bude na trhu práce těžko uplatnitelný.To je holý fakt, nicméně pořád říkám, že raději šikovného řemeslníka, který se nebojí práce než nedoceněného intelektuála, který místo práce vysedává po kavárnách a pláče nad tím, jak mu svět nerozumí.

Souhlasím, učební obor by mi ani v nejmenším nevadil, pokud by to byl inteligentní člověk se všeobecným rozhledem, ale ZŠ asi ano.U partnera by mi v podobném případě vadilo spíše to, že je možná málo ctižádostivý a nedotahuje věci do konce.

naprostý souhlas

Já dělám VŠ a přítel má střední s maturitou a rozdíl opravdu v ničem nevidím. Taktéž, jak holky, co psaly přede mnou. Dosažené vzdělání zas tak o ničem nevypovídá. S přítelem si názorově hodně rozumím, jeden druhého vzájemně obohacujeme. Naopak když vidím některé moje spolužáky vysokoškoláky, tak si říkám, že s takovýma bych si po nerozuměla Vzdělání fakt neřeším, spíš jaký ten člověk je. Ale mám kamarádky vysokoškolačky, které by se středoškolákem určitě nechodily a jak tvrdí "je to pod jejich úroveň"..no takové názory se mi moc nelíbí

Mně na tom tedy záleží. Jen základka by mi vadila, nedovedu si představit, kde může mít uplatnění, když jsou dnes nezaměstnaní i vysokoškoláci...

Vadí mi to i v hovoru, jako samozřejmě jsou nevzdělaní lidé s přehledem a inteligentní a naopak - hloupí vysokoškoláci, tím spíš dnes, kdy už je hodně vysokých, které je velmi snadné udělat, proto bych se i zajímalo, co má ten člověk za vysokou. Ale příklad, když něco vykládám a musím každé druhé slovo vysvětlovat - co to jsou bílkoviny, atd., tak mne to tedy vadí, jasně babičce, kamarádce to ráda vysvětlím, ale s partnerem chci být na stejné vlně prostě. Moc mi vyhovuje, že partner studuje i podobný obor. Můžeme si dělat i oborové vtípky Ne, já myslím, že i pro člověka jen se ZŠ bych byla divná, nerozuměl by spoustě věcí, o kterých mluvím - však ani v rodině mi nerozumí a kolikrát mi nadávají, že si hraji na chytrou, přitom to tak vůbec není, já se nijak nepovyšuji, všech, co pracují, si moc cením nehledě na vzdělání A nepřipadám si nijak povrchní a arogantní, když chci i partnera, který mi rozumí a nechá mi prostor na učení a má se mnou trpělivost, protože ví, jaké to je.
Vidím to i u kamarádek, co studují VŠ a přítel už pracuje - mají každý jiný režim, nemůžou se mu svěřit s trápením na vysoké, protože si to nedokáže představit, jaké úsilí to mnohdy vyžaduje... Přijde mi to pak fajn i u těch dětí, že já jim pomůžu s učením, ale partner také, když já nebudu moct. A dítě pak nemůže vpálit do ksichtu, co já bych se snažil, když ty máš taky jen pitomou základku!

pokud by se zvládal dobře uživit,tak by klidně mohl mít i sedm tříd základní školy /jednoho takového znám,je to tedy fakt pitomec,ale holt se nebojí zariskovat a miliony na kontě má/.
A pak jsou pro mě nutné společné zájmy nechci se bavit s partnerem jen o práci a co je potřeba nastudovat do práce.Všeobecný přehled je také nutný,nutnější než jednostranné vědomosti z VŠ a dál nic.Je to co člověk to originál.

Zajímavé téma. Musím říct, že já to mám mezi, nemůžu říci, že mi na vzdělání nezáleží protože znám pár lidí, co mají jen ZŠ a mluvit se s nima prostě nedá. Partner by tedy měl mít alespoň maturitu, co má dál to je mi jedno, ale nedokáži si představit žít s člověkem, který má pouze ZŠ a nic víc.

