Ahoj, mám problém s přítelem. Nejdřív jsem tomu nepřikládala velkou váhu, ale teď mi to už začalo hodně vadit a vypadá to z mé strany snad i na rozchod. Problém je v tom, že přítel se mnou téměř přestal komunikovat. Například ráno je snídaně, jíme, když na něho promluvím, tak řekne, že chce v klidu jíst a ať jsem potichu, pak si dá kafe a cigaretu, u t oho si čte noviny, samozřejmě opět nechce, abych s ním při tom mluvila. Pokud spolu sedíme a něco říkám, velmi často mě vůbec neposlouchá a jen přikyvuje ( o tom, že neposlouchá jsem se několikrát přesvědčila), nebo uprostřed toho, když něco říkám bez jediného slova odejde, nebo začne telefonovat třeba i v půli mé věty, nebo když po něm chci, abychom něco řešili, řekne, že jsou to blbosti a že je zbytečné to řešit, téměř nic mi už neříká, večer to zase vypadá tak, že se dívá na televizi a když něco řeknu, hned je oheň na střeše, že nebude mít nic ze zpráv, totéž je i při dívání se na filmy. Za celý den spolu mimo nutných vět téměř vůbec nemluvíme, je mi z toho velmi smutno, už mu ani nemůžu říct problém, protože ho to nezajímá a jen tak nezávazně si povídat s ním nejde, protože nechce ztrácet čas "kecáním o blbostech", vše z něj páčím jako z chlupaté deky, protože o tom, co se mu děje mi taky neříká. Vím jistě, že žádnou jinou ženu nemá. Prosím poraďte, co dělat, dříve jsme se spolu normálně bavili i když pravda je, že povídavý typ nebyl nikdy, ale teď je to hrůza, pořád mě třeba posílá něco dělat, připadá mi to tak, že ho snad i obtěžuje se mnou být v jedné místnosti, přitom tvrdí, že mě má rád a že není pravda, že se spolu nebavíme. Jsme spolu tři roky, ale leze mi to už na mozek. Před nedávnem jsme spolu něco dělali v kuchyni a vždy když něco dělá, tak na něj nesmím mluvit( to je pro mě hrozné, protože já zvládám dělat práci i povídání, ale on se asi musí soustředit jen na jednu věc), já jsem se rozkecala a on si těžce opařil ruku a dal mi to za vinu. Nevím, jestli v takovém vztahu dokážu dál vydržet, ale nechce se mi vše zahodit, protože vždy to tak nebylo. Napadlo mě, že už jsem pro něj možná stereotyp, jsem zoufalá, prosím poraďte, jak ho rozmluvit.
Ahoj,
tohle je hodně nepříjemná situace - místo, abys žila s někým, žiješ vedle někoho.
Za jeho současnou "nekomukativností" mohou na jedné straně skutečně stát nějaké problémy, které si chce vyřešit sám, ale pokud toto období trvá delší dobu, promiň, třeba se s tebou vážně nudí. Kamarádka byla v podobné fázi vztahu, ale jakmile začali společně podnikat akce typu horolezecké stěny, úplně se to obrátilo. Nové zážitky jejich partnerství zacelily a utvrdily.
Zkus ho na něco takového nalákat. A řekni mu přímo, že jsi nešťastná, jelikož tě v podstatě ignoruje.
myslím,že komunikace je základ partnerství a jestli vázne,nějaký problém máte,i když přítel říká,že ne,to je nesmysl..Bývalý přítel se mnou dokázal nemluvit po hádce i týden,má reakce po pár dnech byla ignorace i z mé strany a to ho nahodilo zpět..Ale u vá sje to jiné..Atˇ chce nebo ne,budeš muset vyložit karty na stůl a říct mu,co tě trápí..tedy pokud nechceš promlčet mládí..držím moc palce
olie
Já už jsem karty na stůl vyložila, ale vždy mě odbude, že je to blbost a že se spolu přece bavíme. Jinak to trvá už tak tři měsíce . Asi je pravda, že se se mnou nudí, ale nevím, na co ho přemluvit, pořád mi říká, že má hromadu práce a asi by mi řekl, že je to blbost, kdybych s něčím přišla. Napadlo mě ho postrašit rozchodem, nebo přestat taky mluvit, jinak mě už nic nenapadá.
Nezabírá ani to, když jsem třeba tři dny bez něj a dělám něco s kámoškama a tak, ještě mi pak řekne, že mu bylo beze mě fajn a že měl klid, když mu o tom, co jsem dělala vyprávím, tak ho to opět nezajímá, ale třeba by zbystřil, kdybych si třeba vymyslela, že mi někdo nadbíhá, nevím, nechci zase zbytečně vyvolávat konflikty a mohlo by se to třeba obrátit proti mně.
to já bych se určitě sekla a nemluvila bych taky..nebo zaručený fígl je vzbudit podezření,žárlivost..udělat něco neobvyklého,jít večer s kamarádkou ven,změnit účes a koupit si něco nového,ale nic mu neukazovat,žádné hele,co jsem si koupila..Pokud tě miluje,jedno mu to nebude a znejistí,že jsi žena,kterou nemá zas tak jistou..
