Patrner a jeho dítě z prvního manželství

A proč by se ale musela přizpůsobovat jen ona?Není lepší vymyslet program společně bez toho,že jí oznámíte zítra jdeme do lesa,jen proto,že vy jste si to tak určili
Mě přijde,že VY jste rodina a ona jen občas chodí na návštěvu...ona je přece součást rodiny taky...našemu programu a režimu--jakoby neměla právo zasáhnout..

No,pokud jí tatínek ale doteď ve všem ustoupil bere to jako samozřejmost a děcka jsou dost "vyčůraný" a umí pak využívat situace.Toto je hlavně věc Vás všech,jak to bude probíhat,si myslím teda já.

¨No,zkus se vžít do jeho role,taky bys asi dítěti více "ustoupila" a chtěla si ho užít,pokud bys ho měla jednou za 14dní.Je vidět,že ji má rád a chce se jí věnovat,což je jen dobře.
Strach může mít oprávněně,je v blbém věku a šprajc může dělat a taky Bůh ví,co jí do hlavy rve maminka(nevím jak to tam chodí) a malá může mít v hlavičce zmatek a třeba i dost žárlí(proto může dělat i ty scény)

Tak se jí nediv,tatínek má najednou i jinou holčičku doma a tak je ráda,že ho může užívat jen tak sama a on možná chce mít klid a neposlouchat jak jeho dcera zas dělá to či ono...mě přijde ,že maličko žárlíš i ty a to nemyslím vůbec špatně.Prostě to na mě dělá takový dojem.

Přizpůsobit se musíte všichni(ne jen ona) a nastolit nějaký režim,pak to třeba začne fungovat.Ale chápu,že je to moc těžké.Sice děti nemám,ale vztah s mužem,který měl 4letého chlapečka jsem měla a bylo to občas peklo.Tam bylo těžký to,že se nechtěl přizbůsobit v ničem přítel..

tak já zkušenosti nemám žádné, páč nemám děti, ale musím říct, že pro tu holku to musí být asi i tak dost těžké, že rodiče jsou od sebe... to aby se plně přizpůsobila vašemu/tvému programu, to mi přijde dost sobecké, proč se s ní nedomluvíte po telefonu dopředu, co by chtěla dělat?
jen bych nezkousla, aby s ní byl přítel jeden den sám, to mi přijde divné, jednou jste rodina, tak jaképak soukromničení...
no jsem zvědavá, jak to uvidí ostatní...

možná špatně, ale cítím z tvé strany trochu žárlivost na přítelovu holčičku. Je malá a jestli jí vídá jeden víkend za 14 dní, je to pro něj málo a chce, aby si to užila. Na druhou stranu, ale plnit každé její přání se může stát docela špatnou zbraní... měli byste se před každým takovým víkendovým plánem dohodnout a dojít ke kompromisu...

Já si zas myslím, že jednou za těch 14dní, by se mohli přizpusobit všichni, když víte, že k vám jede, vymyslet program, třeba se s ní i předem domluvit. Chápu tvého přítele, vidět své díte jednou za dva týdny, dala bych mu taky vše co bude chtít! A pokud zrovna nechce do lesa, vymyslela bych jí jako rodič jiný program. V tom ho naprosto chápu. Ale na tom se musíte dohodnout všichni a zapojit jí do toho a ne jí dát nejevo, tak a teď jsi tu na návštěvě, budeš dělat to mo chceme my....

Reaguji na Zanet96:
Děkuji za názory.
1) možná by bylo dobré se domluvit, ale jak dáš holkám na výběr, tak automaticky ta druhá řekne opak. Jedna že chce les, druhá natruc les ne (souvisí to se sourozeneckou rivalitou). A čekají, ke které se přikloníme. Pokud k jedné, ta druhá je ukřivděná a pokud k druhé je to naopak. Proto jim program předkládáme, abychom předešli dohadům. Samozřejmě že diskutujeme o tom, co by chtěly a snažíme se ze všech sil, aby všichni byli spokojení. Ale štve mě, když přítel chce upřednostňovat jen ji. Teď to jsou prkotiny, ale bojím se, co bude až bude v pubertě a dál.
2) no právě. Ona je hrozně moc vyčůraná a strašně zneužívá situace, kdy je v rodině jediné vnouče u obou babiček a dědečků a všichni jsou z ní navětvi. To samé vyžaduje pak u nás. Přítel, aby ji neztratil, tak chce mít stejný přístup, ale já ne. Jsem přísná, ale spravedlivá.
3) proto jsem chtěla nestranný názor.Já vím, že když ji přítel vidí jen za 14 dní, tak je to málo, ale přeci by ji měl spíš vychovávat než dělat vše podle ní? Proto jsem ten dotaz vznesla. Její matka přítele před ní shazuje, protože nemůže překousnout, že zůstala po rozvodu do teď sama (rozvod chtěla ona) a že jí vydrží vztahy max. půl roku (vystřídalo se u nich už několik "strejdů". Samozřejmě i proto malá na naši rodinu žárlí, že ona ji úplnou nemá.
4) Já se jí nedivím. Nad žárlení z mé strany se zamyslím. Možná je to i pravda. Nic to ale nemění na faktu, že prostě mi je proti srsti odvolat naplánovanou aktivitu jen proto, že malá zrovna zkouší to, jak moc na ni taťka ve slabé chvilce dá. Ono je to taky trochu peklo, vědět, že ve dnech kdy je malá u nás, tak se přítel přizpůsobuje pouze jí bez ohledu na nás. Docela by mě zajímalo, jak tohle chodí v jiných rodinách.

