Patrner a jeho dítě z prvního manželství

Reaguji na Krystýnka:
Moje děti a tvoje děti v rodině jsou většinou problém.Pokud přibyde ještě společné dítě,tak to už tuplem je veselo.

Pokud chce tvůj partner trávit jednou za 14 dní čas se svou dcerou osamotě,tak mu to umožni.Zkus si to představit obráceně,on jí vlastně nemá možnost vychovávat,je to jen víkendový taťka,který žije s jinou rodinou a eventuelně si na ten jeden den udělej program solo.Zkus se nad to povznést,našla jsi si muže se závazkem,ale jste na tom stejně,ty máš také dítě,tak to bude chtít víc kompromisů a ne,aby se jeho holčina jen podřizovala.
Můžete zkusit systém,kdy obě navrhnou program a vystřídají se,jeden víkend se splní přání jedné a druhý té druhé.

Reaguji na matadi:

mrzí mě, jestli to vyznívá tak, že jsem "paní dokonalá", která chce mít dokonalou rodinku, ale věř, že tak to není. Hlavní důvod, proč jsem tuto diskuzi zakládala byl ten, že mě opravdu zajímalo, zda je normální výrazně přizpůsobovat víkendy víkendovému dítěti mého přítele a jeho náladám a zda je normální mu nadmíru ustupovat. Poprosila jsem o nestranné názory diskutujících a popravdě velmi mě zajímalo, jak to chodí v jiných rodinách. Ne že bych si tu chtěla "poplakat" nebo něco podobného. Anebo prezentovat to, jaký mám sen o "jedné velké šťasné rodině". Na to stojím příliš pevně nohama na zemi.

jenže tohle partner nechce. Vymiňuje si výhradně den s dcerou. Párkrát už je takto někam vzal a upřednosňoval Karolínu. Natálie je naštěstí rozumná a vyrovnanější, tak to nehrotí, jen se mi o tom sem tam zmínila, vím, že ji to mrzí, protože partnera bere jako druhého tátu a čtu mezi řádky v tom, co mi pak vypráví a mě to mrzí taky, protože když někam beru holky já, tak se prostě střídají, neexistuje že když něco dostane jedna, tak aby to druhá nedostala atd. A partnerova odpověď, že Karolína má mít přednost, protože je tu jen dva dny mi přijde scestná. Ale třeba to tak vidím jen já a vy tady budete mít jiný názor.

ano, s tím souhlasím, ale o víkendu se nelze pořád jen starat o děti a hrát si, ale je např. potřeba dojet nakoupit, přehodit kola u auta, něco opravit, přes týden se nestíhá nic, protože jsme v jednom kole a v těchto chvílích nevidím nic špatného na tom, že já s dětmi zajedu na nákup a přítel zatím udělá něco chlapského, co je doma potřeba a u čeho by děti překážely. Nebo přítel kromě práce ještě začíná podnikat a potřebuje si něco dodělat či zařídit a já nemám problém na tu dobu děti mít na starosti. Nemůžu souhlasit s tím, že přítel si doma bude celý víkend hrát s Karolínou, bude jí výhradně k dispozici a já budu sama nakupovat, vařit, vytírat, luxovat, žehlit, uklízet a oni se jen dojdou najíst a vyspat.

na tohle odpovědět neumím, to je otázka pro něj, optám se

Reaguji na Laky:

to je právě ten průšvih, možnost vychovávat Karolínu nemá, ale když je s ním a tu možnost má, tak to taky nedělá a v tom to asi je.

proboha
ten problém není v tom, že by se měla Karolína pořád podřizovat, znovu opakuji, že s dětmi mluvíme a budeme mluvit o aktivitách víc než dosud, ale dle mého musí respektovat autoritu a ne si dělat co chce, případně si to vynucovat hysteráky. Ty na mě bohužel neplatí a to ona dobře ví, proto je přede mnou nepraktikuje, ovšem u tatínka....ale to už jsem psala.

ještě musím reagovat na toto. Ano, v tu chvíli mi to jako zrada připadalo, protože jsme se s přítelem na tom domluvili a on tuto naši domluvu beze mě po hysterickém výlevu zrušil.

Ale ten les byl jen příklad z poslední doby. Samozřejmě že takových mikrosituací je daleko víc.

přesně toto jsem se mu snažila vysvětlit, nechápe to

Jinak s tím dnem jen pro sebe bez dětí nemám problém. Končím tento rok dálkovou VŠ, takže je pro mě každá chvilka o samotě drahá. Ten problém je jinde.

