Poznamenaní z minulých vztahů

medva
poslala jsem Ti soukromou zprávu

Prosím vás moc o radu, už vážně nevím, jak dál..
S přítelem jsem rok a je to něco úplně jiného než předchozí vztahy. Dřív sem se hodně spálila.. každopádně, vím, že se současným přítelem chci zůstat napořád, opravdu ho miluji a vím, že on mě také.. Bohužel, mám všechny příznaky "nemoci", kterou tu popisujete..
Bylo to nějak tak když sme spolu byli půl roku, do té doby byl pro mě svatý, ale potom jsem zrkátka měla podezření, že mě podvedl.. on to zapíral a tak sem to nechala bejt. Ale od tý doby už mu prostě nevěřím. Předemnou měl opravdu hodně holek a teď se konečně zklidnil, říká mi, že se už vyřádil a jinou nepotřebuje, mluvili jsme o svatbě, o dětech a společný budoucnosti.. Jemu ale pořád píšou nějaký holky, říká mi to, ale taky ne vždycky a pokaždý, když není se mnou a nebo doma tak se mi honí hlavou scénáře, jak je někde s nějakou jinou Nevím jak to změnit, moc bych mu chtěla věřit, ale po tom co se stalo už mi to prostě nejde. Dneska někam šel a nic mi neřekl, když sem se ho zeptala, tak mi řekl ať se furt tak nevyptávám.. přitom on je úplně stejný. Když jdu někam já, tak vyzvídá, žárlí atd. Dnes mě z toho popadla nějaká depka, moc bych chtěla, aby to bylo zase jako na začátku a abych mu začala věřit.. jen nevím jak na to... Je to fakt těžký, když mu ještě ke všemu pořád píšou holky, jestli nemá volnej byt, sváděj ho apod. On je sice odmítá, většinu mi říká, ale prostě u mě už taky bliká to červený světýlko, že se něco děje...

Podváděná manželka už jen,když to čtu tak mi tuhne krev v žilách.Já jsem byla jedna z nich a ještě teď mám žaludek stažený z té hrůzy.Bohužel to už asi člověk nikdy z hlavy nevymaže.A co víc dodat vztah to rozbije na milion kousíčků,které se slepit dají hodně těžko.Nikdy více!!!

Ahoj holky, zabrousila jsem na tuto diskuzi a ráda bych se též podělila o své zkušenosti. Behem svého dospívání jsem si také prošla mnoha nefungujícími vztahy. Nevěra, občasná facka,hrubost, alkohol a ve finále drogy.Poznamenalo mě to opravdu na dost dlouho, nedokázala jsem se na chlapi dívat jinak než tak,že jsou to prolhaný nevěrníci. Poté jsem poznala na netu člověka, se kterým jsem si hodně rozuměla. Dokázal se vcítit do mých pocitů, dokázal mě pochopit. Nastěhoval se ke mě, žili jsme spolu téměř půl roku. Po půl roce jsem zjistila, že žiju s holkou s transexuálem. Šok, který jsem utrpěla, bylo něco příšerného. Během té doby, co jsem s ním byla, mi stihl rozprodat veškerý můj majetek, nechodil do práce, živila jsem ho a nasekal mi dluhy,kdy falšoval mé podpisy apod. Po tom, co jsem se psychicky sesypala, jsem se začala sbližovat se svým do té doby kamarádem, který mě měl moc rád... Jsme spolu už rok, rozdal by se pro mě, studuje VŠ, chodí do práce, není to typ hospodského povaleče, nehoní ostatní ženský... A vím,že jednou bude otcem mých dětí... Prošel si se mnou peklem, kdy letos umírala moje maminka... Podržel mě v nejhorších chvílích...Vždy se dá začít znova a začít důvěřovat. Ale je to dosti těžké...

Zrovna nedávno kamarád říkal,že nemá holku,ale nechce holku jen hodnou(nuda)....že prý chce holku hodnou,ale i mrchu zároveň a u toho ukázal na mě

Já ochotně mému miláčkovi uvařím...a cokoliv jiného pro něj udělám,ale když chci něco já řeknu si o to,když něco chci udělat tak to udělám a v tu chvíli se zajímám jen o svoje potřeby....ano asi jsem takovej sobec....
Možná jsem něco pochytila od těch chlapů za ten čas ...nebo už jsem polochlap...

A scény...těm bych se radši už vyhnula a nedělala chyby z minulosti....scény jsou to nejhorší,co chlapa odradí....už mě to ani nějak neláká..spíše nemám chuť dělat scénu..možná ani nemám důvod,protože mám skvělého chlapa..když někdo něco dělá,co se mi nelíbí,tak radši od něj odejdu než abych dělala nějaké scény kvůli kterým budu ve vztahu za blbku já,když blbej je ten druhej....když budu dělat scény,tak ho stejnak přece nezměním a proč být s někým kdo dělá to,co nechci.....mě by možná stačilo,kdybych věděla,že má zapotřebí flirtovat na netu s jinými...to se mi prostě nelíbí(žárlivá jsem) a také chci být jediná se kterou má touhu flirtovat...prostě po těch letech mám moc hrdosti na to abych se ponižovala scénami a potřebuju ve vztahu vzrůšo...jak to není tak utíkám pryč
Holt..každej jsme nějakej

luccy1
No jo...mě se to akorát kecá......
Je mi to moc líto.....protože mě by i to flirtování vnitřně moc ublížilo..měla jsem 5let vztah a měli jsme trošku víc krizí(nebylo to jen flirtování)...je pravda,že je lepší když pořádně vysvětlí proč to dělá a je lepší,že to nedělá za tvými zády....
Teď mám přítele rok a půl,takže se mi to machruje,víš....já taky nevím co přijde...
Tak ať tu krizi zvládnete

luccy1
Jinak doufám,že toho aspoň využíváš a taky na netu flirtuješ Dělám si srandu......mě to bavilo ve čtrnácti......dneska bych to nedělala...to já si radši píšu takhle s holkama o čem potřebuju