Ochladnutí ve vztahu

to jo, to je přesně ono, já se ale budu muset hodně nutit, opravdu jsme doposud byli s přítelem pořáad spolu a on taky beze mě nechodí nikam, o to je to horší

Bunny
jojo, už si jsou námi natolik jistí, že už nepotřebují city dávat tolik najevo jako zezačátku

Ahoj holky, tak jsem se opět nevyspala, už to bylo dobrý, ale včera jsem málem opět vylítla .... bavili jsme se onějakým kabelu u televize, ptal se mě, jestli nevim, kde je, jen jsem řekla "co jávim" a už jsem to měla na talíři. "To musíš bejt fut takhle nepříjemná? Ty si to prostě nikdy neodpustíš!"......... holky, já chtěla být v klidu, ale copak to jde?! tak jsem jen řekla, že nepříjemná nejsem, že mi to je už vlastně všechno jedno ... nevim, jestli jsem udělala dobře nebo špatně, mlčet nešlo a hnusná jsem být nechtěla.... pak už jsme spolu nemluvili, on se pak jenom svalil a téměř okamžitě usnul .... já nikolliv ... myslím, že to jde s námi úplně do háje a je to čím dál horší, nechci za nim dolejzat, ale vidím naprostý nezájem o mě, už spolu ani nespíme, vadí mi to opravdu docela dost, ale mluvit uuž o tom s ním nebudu, už takhle jsem se ponížila docela dost........... Jak jsme tam včera tak vedle sebe leželi, on spal a já se zase vrtala v různých věcech, tak už jsem se těšila, až bude ráno, až vypadnu z tý postele a budu pryč od něj ... dnes jsem si domluvila na odpoledne cvičení s kamarádkou, takže se alepsoň trošku vybiju a bude líp, ale vím, že domů už moc spěchat nebudu .... je mi z toho všeho smutno, ale už fakt nevim, jestli to má všechno ještě vůbec cenu ....

bela

udělala jsi dobře, že ses domluvila s kámoškou na cvičení a domlouvej se i na dále....

máte prostě krizi, já si podobnou prošla taky a ted Ti podle mě nezbývá nic jiného - a je to teda dost těžký, než to přecházet a hlavně se nehádat....on Tě možná bude provokovat a bude mít připomínky, ty točítej s tím, že tohle potrvá tři nebo čtyři měsíce, než se to srovná...minimálně....

on je ted chvíli na koni, niméně, když vydržíš být nad věcí alespon tři měsíce, tak mu pak v klidu můžeš něco říct...

podle ěm se chlapec zalekl a ted Tě bude zkoušet...

otázkou je, jestli se až moc nesnažíš....je těžké se odpoutat odpocitu, že doma musí být vše na 100%, ale musíš se to naučit....nikdy to nebudeš mít na 100%, budou dny, kdy se neshodnete - tím nemyslím scény, ale bude unavený z práce, nebo ho někdo naštve a on nebude donekonena vztah jako na začátku....mě jedna paní jednou řekla, zamilovanost je u někoho třeba jen půl roku, mě s přítelem vydržela dva roky a ona mi řekla, at nehledám ve vztahu to, co bylo, ale snažím se neacházet nové věci a hlavně pak ten vztah by měl být tsaven na pevných základech a to je čas po zamilovanosti...on když nemá zrovna náladu, tak to neznamená, že Tě nemiluje....nesmí na tebe být sprostý....

podle mě jediné řešení je ho nechat a domluvit se s holkama, že se odreaguješ tak a když bude nepříjemný, tak mu řekni, dnes nemáš náladu, můžeš si tohle odpustit...ale důležité, aby jsi to řekla v klidu, žádné scény ani zvýšení hlasu....

ale jak jsme psala, tímhle jsme si prošla, a nejlepší je nechat to být a nic na to neříkat, nereagovat a zaměstnat se....a počítej fakt tři čtyři měsíce.....

