Od kolika let bydlíte sama nebo s přítelem

Hned po maturitě v 19-ti. Jeli jsme spolu na dovolenou a po návratu z dovolené jsme si už u něho nechala svoje věci

Od 18ti bydlím sama a je to fajn pocit.

V 19 jsem odjela na rok do Španělska naši s tím nesouhlasili takže jsem se k nim pak už nevrátila abych nemusela poslouchat "ty kecy" že ) s chlapem jsem bydlela akorát jednou rok a nevyhovovalo mi to

V 17 jsem se přestěhovala k příteloj a jsme spolu dodnes...bylo to tenkrát asi po půlroční známosti a nelituju, brala jsem to tak, že lepší když zjistíme hned, že to neklape, než aby jsme se 5let vodili za ruku a pak zjistili že to není ono...s mamkou nebyl absolutně žádný problém, jsme nejlepší kamarádky, brala to stejně jako já a s mým přítelem se dobře znala, takže nemusela mít strach...

Je mi 20 a s přítelem jsme si včera pořídili nový byteček

Je mi 19 a zanedlouho (jestli vše zvládneme rychle) se budu stěhovat s přítelem (v té době už asi s manželem) do vysněného baráčku. Ale nemusíme chvátat, ještě jsem na střední a u nás máme prostoru jen pro nás dost. A navíc s našima skvěle vycházíme.

Od 21-22 let žiji sice bez rodičů, kteří se dejme tomu odstěhovali (složitější situace), ale stále bydlím v rodném domě takže nějakých 5 let. Nyní teda už s přítelem, jsme spolu 2 roky a tři měsíce, přestěhoval se ke mně po třech měsících vztahu.Ale doposud nelitujeme

od 18žiju sama a jsem za to rááda-člověk se naučí samostatnosti a je to k nezaplacení

V 19-ti jsem "odevzdala" maturitní vysvědčení, vzala připravené krabice a šla ... Našla jsem si pidi byt v Praze a jsem zde doteď, vypadalo to tu hrozně ale teď je to dokonalé, ale už od té doby, kdy jsem zde spala poprvé jsem tu byla "doma" a nelituji.

Souhlasím, taky je mi 18 a skoro všichni vrstevníci bydlí ještě doma u rodičů, přijde mi strašně zvláštní, když někdo tak brzo bydlí sám...Každopádně na bydlení s přítelem se těším, ale ještě si přijdu jako pískle

V 19 ti s přítelem a je tomu už 10 let letos. Ničeho nelituji,naopak to člověku hrozně dalo..

Od rodičů jsem se odstěhovala pár dní po bakalářských státnicích, s přítelem jsme byli v tom roce 4 roky. Bylo mi 23.
Předtím jsem rok žila sama v Turecku,tak jsem věděla, že to zvládnu
Teď bydlíme s přítelem v mém bytě, platím hypotéku a docela to zvládáme.

Od 19ti - po maturitě jsem odešla do jiného města, do podnájmu, po roce se z podnájmu odstěhovala a založila domácnost s tehdejším přítelem.

Také jsem šla bydlet sama od 19ti, koukám, že nás je dcl dost s mámou mám skvělej vztah, ale nedaj se s bráchou imrvére poslouchat... Ze začátku jsem si celkem těžko zvykávala, ale teď po 3/4 roce jsem nejspokojenější, zařídila jsem si to tu dle svch představ, miluju svůj klid a to že jsem svým pánem. Akorát je mi občas smutno a zase si říkám, že kdybych šla bydlet s někým, tak nějaký peníz ušetřím...

Je mi 20 let, a s přítelem sme se sestěhovali do bytu po babičce. Zřídili sme si ho podle svého a sme velmi spokojení. Teda mohlo to bejt lepší město než Praha, ale stejně je to fajn..