Na tvém místě bych si našla jiného chlapa. Pokud ještě váháš s rozchodem, zkus malý pokus: přestaň s ním bez varování úplně mluvit. Když on něco řekne, odpověz jedním slovem, nebo uprostřed jeho věty odejdi jinam a tvař se jako by nic. Snad mu to dojde. Pokud ne, prchej! Hlavně se už nedoprošuj, asi by to stejně k ničemu nebylo.
anna
Já bych tento vztah asi ukončila,protože doprošovat se někoho ať mě poslouchá anebo se mnou vůbec mluví bych nesnesla.Jestli si s tebou nemá přítel co říct po třech letech vztahu,kdy máte být ve stavu zamilovanosti,tak co potom bude třeba po svatbě,když už teď se chová jako po 30 letech manželství.Nezapomeň,že čas utíká,tak ať ho zbytečně neztrácíš s někým kdo o to vůbec nestojí.
a co sex,ani ten ho nezajímá?Když spolu moc nemluvíte musí to být jako s cizím,brr.No vůbec ti nezávidím.Něco v tom bude,nic se neděje jen tak.
Asi máte pravdu a je lepší to ukončit, ale musím se odhodlat. Jinak sex ho zajímá, někdy mám pocit, že je to to jediné, co ho se mnou vůbec baví
anna
já nevim no to je fakt divný,ale já mám takovou pitomou povahu,že bych se k němu chovala tak jak on ke mě.Neříkam,že hnet,ale pokud bych viděla,že nemá snahu tak bych dělala to samé co on a ono to nějak dopadne.Ale asi bych s ním nespala a když tak chladně žádný muchlinky.
No aby když mu něco povídám vstal od stolu a šel pryč to je nehoráznost a nevychovanost.
Vždycky říkám svému manželovi ,,jak ty se budeš chovat ke mě tak já k tobě'' a on se vždycky rychle vzpamatuje když dojde domů a je na mě protivný.V tu chvíly mu oplácím stejnou minci a protože mu to vadí za chvilku zas dělá srandičky.
Ahoj, ja jsem s jedním takovým chodila a musela jsem to ukončit. A to zdaleka nedělal to, co ten tvůj. Ale nepovídal si se mnou, když jsme spolu snídali, tak si vždy četl noviny (jakobych tam nebyla), když přišel domů, tak si sedl k počítači a konec. Když jsme jeli někam třeba vlakem nebo tak, tak si koupil noviny a celou cestu četl, když jsme byli někde venku tak i tam si četl noviny, tak jsem se třeba v parku byla projít, přišla za hodinu a jemu to vůbec nepřišlo, že jsem někde byla. Celkově byl takový nevšímavý. Ale když jsem mluvila já, tak poslouchal i odpovídal. Ale mě to stejně štvalo. Veškerá komunikace byla na mě a ikdyž on byl jinak v pohodě kluk, tak bych se s ním utrápila a popravdě i unudila.. A jestli ten tvůj je takový, že v půlce tvé věty odejde nebo je mu bez tebe fajn, tak ja osobně bych to nedala. Uráželo by mě to a hodně bolelo. A abych pravdu řekla, tak bych ani nezkoušela, co na něj zabere.. Je to hnusný, ale asi bych si ho v hlavě zařadila jako někoho s kým do budoucna nepočítám a poohlídla bych se po někom jiném..
Anni, tohle bych nesnesla. Jestliže ti po třech dnech, kdy jsi s ním nebyla, řekl, že mu bez tebe bylo fajn a neustále tě ignoruje, nevidím důvod, proč dál ve vztahu setrvávat. Opustila bych ho... Je to jediné možné řešení, aby mu došlo, že se fakt něco dělo a choval se jako pitomec. To, že byly i hezké chvíle, neřeš. Žij přítomností nikoli minulostí.
Anni, na mne to celé začíná působit, jestli ten tvůj nespadá do té skupiny chlapů-slabochů, kteří nechávají rozchod na ženský. Prostě se začnou chovat tak strašně, až to ta ženská nevydrží a dá mu kopačky - on je pak ten "pan hodnej," co se s ní přece nerozešel. Každopádně je to divný, jestli předtím 3 roky byl v pohodě a teď poslední měsíce se chová takhle, jak už to tu někdo psal, něco v tom stopro bude.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.