Od 17 let,začínala jsem a nic jsem neuměla a nyní jsem za to ráda, protože jsem se mnohé naučila
před rok, tj od 21 bydlím kousíček od mamky a přítel bydlí s rodiči taky kousek a u mě je párkrát do týdne. Odstěhovat jsem se chtěla od puberty co nejdříve (naši jsou rozvedení, což to dost ovlivnilo). Jsem moc spokojená
hodně rychle jsem si zvykla na vlastní pohodlí a klid
A to by mě docela zajímalo, jak jste si vydělávali na nájem.Já bych se chtěla odstěhovat do Prahy, ale nemohla bych, protože nájem bytu je kolem 10 000,-Kč a více. Takže musim bydlet u rodičů, ale nejradši bych bydlela sama
Ve dvaceti letech sme se sestěhovali s přítelem. Byli jsme spolu necelé dva měsíce risk jako *****, nechtěla jsem ale teď jsem spokojená
Reaguji na PoisonIvy: To máme stejný my jsme spolu začali bydlet když mě bylo 18 a jemu 22.. Teď jsme spolu skoro 4 roky a taky spokojenost..
Jinak já bydlim sama od 17.. Nic jiného mi nezbývalo ale teď jsem za to také vděčná
Cituji CandyD: Nelituješ toho, že tak brzo ? Já se právě taky rozhoduju A nevím, abych neudělala chybu.
Ahoj, já bydlím s přítelem od září a je mi 19.Někdy fakt brečím, že ještě nebydlím doma.Snad se to zlepší, ale nechci tě odrazovat.
jéé já si nevšimla, že to je starý
Po střední škole jsem si našla přítele a brigádu. To mi bylo necelých 20 let. Přítel měl svůj byt, takže jsem se přestěhovala k němu (necelých 30km). K rodičům jezdím každý týden, buď na jeden, dva dny nebo jen na otočku, jak čas dovolí. Už to bude rok, co bydlím s přítelem a nelituji toho. Vyhovuje mi být svou vlastní paní. Dřív jsem strašně nesnášela, když mi rodiče řekli, že něco (úklid, vysávání, mytí nádobí, vynést odpadky, atd.) musím udělat a že to musím udělat HNED! Teď vím, že i když to udělám za hodinu, za dvě, nic se nestane, jelikož to za mě nikdo jiný neudělá ...navíc jsem s rodiči měla vždy pěkný vztah, ale od té doby, co se vídáme jen takhle, je náš vztah ještě hezčí ...stále si máme co vyprávět, na co vzpomínat a co plánovat..
Ve 21 letech jsem se po dvou měsících vztahu sestěhovala s přítelem. Stejně jsme spolu byli pořád. A jak už tu bylo zmíněno, je lepší přijít na to, že to neklape hned, než po pěti letech. Předtím jsem byla rok a čtvrt na kolejích. Teď spolu žijeme skoro tři roky a nemůžu si stěžovat. Nejhorší byly začátky, když jsme měli akorát postel a linku. Ale časem jsme se hezky zabydleli.
Od 18 bydlím s přítelem, zatím bydlíme přes půl roku a zcela mi to vyhovuje. Sama bych bydlet nemohla - jsem hroznej strašpytel, bála bych se sama v prázdném bytě. Jakmile někam přítel odjede na dýl, tak si hned na noc volám kámošku. Jinak rodiče počítali, že se osamostatním a vycházíme teď mnohem lépe. Podporujou mně finančně dokud jsem na střední a k výšce si chci najít brigádu, abych na nich byla méně finančně závislá.
Na intr jsem nastoupila od 16, pak jsem rok bydlela sama v zahraničí. Pak nějaký priváty. Vlastní domácnost vedu od 21 let. Nikdy bych na tom nic neměnila - vyvarovala jsem se tomu, že bych rodiče nesnášela, všechno mám podle sebe... výhody to prostě má
Holky a jak to děláte finančně, když začínáte bydlet samy nebo s přítelem už od 18 nebo 19? Hned jste si našly práci?
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.