Přítel se mnou nemluví

souhlasím, pokud by nezabralo to, že bych se k němu chovala naprosto stejně a on si to neuvědomil, šla bych od toho, navíc po prohlášení, že mu bylo fajn, musela bych hodně váhat, jestli bych vůbec něco zachraňovat chtěla...

Já jsem něco podobného zažila na vlastní kůži, byla jsem v tom vztahu 5let a taky to tak nějak poslední rok bylo a věř mi, není to jen tak. Podle mě má jinou a nechce vztah ukončit sám. Přesně jak psala Sheila. Nenech si to líbit.Musí tě to přeci i urážet. Já jsem odešla a dobře udělala i když to bylo hodně hodně těžké. Jak přestane komunikace a ten druhý to neřeší i když mu to říkáš, že to takhle nejde a defakto ti ještě odpoví že mu bylo fajn, tak to fakt nemá cenu. Nenech se takhle ponižovat.

z tohoto mám pocit, že ti naznačuje, že s tebou být nechce a jen se neumí rozejít... možná je to tvrdé, ale říct někomu, koho miluju a chci s ním být, když je pryč, že je mi bez něj fajn, to je asi hloupost.... Já když se s přítelem nevidím, tak jsem hrozně ráda, když jsme pak spolu a když je pryč, tak mi fajn není, chybí mi a to je důkaz lásky... takže řekla bych, že tvůj přítel je slabej a nedokáže ti na rovinu říct, že je konec, ale chce ti to tímto naznačit, aby ty jsi to vzala do svých rukou a skončila...
tak to na mě působí

petlushe
souhlasím. stane se, že si taky potřebuju odpočinout, chci být třeba den sama a je mi fajn, ale pak když přijde, tak jsem šťastná že ho mám a nechtěla bych o něj přijít...

Anna
jinak, když se nad tím zamyslíš, tak proč se trápíš s člověkem, kterému je bez tebe fajn!
To mluví za vše, tak bud odvážná a ukonči to, nebo aspon odejdi a uvidíš, jestli se mu začne po čase stýkat, nebo jestli mu bude pořád samotnýmu fajn...

Potřebuješ chlapa, který bude s tebou rád, bude si s tebou povídat a když odjedeš, tak ti napíše zprávu, že je mu smutno

Když pro mě to není tak lehké, nemám vlastně kam jít, bydlíme spolu, taky ho přece jen pořád mám ráda. Jinak takto nějak se chová tak rok, ale stále se to zhoršuje, mám taky strach, že už si třeba nikoho dobrého nenajdu a pak budu litovat, je mi z toho hrozně, buď se hádáme, nebo mlčíme, ale jsou i chvíle, kdy se mnou mluví hezky a říká, že mě nechce ztratit, plánuje budoucnost, to by přece nedělal, kdyby měl jinou, navíc jsme téměř pořád spolu, takže si myslím, že tak na 95 procent nikoho nemá, ale jistý si samozřejmě člověk nemůže být nikdy. Asi v tom bude ten problém, že jsme pořád spolu. Taky jsem už tak nějak zpohodlněla, mám strach začít randit, třeba už se nikomu nebudu líbit, nebo si nebudu s ostatními mít moc co říct, mám strach, ale cítím, že rozchod je asi to jediné řešení ke kterému asi dřív či později dojde. Už několikrát jsem se chtěla sbalit a odejít, ale nakonec mě to vždy přešlo, asi čekám, až se stane něco osudného.

petlushe

No on mi vždycky řekne, že mu beze mě bylo fajn a měl klid, ale směje se u toho, takže nikdy nevím, jestli si dělá srandu, nebo ne a když mu to vyčtu, tak začne říkat, že jsem mu chyběla, už se v něm nevyznám.

Chlap, který tě miluje takovým způsobem nikdy nežertuje - že ti řekne, že mu bez tebe bylo fajn a směje se u toho. Vím jak moc je to těžké, protože jsem se nedávno s přítelem rozešla - psala jsem do tématu zamilovaná do dvou. Až když jsem odešla, pochopil, co jsem pro něj znamenala. Opět jsme se k sobě vrátili a je jak vyměněný. Jediné řešení je teď podle mého naázoru rozchod. A co se týče plánování společné budoucnosti tak věř, že chlap, když tě chce mít jistou a užívat si s tebou v posteli, naslibuje ti hory doly

Já si myslím, že by jsi měla být aktivní, jestli trávíte veškerý čas spolu, asi už dorazil stereotyp a možná se s tebou opravdu nudí. Chlapi jsou z mé zkušenosti takoví, že to často opravdu nechají na ženské, aby se s nimi rozešla. Oni mají klid, pohodu, jestě když nekomunikujete, tak co mu chybí. Když chce sex, tak ho má, takže on je vlastně spokojenej.

