Přítel a jeho dluhy

Ivise,o tom že jste "blázni" jsem nenapsala ani slovo,kde jsi to viděla?Jen jsem přihlédla k té zmiňované částce 12tis kč a tvému přání mít děcko,což je bezpochyby pěkná věc,ale když vidím ceny v obchodech,kolik za malé děti utrácejí mé kamarádky a když vidím mé výdaje za "bezdětnou"domácnost,zkrátka mě to překvapilo.Také vídám mladé rodiny kde je finanční nedostatek pozdějším ohniskem sporů a hádek...takže se milujte a množte,ale s rozvahou...

Jo to je i můj názor.
ivise
Já kdybych milovala svého partnera opravdovou láskou,nikdy bych mu nevyčítala jeho dluhy a naopak bych se mu snažila s tím pomoc a to tím způsobem,že bych zvýšila splátky na dluh,aby jsme se jich co nejdříve zbavili,dokud nemáme děti a mohli si naplánovat vše co si přejem.
Protože,to už neješ ty,ale MY.

Děkuju všem za názory, došla jsem k závěru, že jsem to asi přepískla já. Není to tak, že bychom se kvůli tomu hádali každý den, za celý vztah jsme to "řešili" dvakrát, klidně bych mu se splátkou pomohla, on nechce, prý je to jeho záležitost a když na to peníze má, tak není potřeba. Předčasné splacení u této půjčky není možné.

Samozřejmě jsem nečekala, že mi na prvním rande řekne mám ty a ty dluhy, naopak jsem ráda, že jsem se to dozvěděla dost brzy. Určitě se nehodlám kvůli tomu s ním rozejít, kdybych věděla, že si bere další a další půjčky kvůli nákupu nějakých nesmyslů, tak pak bych to asi vážně nezkousla, ale máte pravdu, že tohle bylo v době, kdy mě neznal a ani nikoho neměl, tak si asi chtěl splnit sen o kole a auto potřeboval s dojížděním to zaměstnání.

Já to mám naprosto stejné, půjčím si leda na bydlení, tam to asi jinak nepůjde.

Ten samý stav je u nás. Nedělej si z té jedné půjčky hlavu, věřím, že jí Tvůj přítel v pořádku splatí. Nevím, jestli se Ti uleví, ale řeknu Ti, jak je to u nás. Mě je o rok víc než Tobě, šetřím, jak se dá, protože na bydlení se to bude hodit.
Ovšem jiné je to u přítele - vzal si nejdřív půjčku u banky na auto 180 tis, pak šel kvůli věcem na něj na kreditce do maximálního mínusu 30tis. Aby splatil kreditku a měl něco bokem, vzal si další půjčku u banky 50tis. Někdy už dříve si vlastně vzal půjčku na svoji mamku 50tis. Takže teď splácí 3 půjčky a tu kreditku, já člověk, kterej půjčky úplně nesnáší, tohle nesu s těžkým srdcem. Splácí je (tipuju tak 7-8tis měsíčně) a modlím se za něj, aby nepřišel o práci. Možná by mu pak sice snad konečně došlo, jakou chybu udělal a o kolik ty půjčky zbytečně přeplácí.
Nejhorší je myslet na budoucnost, můžeme se mít rádi a všechno, ale tohle může být jednou velkej průs...

Promiň, asi jsem se nešťastně vyjádřila, jen si psala, že jsi asi z jiné planety, jinak všechno dobrý Máš samozřejmě také dobré argumenty, ale zase na druhou stranu mám už taky svůj věk, klidně můžeme i dva,tři roky počkat, no uvidíme, jestli přítel najde lépe placenou práci, ale stejně nikdy asi nebude vydělávat desetisíce a s tím jsem smířená a jelikož jsem s ním jinak šťastná, kvůli tomu bych se s ním určitě nerozešla. Dítě-děti chceme a nikdy naše situace nebude taková, že budeme přehazovat peníze vidlema, budeme se muset uskrovnit, ale naštěstí máme výhodné bydlení (samozřejmě jak jsem psala, baráček by byl pěkný, ale nevím, zda budeme schopni podstoupit to velké riziko a vzít si úvěr na bydlení) a ne tak velké náklady, já si myslím, že se to zvládnout dá, jak jsem psala, mám i něco našetřeno...mám kamarádku, která si s manželem vzala hypotéku na byt, do toho čeká dítě a zvládnout to prostě taky nějak musí, prostě slevit ze svých nároků, vypustit nějaké to užívání si, ale ten kdo dítě opravdu chce, tak si myslím, že tuhle "oběť" s radostí podstoupí