Reaguji na redzac:
tak je to těžké asi pro každé dítě, když nevyrůstá v úplné rodině. Ten program nebyl můj, ale domluvili jsme se tak s přítelem (moje dcera je nyní na ŠvP).

No,není to lehké a co to udělat formou hry?Každý by napsal na lísteček co by rád příště dělal a pak by se vybrala jedna osoba,která lísteček vytáhne a podle toho se pak zařídíte?Nebo jeden den si vybere program jedna a druhý den druhá slečna a podle toho by se jelo a nikomu by se ale pak neustoupilo?Možná to tak děláte,nevím,jen to takhle funguje,pokud děti hlídám kámoškám a do toho třeba neteře

Vysloveně upřednostňovat by ji neměl

Reaguji na Edie Sedgwick:
Možná je to žárlivost, ale tam je problém i ten, že když není po jejím, tak malá přestane mluvit, zasekne se a přítel proto, aby měl klid, dělá raději dopředu to, co chce ona, aby s ní nemusel jít do konfliktu a být autoritou.

Myslím, že je logické, že pro ni otec chce to nej a udělat pro ni první poslední, když ji vidí jednou za 14dní, ale na druhou stranu je rozdíl vyhovět/dovolit/udělat radost a skákat jak 8leté dítě píská, to je trošku moc.
Myslím, že na tyhle víkendy by bylo asi lepší naplánovat společně pro všecky a ne postavit před hotovou věc. Budou tak spokojené obě strany a nedojde k hystreii od jednoho a ke zklamání a naštvanosti od druhého.

Děti nemám,ale vzhledem k tomu,že předchozí partneři měli děti a zažila jsem ,že tatínkové se nechají ovládat až tak,že to narušuje nový vztah,tak pokusím vyjádřit svůj názor . . . .V každém případě by partneři měli tvořit tým,což znamená,že partneři drží při sobě a neexistuje žádné moje a tvoje dítě (tohle je opravdu potřeba si mezi sebou dohodnout a taky to dodržovat). . .děti jsou opravdu vyčůrané a dokážou najít trhlinu,kterou pak využívají ve svůj prospěch.Nehledě na to,že tatínkové v tomto bývají hóóódně měkcí a obzvláště u holčiček . . .pokud to partner nechápe nebo někdy nechce pochopit,je dobré to nastínit z druhé strany,jak by se na to tvářil on kdyby to bylo opačně . . .víme,že muži jsou věčné děti a někdy,aby je to trklo je potřeba jim to ukázat názorně. Tyhle rodinné problémy jsou velmi bolestné a někdy zjistíme i to,že vedle sebe nemáme toho správného partnera.Není to o dětech je to o partnerech a jejich benevolenci . . .
Je to vlastně něco podobného jako druhé manželství . . .miluje Vás,vzal si Vás,ale jeho první žena díky dětem hraje pořád prim a Vy si připadáte jako na druhé koleji . . . .ale to už je jiné téma.

autoritou by měl být...

Reaguji na venysek1:
Ale samozřejmě, že aktivity i plánujeme společně a snažím se, aby se jí u nás líbilo. Jen mi vadí, že se jí nesmí dát najevo nesouhlas nebo jen velice citlivě, aby se náááhodou nestalo, že si doma stěžovala a aby k nám náááhodou zase příště chtěla. To je to, co mi vadí. U nich se v rodině o ni všichni přetahují a soutěží, kdo se jí více zavděčí. Naše Natálie je taky jediné dítě v rodině, ale díkybohu to bereme všichni rozumně. Milujeme ji, ale jasně zná hranice. A když udělá průšvih, tak klí'do dostane vynadáno anebo jednu po zadku od taťky i babiček.

Co se týká rivality mezi dětmi a naschvály,tak by se to mohlo řešit na střídačku. . .jeden víkend aktivita jedné holčičky a druhý týden druhé . . .mělo by je to naučit toleranci,což je hodně důležité do života a do vztahu.

Reaguji na DaintyEll:
Ale vždyť to je to, co říkám. Ale vše se plánovat nedá. Třeba nyní jsme se neviděli měsíc, protože její matka příteli zrušila víkend před 14 dny, protože měly něco plánovaného. Takže to byla aktivita, na které jsme se domluvili s přítelem a myslím, že nebylo správné jí kývat a ustupovat. Kdyby to řekla normálně, že nechce, dalo by se o tom diskutovat, ale ten hysterák, kterým si to vynucovala...