Promiň, ale mám pocit, že z tebe akorát dělá blbku. Můj bývalý přítel se mnou jeden den plánoval dovolenou, vybírali jsme destinaci, hotely a o 2 hodiny později večer v posteli mi řekl, že ke mě už nic necítí, ale že na tu dovolenou jet můžeme. On by se mnou klidně byl asi dál, pokud bych já do toho nezačala šťourat, že se chová divně a proč je tak odtažitý.Ještě ten večer jsem si sbalila těch pár věcí co jsem u něj měla a byla pryč.

tak to je potom jiná ... to aj já někdy ze srandy plácnu, nebo můj to řekne, ale víme, že to je jen ze srandy...
tak já nevím tedka jsem na vážkách, třeba to není zas tak špatné, třeba je prostě méně upovídaný.. tak zkus třeba najít nějakou společnou věc, která by ho bavila a povídali ste si pak o ní, třeba je to jen krize, která občas nastane a vstoupili jste do stereotypu... možná to chce změnu a najít něco společného
btw. máte vůbec společné zájmy?

to je ono, to jsem si stále taky říkala. Vždy jsem si pobrečela a říkala si, takhle přeci žít nemůžu a trápila se ale zároveň mi rozum říkal ještě vydrž, ještě vydrž třeba se to zlepší, nebo jsou na tom ženský ještě hůř atd...Taky jsem neměla kam jít, jen zpět k našim. Navíc v bytě byli i mé peníze. Je to těžký, pak máš i pocit že už nikoho lepšího nenajdeš, nemáš chut něco měnit, přeci jen máš tady určitou "jistotu" i když se chová takhle...Ale jak píšeš, člověk čeká na určitou "pořádnou podpásovku" nebo jak bych to nazvala, kdy ti už fakt dojde, že to není člověk, se kterým bys strávila zbytek života a dokonce v mém případě jsem čekala kdy se mi něčím tak zprotiví, že nebudu mít už ani chuť na sex. Zkrátka jsem věděla podvědomě že to skončí, jen čekala na ten poslední impuls.

pokud to řekl jen ze srandy, tak já s přítelem taky si to řeknem, třeba on mi řekne, tak co stýskalo se ti o víkendu, když je pryč a já mu řeknu vůůůůbec, tsche jsem měla klid, chodila na rande a pak se začnu smát a on ví, že si dělám srandu, na tom zase takto není nic špatného, my tak normálně do sebe rýpeme ale víme, že si chybíme, nebo si napíšeme smsku, že je nám smutno a že se na sebe těšíme...
tady bych teda v tomto případě tak zase nehledala chybu, pokud to opravdu myslel ze srandy...

třeba je to fakt o stereotypu, opravdu to chce zkusit změnu, nějakej výlet, něco co by vás spolu bavilo, co má rád... Anni, myslím, že rozejít se můžete kdykoliv, ale pokud ho máš ráda, jak jsi psala a on tebe, tak třeba je to opravdu jen o té nudě, asi bych ještě to zkusila nějakým výletem, překvapením, něčím co ho baví oživit, pokud by to ani nezabralo, tak rozejít se můžeš vždycky, ale to je podle mě takovým tím posledním řešením, které se kolikrát už těžko vrací zpět...

Asi mě ukamenujete, ale můj názor je ten, že když chlap miluje tak tu ženu neuráží a pokud ta komunikace byla na začátku a teď už ani není zájem o to být spolu, tak ten vztah je na nic. Kdyby miloval, bude to chtít řešit tu krizi. Pokud to trvá rok, tak bych to fakt zabalila. To můžeš čekat další roky a nic. Okrádáš se tak o svoje roky života, které by jsi mohla trávit šťastná a s někým kdo o tebe a tvůj čas bude opravdu stát.

anna
mě by tenhle vztah nenaplňoval, já bych to ukončila a našla si člověka, se kterým sdílím více společných zájmů...

Ksilhanova
tak to jde řešit taky
záleží na ni, asi nikdo do toho nevidíme, každý popisuje co cítí ze svoji strany a třeba to ani tak uplně není, nemyslím tím, že nám Anna lže, to vůbec, jen, že jsou věci, které jsou špatně pochopeny, nebo tak ... pokud ho má opravdu ráda a je jinak supr a atd. a jsou věci, za které s ním stojí žít, tak si myslím, že toto se dá ještě něějakým společným řešením napravit-pokud samozřejmě by chtěl i on... myslím, že je to spíš o té nudě v tom vztahu, na toto jsou chlapi hodně hodně hákliví známe je holky, ne?