Ano jsem na tom stejně, ale jde to ruku v ruce s tím, že musí mít alespoň maturitu. Protože pochybuji, že když je člověk inteligentní a chytrý, že by skončil pouze se ZŠ.
Jinak vždy jsem chodila jen s partnery, kteří měli VŠ, tedy když nepočítám takové ty lásky na začátku SŠ to jsem samozřejmě chodila se středoškoláky

Ne, vůbec, spíš naopak. Vysokoškoláky jsem měla dva a nic pro mě. Já chci pořádnýho dělňase , aby neměl osypky z toho, že se umaže. Nehledě na to, že na nedávném srazu se ZŠ vysokoškolsky vzdělaní chlapi vesměs sedí v kanclu, za 30 ve špici. Šikovný truhlář, obchodník atd. atd. to má za týden a místo toho, aby byl zaměstnanec tak zaměstnává.

Samozřejmě neplatí vždy. Ale mě prostě chlapi, co vystudovali školu života berou víc než ti, co vystudovali školu vysokou.

Ale! je nutné dodat, že já jsem z generace, kdy jsme byli v pubertě ještě v komunismu. Takže vzdělání bylo přeci jen o něčem jiném. V žádném případě ho nepodceňuji, naopak.

Ahoj, můj přítel má pouze zš. Já mám střední s maturitou a rozhodně si máme co říct. Pracuje jako mistr výroby (má pod sebou asi 60 lidí - rozhoduje a má velkou zodpovědnost) v jendom závodě, kde si na dnešní dobu slušně vydělá. Na tohle místo se vypracoval sám, nejdříve byl dělník, pak vedoucí týmu a pak dostal povýšení na mistra. Nebyl žádná tlačenka. Nemáme se vůbec špatně, peněz máme dost. Taky se někdy někdy zamyslím nad tím ... co kdyžn bude mít jednou problém s prací... ale neřeším, od té doby co nechal školu tak pracuje. Pracovních zkušeností má mraky je chytrý, vyspělý a umí mluvit plynule anglicky... Školu nedodělal, protože se jeho rodiče rozvedli a mamka měla málo peněz, tak chtěl pomoct... A pak už se do školy nevrátil. Střední ukončil necelý rok před koncem...

No, řekla bych, že může být ***** s titulem a naopak skvělý člověk bez něj.

Na druhou stranu, mám VŠ a většina lidí, se kterými si rozumím, mají taky VŠ (většina, ne všichni). Pokud mluvíme o někom jen se základkou, to už mi přijde jako takový extrém, že si s ním vztah představit nedovedu. V dnešní době nemít ani výuční list totiž svědčí o něčem hodně zvláštním...

Toto aktuálně "řeším", chvíli mi trvalo než jsem se s tím smířila, ale když člověk toho druhého pozná, dokáže se s tím srovnat, pokud to vzdělání nejde na tom druhém "na první pohled vidět". Možná "povrchně" jsem toto po pár dnech vztahu řešila z pohledu "Jak jednou budu případně naše děti motivovat ke studiu když jejich otec bude mít jen ZŠ?"

JJ tak to je Jsou lidé, co mají vysokou, prosadit se neumí, v peněžence pusto a prázdno, ale pohrdají lidmi, kteří titul nemají. Ovšem mít alespoň maturitu je dnes celkem důležité. Každopádně pokud je to chlap, který se nebojí práce a umí vydělat, tak bych se toho asi nebála.

Nikdy mě nenapadlo tohle řešit. Pokud se neválí doma na gauči, ale normálně pracuje, rozumím si s ním, sdílíme podobné názory a máme podobné zájmy, je mi úplně jedno, zda je vyučený, má maturitu, nebo vysokou školu. Vybírat si partnera podle vzdělání mi přijde dost povrchní, mám kamaráda, který vysokou školu nemá a je to jeden z nejinteligentnějších lidí, co znám. Naopak nemám ráda "inženýry," kteří pohrdají lidmi s maturitou apod., spíš TO by mě odradilo..

Záleží o jakou školu se jedná. Jestli se jedná o nějakou fofrškolu z humanitního oboru, upřednostním jednoznačně šikovného středoškoláka, který si to v životě umí spočítat. Náhodou jsem ale vždy stýkala s muži s diplomem.