Partnerova závislost na matce

Přesně tak,ona jenom čeká na to,až se kvulí ní do krve pohádáte..

Když mu dáš ultimátum, tak se rozhodne pro matku. Pokud o něj opravdu stojíš, tak si myslím, že ještě není nic ztraceno, je mu teprve 22, dá se na něm ještě pracovat.

No tak takoví chlapi to je kříž... Vůbec si to nedokážu představit, je to fakt extrém! Já měla trochu problém se jeho sestrou-ale cca tohoto typu.. Když bydleli ještě pohromadě -můj manža, jeho mamka a ségra.. Všechno, co řekla ségra, bylo svaté, byla pravda, nejlepší nápad všech dob! Nejlepší bylo, když jsem mu něco vysvětlovala (nevím přesně co-týkalo se to mého oboru ve škole) a on mi pak řek:" ségra říkala, že je to tak a tak." a já sem byla celkem naštvaná, protože sem mu to přesně jak to prezentoval říkala já..Teď bydlíme spolu sami a se ségrou si sem tam zavolají-taže pohoda.. Co se týká tchýně-u nás je teď trochu opačná situace.. Asi rok jsme bydleli i s tchýní, vše bylo ok, ale tchýně se asi před půl rokem odstěhovala a občas si s manželem zavolají nebo napíšou sms.. Co mě ale mrzí, že se jeho mamka docela schází s jeho ségrou a manžovi ani nenapíšou Jeho ségra k mamce jezdí pořád na návštěvy a ona k nim a my jsme tak nějak odstrčení... Mě to zase tak nevadí, lepší než kdyby na sobě bylo závislí a k našim jezdíme celkem často. Sice mě to taky trochu mrzí, přece jen jsme spolu nějakou dobu bydleli.. je sice jasné, že se bude víc scházet mamka s dcerou, ale nedávno měla jeho mamka dovolenou, tak u ní prý ségra byla aj s jejím synkem.. A manža se to dozvěděl až pak.. Ani mu třeba nenapsali, jestli nechce přijet taky... Docela mě to mrzelo, když mi to říkal.. Spíš vůči němu.. Když ještě bydlela jeho mamka s náma, tak jsme třeba věděli, jak se má jeho ségra, jeho mamka, co je nového.. Teď toho moc nevíme.. Ony se schází spolu a nám se nic neřekne... Jinak jsem spokojená, žijeme si svůj život, tak jak jsme vždycky chtěla.. Bála jsem se určité jeho závisloti k jeho mamce a ségře, ale opak je spíše pravdou. Jen jsem chtěla hodit trochu opačnou situaci...

Tak to je hrozný

Tak to už by na mě bylo moc! Poslala bych ho k šípku...

bože ženský, co si to myslíte, já sem to dala do uvozovek schválně, chlapec prostě neví jak se dá hezky žít v páru mileneckym, jako že jeden umeje nádobí, tak ten druhej vytře podlahy, když je jeden v práci a druhej má čas, uklidí byt atd a ten první to udělá zas příště. zjistí, že má zašitý fusky, šup, vyžehlý košile.. chtěla sem tim poradit ukázat mu styl bydlení takovej, třeba by se mu náramně líbilo mít za kym složit hlavu se starostma nebo mít komu koupit kytky..

dnes, 23:35:48 - Připojeno během spojování:
Přítel je závislý na své matce

Ahoj,

mám takový problém. Můj přítel, 30 let, bydlí v domě sám. Dalo by se říct, že je samostatný, odloučený od rodičů. Jenže je háček v tom, že jeho matka se svým manželem jezdí k němu domu, jako by jí ten dům patřil. Nezazvoní, nezaklepe, prostě si odemkne a najednou se tam objeví. Nebrala jsem to celou dobu moc vážně, ale došlo mi to až, když jsem na Silvestr trávila (bez toho, abych chtěla) s jeho mamkou a manželem. Přítel mi totiž celou dobu tvrdil, že budeme jen my dva a jeho rodiče si přijedou jen s námi popřát. Ovšem, tomu tak nebylo. Byli s námi samozřejmě celý Silvestr a ještě jsem musela poslouchat, na co se jeho matka chce dívat na televizi. Prostě si poroučela. Naštěstí ji to můj přítel vymluvil. Můj přítel tráví každý den u své mámy, protože si samozřejmě sám neumí udělat ani topinky. Nač taky, má svou mámu. Já s přítelem ještě nebydlím, a možná asi jak to vidím nikdy nebudu. Došlo mi, že s ním jeho matka manipuluje, má ho pořád za malého kluka, kterého má omotaného kolem prstu. Navíc jsem si myslela, že ten dům je jeho. Nakonec jsem zjistila, že ten barák na něho ani nepřepsala, přítel se tam nadřel, celý dům předělal, zrekonstruoval, tak by dávalo smysl, kdyby byl jeho. Můj přítel nechápe, že chci být s ním a ne s jeho mámou. Je toho hodně, ani se to sem všechno nedá napsat. Prostě zkráceně: můj přítel si myslí, že je v pořádku, když je pořád se svou mámou. Měla jsem jet s jeho rodinou na dovolenou, tak jsem souhlasila, ale pak mi přítel řekl, že bych byla na pokoji s ním a s jeho mámou. To je vrchol už!! Samozřejmě, že nepojedu. Nevím, co mám dělat už. Jeho máma bude vždycky všude. Dokonce chce s námi jezdit i na výlet. Prý když někam pojedeme, tak ji máme říct, že pojede s námi. Prostě chce svého synáčka jen pro sebe. Nechci se s ním rozejít, chtěla bych to nějak vyřešit, ale pokaždé, když mu řeknu, co mi vadí, neřekne mi na to ani jednou slovo a nebo řekne, ať nejsem taková. Dokonce jsem mu pohrozila, že nemůžu tohle snášet a že ten vztah nevidím dobře. Taky mi na to nic neřekl. Nevím, co mám dělat.