Děkuju za podporu, já taky doufám, že to bude ok. Říkala jsem mu, kdyby náhodou na splátku neměl, ať mi to řekne, že mu pomůžu, protože nejhorší ty splátky neplatit, tak se jen bojím, aby mě kdyžtak opravdu požádal, ale teď to asi není nutné, když má práci, tak těch 2700 Kč zatím vždycky dá. Nejhorší to bylo, když práci 8 měsíců neměl, jen podporu, i tak ty splátky platil, ale kdyby se na něj v září neusmálo štěstí v podobě nové práce, musel by splátky odložit, proto jsem velký nepřátel půjček - nikdy člověk neví, co bude, jestli práci neztratí a pak se to už jen veze....souhlasím s tebou, já bych si půjčku vzala snad jen na bydlení, i když samozřejmě nevím nikdy, jestli nezažiju nějakou krušnou situaci, rozhodně však nesouhlasím s těmi, kteří si berou půjčky, aby si za ně pořídili drahá auta, LCD, všemožnou techniku, dovolené..atd, prostě to co se nepotřebuje nutně. Z každé výplaty si peníze šetřím a dávám na stavebko a ještě jeden účet, ráda bych takto navedla svého přítele, on není typ,který by myslel na zadní vrátka, nikdo ho k tomu nevychovával, ale myslím si, že bych toho mohla alespoň částečně docílit, i když z té jeho pidivýplaty si toho asi moc nenašetří, kupuje benzín, opravy auta, pojištění....ta splátka, půlku výdajů na bydlení (druhou platím já). Když jsem si přečetla tvůj příspěvek, tak jsem si oddychla, že má přítel opravdu jen tu jednu půjčku, doufám, že se z toho tvůj přítel dostane, hlavně aby si už nic nepůjčoval, to by byl začarovaný kruh, já se teda trápím kvůli 2700 kč ale tvůj platí mnohem víc, i když předpokládám, to je jasné, má asi podstatně větší plat..

Nemám, žádnou půjčku nemám, nic nesplácím, nežiju z výplaty do výplaty a jsem v plusu. A to i přesto, že zase tak výborný plat nemám (14.500 Kč čistýho), ale dokážu si prostě z toho část spořita neutrati vše. To víš, že bych ráda hezčí a víc oblečení, nějakou dražší kosmetiku nebo já nevím co, ale prostě umím říct NE a radši myslet na tu budoucnost...ale zase to není tak, že bych pořád jen seděla na penězích a nevypustila z toho ani korunu, nic se neužila, ale jsem spíš takovej člověk, že radši víc dávám ostatním lidem z rodiny, mému pejskovi, přítelovi než něco pro sebe

ivise
Myslím, že to děláš dobře. Na druhou stranu někdy se člověk holt musí zadlužit - myslím, zejména hypotéku a podobné větší dluhy k zajištění bydlení. Je super jít na jistotu a žádné dluhy nemít, ale to u bydlení ne vždy jde. Ale půjčky na dovolenou apod. bych zakázala, stejně jako kreditní karty atd. - je to jen a jen cesta do pekel.

Ale jo, já nemyslela jenom dluhy, jestli třeba jsi taky něco neskrývala na počátku vztahu? Každý něco má, co by tomu druhému nejradši ani neříkal. Jinak tě obdivuju, já bych s tím nevyšla. A chápu, že počítáš, jak byste to měli po narození dítka. Holt to budete muset nějak poplatit ještě před početím, abys byla v klidu.

Aha, tak to jsem špatně pochopila. Tak to jo, jednoho kostlivce jsem měla, nezachovala jsem se v minulosti v jednom vztahu moc dobře a skončila jsem tam, kde jsem skončila, to už přítel ví, všechno jsem mu řekla a on to vzal v pohodě a že prý o to mě má víc rád, nikdo nejsme bez chybičky, to je fakt...

Tak tady,kde bydlím, je těch 18 hrubýho co mám ještě luxus, mám dvě kámošky s VŠ - pravda, sociální směr, který je málo ohodnocen a jedna má asi necelých 13 čistýho a druhá dokonce 10.500 Kč, takže jsem na tom vlastně ještě dobře. Zaplatím 2.200 Kč za půlku nákladů na bydlení, jídlo, sem tam nějakou drogerii či jinou věc ale vždycky mi z toho ještě peníze zbydou, abych je dala zhodnotit na nějaký spořící účet, neříkám, že z každé výplaty, někdy jsou prostě větší výdaje, ale ještě se to dá. Vedli mě k tomu rodiče, jak šetrněji nakládat s penězi a za to sem jim vděčná.

Ve kterém kraji bydlíš, pokud to není tajné a kolik tvá obec má obyvatel? Ty platy mi připomínají moji oblast. Moje "sestřenice" dělá tady v zemědělství sekretářku a má 8000 hrubýho, tomu jsem ani nechtěla věřit, ale je ráda, že má práci, kterou sehnala navíc přes známou. Já bydlím na vesnici cca 1000-1300 obyvatel.

Královehradecký kraj, cca 16 obyvatel, mám obchodku a administrativní pracovnice a jim podobné jsou velmi slabě platově ohodnocené a nejen ty, platy prostě nic moc, takže jsem vděčná za to, co mám, i když se to pro někoho může zdát málo.

Královehradecký kraj, cca 16 obyvatel, mám obchodku a administrativní pracovnice a jim podobné jsou velmi slabě platově ohodnocené a nejen ty, platy prostě nic moc, takže jsem vděčná za to, co mám, i když se to pro někoho může zdát málo.