Čtyři dny v měsíci se nedá mluvit o vychovávání.Takže možnost k výchově nemá.
Buď na jednu stranu ráda,že jsou to jen dva výkendy za měsíc,taky by třeba mohla být střídavá péče a to by bylo teprve o potížích.

Ale zase bys měla klídek a nemusela řešit rozbroje kdo kam a kdy chce.

Nesouhlasím. I kdybys měla jeden jediný den dítě na starosti, tak ho chtě nechtě ovlivňuješ, vychováváš, jak postojem, tak tím jak reaguješ, jednáš atd.

Taky pravda
ale jako rodina se máme šanci sejít především jen o víkendu. A navíc víkendy, kdy není u nás Karolína, tak přítel tráví většinou podnikáním /tj. je v "práci"/. Sem tam se odpoledne o víkendu pro nás utrhne, vlastně většinou, když ho o to poprosím a máme nějakou akci či návštěvu. Ale pak vidím, jak tu práci dohání po nocích a je ztrhanej. Ale to už jsme zase někde jinde.

Dítě nejvíc ovlivní prostředí ve kterém žije,to je její domov s matkou,k vám jezdí jen na návštěvu i když si to nechceš připustit.

Jako rodina - tvá dcera,ty a ten muž,no jo,ale kde je v tom potom právě ten čas,který by tvůj partner chtěl trávit výhradně se svou dcerou,když tvou vidí denně.
Chápeš jak to myslím?Je potřeba těm dvěma dát nějaký prostor pro jejich vlastní zážitky.
Každá máma bude pochopitelně preferovat své dítě a stejně tak to udělá dost otců.
Asi bych to pro klid doma nechala být,ať se užijí navzájem dle libosti,věčně to trvat nebude.
Jen mě zaráží trochu to,že plánuješ společné dítě,když každý svého máte až dost se mi zdá.

A proč ne? Mám kamarádku, má 2 děti a i její manžel chce být kolikrát s nima(dětma) nebo s tou starší sám tak proč ne otec, který vidí svou dceru jednou za 2 týdny?

Souhlasím, to je bez debaty. Ale ovlivńuje ho do jisté míry i způsob dalšího trávení času, jak ve škole, tak u babiček, tak u nás a kdekoli jinde.

To dítě plánujeme s partnerem SPOLEČNĚ. Pokud to vyznívá tak, že dětí máme dost, tak je to špatně mnou napsáno, omlouvám se.
Taky toto sem nepatří a to jsem řešit nechtěla.
Téma k diskuzi se nazývá partner a jeho dítě z prvního manželství a to je ten "problém", na který jsem chtěla znát Vaše názory, popřípadě zkušenosti a jak to u Vás funguje. A taky možná i trochu návod, jak se postavit k těm dětským hysterákům a vyřvávání a neuznání názoru druhých a urážení se, vydupávání toho svého. Potažmo mě zajímalo, zda je správné, aby přítel trávil s Karolínou volný čas o samotě nebo s námi, což je u nás aktuální téma.

Reaguji na venysek1:
Třeba proto, že tyto věci se druhému dítěti těžko vysvětlují, když ho bere za "tátu".
U vlastních dětí to chápu, ty spolu o tátu nesoupeří. Prostě je bere obě nastejno. Tady je řeč o tom upřednostňování.

Ať ho tráví o samotě,ono je to časem přejde.

Ne že dětí máte dost,ale že každý máte své a jedno společné bude si myslím nový problém.Jak to pak budete praktikovat,aby se holčina z prvního vztahu necítila odstrčená,jak to pak bude?Když teď partner nemá už čas,tak jak si myslíš,že to bude když bude nové mimino?

No asi budeš muset vysvětlit své dceři,že on je táta Karolíny.

A ty neupřednostňuješ svou dceru?

ale on je vlastní táta své dcery! To, že ho tvoje dcera bere za "tátu" , to jí holt budeš muset vysvětlit ty, že má ještě jednu dcerušku, se kterou chce jednou za čas trávit sám svuj den. Ona ho muže mít pro sebe pořád, ale jeho dcera ne!

prostě tohle bude muset přijmout jako neměnný fakt, stejně tak jako moje dcera a jako všichni starší sourozenci na světě, kterým do rodiny přibude mladší sourozenec.

přítel nemá čas, protože se nás snaží zabezpečit právě proto, abychom to miminko spolu MOHLI mít.

Děkuji za Tvé názory.