Pracovat či nepracovat když chci dítě

Reaguji na farahh:
Pochybuji o tom, ze ta 18 let studující by tímto stylem vyhledávala a vyuzivala sociální dávky.

Reaguji na Minette: To je samozřejmostí, ze nemusí, jen to povazuji za slušnost. A proč se tam hlásila, ze chtěla snad pracovat?

No, ale když zaměstná netěhotnou, a ona mu otěhotní třeba po 6ti měsících, tak je to to samé, ne?
Já úplně chápu, že se těhotné a matky zaměstnávat nevyplatí, ono to těmi náklady cos uvedla zdaleka nekončí.

Jenže dostat vyhazov v době mateřské, pak být nezaměstnaná, pak přijde další dítě, pak už je dotyčná nejen nezaměstnaná, ale v podstatě nezaměstnatelná - po tak dlouhé pauze (znám jeden takový případ, a takhle bych skončit fakt nechtěla, to si opravdu spousta lidí řekne, že radši děti mít nebude a zachová si aspoň životní úroveň, na kterou jsou zvyklí).

Otěhotnět v průběhu zaměstnáni je něco jiného. Jinak zaměstnavatel musí mamince do pul roku mateřské držet pracovni pozici, kterou vykonávala před porodem. A do tři let dítěte místo ve firmě.

Nebo se třeba i chtěla mít kam vrátit, krom toho pracovat může prakticky do porodu, ona přeci ikdyby otěhotněla ve zkušebce, tak neznamená, že odejde ve chvíli, kdy se na testu objeví 2 čárky.

A zaměstnavatel by měl v sobě tolik slušnosti, že ji bude i nadále ve zkušebce posuzovat podle jejího výkonu a nikoliv podle těhotenství? Pokud ji teda vůbec přijme... pochybuju.

samodřejmě že NENÍ. Už by pracovala, něco udělala a náklady se začaly vracet.

Když ji nějakou doby (3 měsíce zaučoval), pak jí zkušebka skončila a další týden nastoupola na nemocenskou - tak jsou to peníze vyhozené...zbytečně. Klidně je mohl rozdělit jiným zaměstnancům.

to o čem píšu se stalo před cca 10 lety a ještě nikde nepracovala. Má 1 dítě.

Já nereagovala konkrétně na ten Tvůj případ, ale myslím si, že obecně, pokud nastoupí těhotná pracovnice nebo otěhotní třeba ve zkušebce, vyjde pro zaměstnavatele ve finále nastejno.
Nějakou práci i během té zkušební lhůty většina lidí udělá. Krom toho většinou se snad odchází z práce někdy okolo 8. měsíce...

Myslím, že hodně žen - aspoň vidím ve svém okolí, které plánují děti s nějakým výhledem dopředu, se snaží, aby v době otěhotnění byly na takovém pracovním místě, kde na ně opravdu ty tři roky počkají, nevezmou práci na dobu určitou, atd. taky je to jistá spekulace.

Zaměstnavateli se to jejich těhotenství moc nevyplatí, ani když už tam pracují třeba rok.

Reaguji na Minette:
Nemusí odejít v okamžiku zjištění dvou carek, ale ne vždy probíhá těhotenství tak, jak je to psáno v knížkách. A zkušební doba je krátkou dobou k posouzení, zda ten pracovník je profikem.

Reaguji na Minette: vidíš, a víš co je nejhorší?
Že tahle vyčůraná husa prakticky zavřela cestu k zaměstnání ve firmě všem mladým holkám. Skutečně, už tam žádné mladé nově zaměstnané nebyly,jen chlapi.
To je to co mě štvě - že svým sobeckým, vyčůraným chováním úplně zdiskreditovala v očích majitele všechny mladé ženy. A nechci ani přemýšlet dál, kolika dalším podnikateům a zaměstnavatelům to barvitě vylíčil...

Tak chápu, že v pozici zaměstnavatele, bys tu dobu uvítala co nejdelší. Zas pro zaměstnance je to dost nejisté, může přijít o práci ze dne na den, každý den. Čtvrt roku vidím jako takový kompromis, nemyslím, že by se za tu dobu nedalo nic poznat, to už záleží, jak dobře to má ta firma nastavené, celý systém práce se zaměstnanci, spousta zaměstnavatelů prostě v praxi ignoruje úplné základy z personalistiky, psychologie řízení, atd.

Tak i právě proto nevidím důvod, proč se o místo nehlásit, případně odmítnout nabídku, vždyť dnes spousta těch těhotenství ani nedopadne, ty první tři měsíce jsou rizikové.

V Americe prý taková firma skončila před soudem a dost se jí to nevyplatilo.

Jinak ta situace dnes mi připadá z tohohle pohledu docela příšerná - myslím tím, že moje matka, babičky, něco takového vůbec neřešily (vím, byl jiný režim), jenže třeba má prababička (žijící ještě za demokracie) se vdala, a praděda z jednoho platu tu rodinu před válkou úplně bez problémů uživil. A to myslím, dnes není standartní, že by v ČR byli takové platy, aby z jednoho nebyl problém živit celou rodinu, takže holt těm zaměstnavatelům nic jiného nezbývá, než zaměstnávat i ženy v "riskantní" věkové skupině.

Kdyby diskriminaci tohohle typu co popisuješ praktikovaly všichni zaměstnavatelé, tak se v konečném důsledku spousta z nás může jít tak akorát pást...

Reaguji na Minette: Nejsme v Americe a vůbec netvrdím, ani nepíšu, že tam vůbec žádné ženy nepracují. Pracují a je jich víc než mužů. Jen od té doby nepřijal žádnou bezdětnou.
Ale maminek s dětma, i školkovýma dost. Protože ty naopak velice oceňuje a fandí jim.

Já osobně v případe těhotenství bych nabídku odmítla a take bych uvedla důvod odmitnuti zaměstnavateli.
Jinak, ja jsem hned po mateřské dovolene nastoupila na nové pracovni místo, jelikoz předcházející vyžadovalo časovou vytizenost, a ja maminka tříletého dítěte jsem to takhle nechtěla. Dala výpověď a hned první nabídka mi vyšla. Zaměstnavatel věděl, ze jsem maminkou malého dítěte, ditete, ktere nastupuje do mateřské školky a presto jsem místo dostala. Byla mi dokonce nabídnuta možnost úpravy pracovni doby. Zastupitelnost v me pracovni pozici je obtížná. Za toto gesto zaměstnavatele, který me vlastne neznal, se snažím odvést práci v té nejvyšší kvalitě. Zivotopis a hodinový pohovor, který byl opravdu drsný, se vyplatil. Takže v tomto tržním hospodářství se najdou i slušní zaměstnavatele.

Já osobně bych na dítě začala pomýšlet až v době kdy bych měla smlouvu na dobu neurčitou...