Rozdíly ve vzdělání mezi partnery

Som dosť skeptická čo sa týka rozdielneho vzdelania; myslím, že je to skôr chlap, čo ten rozdiel zvykne žene vyčítať. Ale občas motyka vystrelí.

Mám mladšieho brata, on nemá ani maturitu, zatiaľ čo jeho priateľka má VŠ. Je to milé dievča, sú spolu asi osem mesiacov. Myslím, že je to ona, čo ho drží na uzde a on na ňu nedá dopustiť. Tak som poriadne zvedavá, ako dlho im to ešte vydrží.

Takže přikládám svoji osobní zkušenost...Ono neznamená že člověk vyučený je hloupý(může mít vyučák z různých důvodů a ne jen proto, že by na střední neměl). Když jsem začala studovat vysokou tak mi pár lidí řeklo hlavně si veber někoho s podobným vzděláním ale mě se to moc nelíbilo a nechtěla jsem odsuzovat lidi třeba s vyučákem...proč by to nemohlo klapat Už jen proto, že moji rodiče jsou také je vyučení.
Já sama studuji VŠ a můj současný partner je vyučený ale poslední dobou opravdu sleduji, že on by na maturitu nikdy neměl a upřímně začíná to být problém. Prostě je hloupý sice hodně šikovný a manuálně zručný ale společná témata tedy moc nemáme.Někdy vypustí z pusy takové kraviny, že se mi až protivný...opravdu to jsou nehorázné blbosti.
Ono není vyučený člověk jako vyučený.
Možná se nkdo zeptá proč jsme teda spolu nebo proč jsme se dali dohromady...Já jsem byla delší čas sama a potkali jsme se náhodou. Byla jsem po špatném rozchodu s přítelem, ketrý byla chorobně žárlivý, neustále mi něco nařizova, zakazoval poučoval mě...takže jsem byla vděčná za toto seznámení, kdy na mě byl partner hodný a milý a já se zamilovala. Jenže zamilování je pryč a já vidím chyby. Nevím co s tím a přestává mě to bavit a pomalu si nemáme co říct...

Samozřejmě, když se jedna strana nechá ovlivnit předsudky ( vysokoškolsky vzdělaná žena = radikální feministka , vyučený chlap = lopata , a pod. ) a druhá strana při hádce nezapomene zdůraznit rozdíl ve vzdělání ( jo, ty máš vysokou školu, tak jseš chytrá, co ? jo a kde jsi to ty dotáhl, ani maturitu nemáš ) , tak to pak vypadá, že rozdílné vzdělání je problém. Kde jsou však partneři tolerantní a své doklady o ukončení studia, ať už červený diplom nebo výuční list neužívají jako argument proti druhému, nevidím problém .

Problém, který vypadá jako problém vzdělání je ve skutečnosti problém zaměření. Nejsme všichni stejní, někteří z nás jsou zaměřeni tzv. humanitně, jiní prakticky. A tady vzniká problém. Když to řeknu černobíle, jeden by pořád filozofoval o smyslu života, spisoval petice na záchranu světa a hleděl na měsíček, druhý má rád praktičtější zábavu a na vzletné řeči není stavěný. Po opadnutí růžových brýlí může vzniknout konflikt, kde dojde na vzdělání řeč - ale to je ve skutečnosti až druhotní.

Myslím, že škola jako taková nic neznamená... Záleží na inteligenci konkrétního člověka, protože jenom vejška z vás inteligenta neudělá. Je tolik blbů s VŠ a tolik moudrých lidí se střední školou, že mám na to svůj vyhraněný názor.

Obecně je ale pravda, že u prvního (!!) dojmu dávám přednost tomu, když muž vysokou školu má. Pokud nemá, automaticky cítím, že tím u mě ztratí nějaký ten bod. Je ovšem pravda, že jakmile toho člověka trochu poznám, ukáže se to, o čem jsem psala výše, tedy - nakolik je ta VŠ vlastně (ne)důležitá.

Kočka Šklíba
Já si myslím to samé i člověk s maturitou může být mnohem chytřejší než třeba vysokoškolák. Ale problém vidím hlavně v té komunikaci a zájmech pokud se tedy ukáže že jeden ve vztahu je prostě chytřejší mnohem více než ten druhý.
Takže rozdílné vzdělání může být problém ale také nemusí. Je to individuální.
Já sama jsem příteli nikdy nepředhodila ani nenaznačila, že je něco méně...a nikdy bych si to ani nedovolila.
Moje maminka je také vyučená ale přesto je velice rozumná a dá se s ní mluvit o všem. Na maturitu by měla určitě ale zase to byla jiná doba (pěkně blbá) tady byl problém zcela jiný.

Momentálně studuju taky VŠ a když občas poslouchám některé lidi, tak mám pocit, že v dnešní době může vystudovat VŠ fakt skoro každý (samozřejmě určitý typ, neříkám třeba medicínu nebo práva)..
Jak už tady někdo psal, myslím, že většinou nebude až tak problém ve vzdělání, (když si s polu rozumí), jak v tom, že jeden z partnerů vydělává víc...

Úplný souhlas, když jsem se hlásila na vysokou, měla jsem přítele, který měl sice maturitu, ale spíš to byl jen lepší učňák a vůbec nerozumněl tomu, proč se tak snažím, abych se na školu dostala. A když mě přijali, tak ani neměl moc radost. Ne, že by mi to nepřál, ale spíš to nebral jako nic co by bylo tak úžasného.