Má kamarádka má ten stejný problém. Její přítel jí řekl, že jednou je to jeho matka a on jí miluje a ona se s tím musí prostě smířit.
Nevím co poradit, já v takové situaci nebyla, ale asi bych například při výletě řekla, že prostě nechci aby jela a pokud by i přesto matku pozval, nejela bych já.

to je jeho chyba neměl ho rekonstruovat když není jeho ne? Co to je za logiku že si zrekonstruuje celý dům když není jeho?

Jinak pochybuju že se změní!

Reaguji na everything.is.possible:

Není jeho, ale ona ho v tom nechá bydlet. Jeho máma bydlí v jiném baráku.

No, tak to je mamánek a ještě neumí vlastní mámě říct, aby ho nechala dýchat.

To si už děláš legraci, že jo? Je normální? Já bych s takovým "chlapem" nemohla a ani nechtěla být. Vlastně s ním a jeho matkou.
Jako ultimáta nemá cenu dávat, aby si on vybral, jestli ty a nebo jeho matka. Takže ty si v hlavně urovnej, jetsli chceš po zbytek života být ta druhá a věř, že časem bude matka pro něj královnou a budeš trpět víc a víc.

S tím se bohužel nedá dělat nic. Protože jakmile mu něco řekneš proti jeho matce, tak budeš ty ta špatná, co se naváží do jeho rodiny. Nevím proč, ale já sama mám na tyhle mamánky taky "štěstí", takže mám bohatou zkušenost.... A vždycky jsem ten vztah musela dříve nebo později skončit, protože s matkou se bojovat nedá, to nejde vyhrát...

Jeho matka je v pořádku - prostě v rodině to mají nastavené tak, že se všichni mají rádi a rádi spolu tráví čas. Nenapsala jsi, že by to přítolovi vadilo. Je to jen tvůj problém, že chceš mít přítele sama pro sebe. Ty se chováš majetnicky. Proč by máma nemohla chodit k synovi, když to tak dycky bylo a všem to vyhovovalo? Ty tam ani nebydlíš a budeš rozkazovat, že tam nemá co lézt? A ještě to vypadá, že se tam jezdí jenom koukat na televizi na návštěvu, že tam nehospodaří.
A je spousta rodin, kdy jezdí na výlety všichni. Holt ze začátku, když jste zamilovaní, chcete trávit čas o samotě, ale jinak v dobrých rodinných vztazích je normální, že se někdy jezdí ve větším počtu než dva. Spousta holek má tchýni za kamarádku. To že je jí třeba o dvacet let víc neznamená a je to přítelova máma hned neznamená, že jí musíš nesnášet. Ale uznávám, že jeden pokoj není ideální - jak ti to vysvětlil, proč měla spát s váma? A jak reagoval, když jsi mu řekla, že nejedeš?
Kde konkrétně vidíš tu závislot? Že si neumí uvařit? To neumí spousta chlapů. Tak mu vař ty a on nebude muset jezdit na jídlo k mámě.
A proč chceš aby on měl barák napsanej na sebe? Aby ty jsi měla kde bydlet?

Měla jsem jet s jeho rodinou na dovolenou, tak jsem souhlasila, ale pak mi přítel řekl, že bych byla na pokoji s ním a s jeho mámou. To je vrchol už!

Tak to je teda vrchol. Přijde mi to až nechutný, že ti tohle může dospělej chlap nabídnout....pryč od něj.

Měla jsem taky jednou čest s mamánkem a radím jediné - zdrhat co nejrychleji to půjde. Je to šíleně těžké, ale pokud chceš do budoucna život ve dvou, ne ve třech a vlastní domácnost, nevidím jiné řešení. Mamánkům tento vztah s matkou naprosto vyhovuje a nevidí vůbec důvod, proč na tom něco měnit..
viz tvoje
...ale pokaždé, když mu řeknu, co mi vadí, neřekne mi na to ani jednou slovo a nebo řekne, ať nejsem taková...prostě to nevnímají.
Ale je to na Tobě, musíš si uvědomit, co chceš..samostatného přítele a život bez neustálé přítomnosti tchýně nebo to, co je teď? (protože to se nezmění, musíš to cítit sama)..
Já jsem tenkrát zdrhla, byť mi to trvalo sakra dlouho (byla jsem hodně zamilovaná) a rozhodně nelituju potřebuju vedle sebe samostatného chlapa a ne chlapa, který si domů bude nosit nažehlené košile od maminky a když si bude moc vybrat, bude snad raději s ní než se mnou...