Problém mít kamarádky - závist

Reaguji na kanka: To jsem si taky vždy myslela bohužel ...

Reaguji na kanka: Možná nejde ani úplně vždy o závist jako spíš o ten problém, že ta co má míň má pocit, že si stěžujete neprávem protože vám přece nic scházet nemůže, z jejího pohledu máte vše. A všechno co vás trápí jsou následně prkotiny, jste přecitlivělá a kdovíco, protože ona je na tom přeci hůř ...

Nestýkáš se s nějakýma divnýma lidma? Protože já nic takového nikdy nezaznamenala.

Tak to je asi zrovna špatný člověk, který by si problém našel, i kdybys byla chudá jak kostelní myš. Ale to není tvůj problém. Nebo je o možná i o věku. Já mám nejlepší kamarádku z trochu jiných poměrů a nikdy mi nic nezáviděla, neměla žádné urýpané řeči a všechno mi upřímně přála.

no ono je těžké si opravdu najít někoho hodně blízkého komu můžeš říct všechno, bez toho aby se to třeba otočilo proti tobě.. taky jsem docela nedůvěřivej člověk, zvlášť potom, když ti pár lidí od kterých to vůbec nečekáš ublíží.. takže mám pár holek se kterýma se vídáme, ale neříkáme si všechno, na to mám ségru.. ono se říká, že závist je přirozená vlastnost, ale všeho s mírou..

Reaguji na pickwick1: Ano to je asi pravda, no vidím to až nyní, že všecko co člověk odkryl a pustil si někoho až moc blízko sobě, se vrátí takovou pálkou že ani já sama jsem si to tolik neuvědomovala, jak moc to bolí ... už nikdy! Na pusu lepící pásku a mám se skvěle ... jinak už nevím

ona myslela finančné rozdiely, ktoré spočívajú hlavne v tom, že napríklad jedna má peniaze na nejakú spoločnú aktivitu, druhá nie, alebo chce sa ísť na pláž- jedna má druhá nie, alebo kafe- jedna môže ísť viac x druhá nie, proste je tam isté obmedzenie...

Reaguji na kanka: no to máš štěstí, ale holt realita není vždy taková. Nevím, co bych měla vyzařovat. Ale upřímně nebudu a nechci před kámoškou tajit novej hadřík nebo parfém nebo plány na dovolenou. To je snad logický, že jí řeknu, že někam jedeme a jak se těším. Na co mít kámošku, když se musím hlídat, co před ní říkat?

No vidíš, já to nemusím tajit.

Reaguji na kanka: no já před normálníma kámoškama taky ne, a před těma, co jsem musela, ty už nejsou moje kámošky

A o tom mluvím, praví přátele to tomu druhému přejí. Takže než mít takovou kamarádku, tak raději žádnou. Ale opravdu jsem se setkala spíš s tím, že to člověku přejí, záleží kdo se asi kde pohybuje.

Reaguji na kanka: u mě je to většina...tohle byly tak odhadem dvě pipinky no....

Lidé se nejvíce poznají v rozdílných situacích, krizích apod. Mám letitou přítelkyni a i když jsme každá svým způsobem jiná a žijeme rozdílným způsobem, tak to podstatné, náhled na život, máme stejné. Nebojíme se říct si do očí, co si jedna o druhé myslíme, ne proto, abychom si ublížili, ale právě naopak, abychom si pomohli.
Mám také pár kamarádek, normální ženské, pokecáme, sem tam si i s něčím pomůžeme, poradíme, ale není to až tak důvěrné.
No a pak jsou známé a tam spadá spousta lidí, se kterými se prostě čas od času z nějakého důvodu potkáme, ale nemůžou patřit do skupiny kamarádek, natož přítelkyně. Mají ty vlastnosti jako je závist..i když není kolikrát co....falešnou solidaritu atd.
Jedna má známá, dříve bych řekla i kamarádka, není špatná ženská, ale od školy se hodně změnilo, každá jsme šla jiným směrem a postupně se ukázalo, že i když to neřekne tak úplně nahlas, má pocit, jako by mě musela něčím předhánět a stále se mně snažit dostihnout. Jako by stále srovnávala nás dvě... a to není a nemůže být kamarádka.

já má kamarádku jednu a musím přiznat, že jsme ze stejné soc.skupiny, naši muži jsou šikovní a my se tak nějak pěkně flákáme s dětma doma...máme si co říct a naše rodiny jsou už tak nějak propojený. Nehledám jinou. pak máme druhé znamé, takové rodinné, ale blbě to řeknu, jsou o třídu níž - my si život užíváme, chodíme na golf, sem tam dovča, budem stavět dům a společná témata se časem nějak vytrácí, nemáme si co říct, protože ten známý podle mě prostě závidí ( přitom není co, muž je v práci 24/7)...ale tak je to rozhodně težší najít si kamarády a přátele, pokud člověk nechce být sponzorem

Reaguji na Amnesia:
jj souhlasím...je těžké najít společnou řeč pokud mají dva lidé jinou životní úroveň.
Možná drsně řečeno ale je to tak....