Také si myslím, že VŠ není záruka ani inteligence ani všeobecného přehledu. Já teď dodělávám VŠ a můj přítel je kuchař. Jsme spolu přes 4 roky a klape nám to skvěle, i po té době si stále máme co říct. Přítel v vůbec není hloupý ani ,,buran", jak tu bylo zmiňováno Ale například v divadle byl poprvé až se mnou a strašně se mu to zalíbilo, takže teď chodíme pravidelně. A je znát, že nemá takový přehled o literatuře apod, ale vždycky se rád ode mě něco chytrého dozví A já se zas od něj učím vařit (i když je to beznadějné) A o tom to podle mě je, může to fungovat, ale oba partneři se musí respektovat a nesmí si rozdíly předhazovat.

No tak já si teď dodělávám VŠ - bakaláře, budu zkoušet i dál na magistra a přítel je vyučený truhlář, ačkoliv tuhle práci momentálně nedělá. Jsme spolu přes dva roky a skoro stejně dlouhou dobu spolu bydlíme a není problém. Příteli nic nevyčítám, jen jsem mu říkala, jaká je škoda, že je to chytrej chlap a že si nedodělal maturitu, že na to rozhodně má, protože bych řekla, že je přirozeně chytřejší víc on, než já.Ale chlapům se holt nechce učit, to je celej problém. Někdy koukám, jaký se najdou mezi vyučenýma chytrý lidi...

Osobně si myslím,že nezáleží kdo má jaké vzdělání...ale jak už padlo na první stránce důležité je jestli jsou ti dva podobně chytří (znám lidi , kteří jsou vyučení a mají rozhled, jsou rozumní a dá se s nimi mluvit...znám i lidi z VŠ, kteří jsou tak nějak mimo) důžité je zda si ti dva rozumí...Neberu v úvahu dosažené vzdělání ale to jak se člověk chová a mluví....Bohužel v tom mám problém já... s přítelem jsem 3 roky (on vyučený, já studuju VŠ)...měla jsem růžové brýle a začínám zjišťovat,že si s ním nemám poslední dobou co říct...Nevím jak to řešit...

Taky jsem názoru, že vzdělání na spokojenost ve vztahu nehraje roli. Sice občas pociťuju, že přítel "žárlí", že mám vyšší vzdělání, ale rozhodně ne v nějakém špatném slova smyslu. Spíš to bere tak, že kdyby byl cílevědomější, disciplinovanější, tak by mohl vyššího vzdělání dosáhnout (považuju ho za velmi chytrého člověka) a s ohledem na to nás i (třeba) lépe zaopatřit. Trochu mě mrzí, že není studijní typ, protože by na to rozhodně měl, ale nikdy bych mu to nepředhazovala. Je to skvělý chlap, pracovitý, ochotný, vtipný, milující a jak už sem říkala - chytrý. Máme si pořád, co říct. Snažím se mu často říkat, že jsem na něj pyšná, že je skvělý (naštěstí chválí pořád i on mě) Myslím, že nakonec náš vztah stojí na úplně jiných věcech, než jsou diplomy atp.

Asi takhle, přitel je "jen" vyučený,ale teď je z něho podnikatel, je prostě šikovnej. Já mám VOŠ a je mě to k ničemu... už půl roku hledám práci a NIC Celkově si myslím,že na tomhle nezáleží. Spíš bych se dívala na to jestli si s tím druhým máš co říct,jestli si rozumíte a jak se celkově chová...

Řekla bych, že o vzdělání to tolik není. To že má někdo vysokou ještě neznamená, že je intelektuál a že člověk s nižším vzděláním je když to tak řeknu blbější. Je to o povaze. Kdo má jaké zájmy a cíle. Já mám maturitu a jsem profesionálně i finančně dál než moji kamarádi, kteří mají titul. O umění, vědě apod. toho vim možná i víc než oni nakonec jde stejně každému jen o to kolik donese domu peněz a jestli je to oba uživí

Bohužel tohle teď taky řeším, já jsem v posledním ročníku na VŠE a on má maturitu. Pro mě to nepředstavuju naprosto žádný problém, navíc je dislektik či co, takže totálně nezvládá gramatiku a já ač to normálně nesnáším sem to v jeho sms začala tolerovat. Problém je ale v tom, že to nedávám sežrat já jemu ale spíš on mě a kvůli tomu se s ním rozcházím často se stává, že něco řeknu a on to hned napadne se slovy: to je blbost, tak to vůbec není...ale já vím, že to tak je a musím to dokazovat, protože on to napadl a udělal ze mě idiota, pak se zjistí že sem měla pravdu , ale zabijeme tím hodinu dohadů..mrzí mě, že nikdy se jakoby nechce třeba něco dozvědět ode mě nenásilnou formou, ale pokaždé to co vím snižuje a napadne.. přijde vám to normální ?:-/

Já myslím, že na vztah by vzdělání mít vliv nemělo. Neznamená to přece, že je ten druhý chytřejší nebo hloupější, jen v životě prostě víc nebo míň tíhne k učení. Nehledě na to, že člověk může mít sice nevím kolik vysokých škol, ale stejně může být naprosto nepoužitelný. Například kolega v práci, co má vysokou se mě ptal na tvrdé/měkké i v naprosto banálním vyjmenovaném slově, které se probírá na základní škole Takže škola ještě neznamená, že je člověk chytřejší a může být ve vztahu ten "nadřazený".