Pracovat či nepracovat když chci dítě

Reaguji na Minette: ona byla totoiž dlouhou dobu doma, práci nehledala, jen brala dávky na péči o babičku a zabírala ji důchod. Babička bydlela u jejích rodičů, starala se o ni maminka, ona s přítelem bydlela jinde. Do práce šla, až když zjistila, že je těhotná.
Tenkrát (asi před 6 lety) to šlo v pohodě, práce bylo dost všude.

To je opravdu neskutečný

Reaguji na Lady Flame: jj, bílá socka

Jako ale obecně mi toto u nás připadá takové divné - myslím to, že kvůli těhotenství tě zaměstnavatel vyhodit ze zákona nesmí, a nedovolí si vyhodit ani těhotnou i třeba pro neschopnost, ale kdyby dotyčná otěhotněla a řekla to ve zkušební době, tak ji samozřejmě vyhodí a všichni s tím tak nějak počítají.
Kamarádka když měnila práci tak se úplně vyděsila, že by náhodou mohla být těhu - ze strachu, co by ji na to nový zaměstnavatel řekl - nechtěla přijít o pověst v oboru.

To jí ale podle mě stejně moc nepomůže, protože, aby měla nárok na dávky, tak by musela napracovat snad minimálně devět měsíců v posledních dvou letech.

Bylo by třeba uzákonit, ze v případe uzavření pracovního poměru je povinnost vstupní lékařské prohlídky a to pro všechny, nejen pro výjimky, vyjmenované Zákoníkem práce. Mnoho by se vyřešilo.

V případe registrace v evidenci úřadu práce, nemá nárok na mateřskou. Pouze rodičovský příspěvek po narozeni dítěte a to do 9 měsíců dítěte. Pote do čtyř let dítěte částku kolem 4.000,-Kč.

Ale teď stačí, když pracuje (je nemocensky pojištěn) jeden z páru a může jít na kratší čerpání.
více zde http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/4

Tak zas teoreticky proč by těhotné nemohly např. změnit místo? Protože je to pro zaměstnavatele nevýhodné? No to je ale diskriminace.

Krom toho nemyslím, že na běžné vstupní lékařské prohlídce by se přišlo na těhotenství - to by leda museli v rámci té prohlídky dávat každé ženě těhotenský test, nebo dělat odběr krve - ale proč by to dělali, pokud těhotenství nebrání výkonu povolání?

Ono to v tom zákoníku není jen tak, ono už teď se stává, že zaměstnavatel si dvakrát rozmyslí, než vezme holku třeba nad 25 let, jedné známé to dokonce prý řekli na jednom pohovoru natvrdo - "no vy jste teď sice absolventka, ale za chvíli budete určitě chtít děti", taky se snaží třeba na pohovorech zjistit, jestli má dotyčná děti, ikdyž přímo se na to ptát nesmějí,...Mě se tohle moc nelíbí, to se pak nemůžeme divit, že češi vymírají, že není na důchody, že na dvacet důchodců bude jeden v produktivním věku...

Člověk míní, život mění. To mě docela pobavilo - "nevím, zda otěhotnět a zůstat už doma" - nevíš přece, po jaké době se ti podaří otěhotnět. Já bych teda do práce šla. Už jen proto, že když budeš doma a budeš se soustředit na to, abys otěhotněla, tak zaručeně neotěhotníš psychika dělá dost.

Chtěla bych upřesnit: snažit se o dítě => nechránit se

... velmi mě urazil pojem bílá socka... vzhledem k tomu, kde jsem pracovala, jsem neměla na výběr a zaměstnání jsem musela opustit. Tudíž nevidím nic špatného na tom, nastoupit kamkoliv do zaměstnání a ihned otěhotnět. Přijde mi to naprosto přirozené a rozhodně nevím, proč bych se měla cítit špatně.

A potřebnou dobu pojistného na sociálním zabezpečení mám pro rodičák splněn jediné o co mi jde, je mateřská. Děkuji všem za radu a názor

a samozřejmě nejsem tupá, vím, že tím, že se do mě chlap jednou udělá, nemusím ihned otěhotnět... tak vás prosím, zdržte se těchto tupých příspěvků proto sem rozhodně nepíšu...

Reaguji na Lejlaaa: jsem ráda, že to někdo cítí stejně jako já. Finance mě rozhodně tolik netrápí, mám velkou oporu v rodině nechám tomu volný průběh a uvidí se přednost dám novému zaměstnání, ale jak píšeš, můžu hledat i půl roku...

Reaguji na lupinodiferro: Určitě Ti doporučuji práci si hledat. Jak už tu bylo řečeno, nevíš, jak dlouho bude trvat, než otěhotníš, ne každému se taky těhotenství vydaří napoprvé (samozřejmě Ti nic takového nepřeju, ale je třeba myslet i na tu možnost) a opravdu nevíš, jak dlouho může trvat, než to vyjde. Kdybys už teď těhotná byla, tak by to byla situace trochu jiná, ale takhle opravdu budeš mít lepší jít do práce.

Já otěhotněla krátce po nástupu do nového zaměstnání - byla jsem v podobné situaci jako Ty, taky jsem už při hledání práce věděla, že plánuju otěhotnět, ale říkala jsem si to stejné, co jsem psala výše. Říkala jsem si, i pokud otěhotním hned jak do nové práce nastoupím, i tak můžu ještě aspoň půl roku pracovat. Musím teda říct, že jsem tenkrát měla jednu dobrou nabídku, kterou jsem odmítla, protože mi narovinu řekli, že chtějí zaměstnance na delší dobu, že by si představovali, že aspoň pár let tam zůstanu, tak to mě hryzlo svědomí a raději jsem to místo nevzala. Věděla jsem totiž, že bych pak z toho měla akorát stres... Ale jinak jsem pak byla jedině ráda, že jsem si práci našla, odcházela jsem až nějakých těch 6 týdnů před porodem a byla jsem fakt vděčná, že do té práce chodím. Byla jsem zdravá a těhotenství probíhalo v pohodě, neumím si představit, že bych celou tu dobu seděla doma.

A jak tu někdo psal, že je dobré mít práci i z toho důvodu, že se pak budeš mít po mateřské kam vracet - tak jednoduché to tedy není. Málokde Ti dají hnedka smlouvu na dobu neurčitou, takže i pokud teď do nějaké práce nastoupíš, vracet se kam asi mít stejně nebudeš, i to byl můj případ. I tak je ale lepší si tu práci najít, každopádně.

Docela složitá situace, já bych tu nabídku asi i vzala, protože kdybych se pak o to dítě marně snažila třeba dva roky, tak bych si asi tloukla hlavou o zeď, proč jsem to odmítla...

S tím jak píšeš, že se pak stejně nemáš kam vrátit v případě práce na dobu určitou - jak je to pak s mateřskou - rodičovskou?
Jinak musí to být teda pak docela děs, hledat po 3 letech od znova práci a ještě k tomu s dítětem, to bych si radši počkala na prac. poměr na dobu neurčitou, protože tohle si neumím moc představit.

to bylo na tu holku, o které jsem psala, ne na tebe. Nechápu, proč jsi tak vztahovačná...