rattty
děkuji moc za povzbudivý slovíčka, moc mi to teď pomáhá, nedokážu myslet na nic jiného .. už s emoc těším na odpoledne, až se vyřádím v posilce ...jen nevím, jak to pak zase budu zvládat doma.. když ono je to hrozně těžký, když se mě ani nedotkne, maximálně pusa na dobrou noc, ale jinak nic... já mám sex hooodně ráda (a vím, že on taky) a dost mi to chybí, ale vnucovat se nechci... teď už 14 dní nic to se ještě nikdy nestalo.... jak mám vedle něj v klidu usnout, když si mě už vůbec nevšimne? já neříkám, kdyby to bylo takhle od začátku, tak ani nepípnu, tak nějak bych byla zvyklá... jenže všeho je čím dál tím míň............ je to ukrutnej skok a to je to, co mě děsně trápí.......... ufffffffff... už aby bylo odpoledne a já s kamarádkou v posilovně, doufám, že to alespoň trošku pomůže.. pokusim se maximálně oddělat , abych mohla v klidu večer usnout

Řekla bych, že to platí i naopak. Prostě každý, ať už chlap nebo žena, chce rovnocenného partnera - ne někoho, kdo mu bude, obrazně řečeno, ležet u noh, objímat kolena a skrze slzy jej ujišťovat o své nehynoucí lásce. S takovým lze jenom soucitit - ale nelze jej milovat ani vážit si jej. Soucit není jedným z pilířů lásky, vášeň a respekt ovšem ano.
Každá akce vyvolává reakci - pokud si jeden z partnerů začne vynucovat lásku, ještě k tomu stylem dítěte, vynucujícího si čokoládu , docílí přesný opak. Druhý partner se začne cítit "na koni" a příliš jist. A koho máme příliš jistého, toho nejde milovat. Maximálně tak mít rád. Partner, který se vydává všanc a omotává se sám kolem prstu časem začne lézt na nervy.
Dobře si udělala, že si začala chodit cvičit. Příště jdi znova, zajdi si na kafé, na nákupy, menší změna image by třeba taky neškodila. Ne kvůli němu - kvůli sobě a své dobré náladě, přece nebudeš pořád nepříjemná - naopak, pár tajemných úsměvů by vůbec neškodilo.
A on ? Buď se probere a začne mu docházet, že máš i svůj život. Začne se o tebe zajímat, jestli náhodou někoho nemáš a třeba pocítí potřebu na vašem vztahu pracovat. Vztah je taková houpačka : jeden poleví, druhý zabere.
A když ne, jistě při všech těch aktivitách potkáš někoho, kdo tě bude hoden. Nezájem a ignorace v posteli se mi ke tvému věku nehodí.

dadabus
naprostý souhlas.....

bela
fakt vydrž....s tou čokoládou to dadabus napsala přesně...

ted počítej s tím,že to fakt potrvá....ale nic neřeš....a bud nad věcí...maximálně se snaž....

Výborné přirovnání!

Ahoj holky, díky moc za všechny vaše rady, ani nevíte, jak jste mi pomohly .... věci které tu píšete, jsem vícemeně věděla, že by takhle měly být a že jsem udělala naprostou hovadinu a chovala jsem se opravdu jak malý dítě, jen jsem asi potřebovala trošku nakopnout, dodat odvahy protože jsem se cítila nějak vycuclá, neschopná s epohnout z místa .... včera jsem šla z práce do posilky, po cestě jsem potkala známého, který už mě dlouho zval na kafčo a pokec, nikdy jsem nešla, bylo mi to dřív blbý , ale včera jsem se nebránila a zašla (ve vší počestnosti ), bylo příjemný poslouchat, jak mi to sluší , pokecali jsme o všem možným a já šla do posilky..... holky, já jsem si dala tak zabrat, že dnes nemůžu chodit ale nevadí, fakt je mi líp, o hodně líp, včera večer už jsem nic neřešila, jen co jsem přišla domu, proběhla sprcha a ihned jsme se svalila do pelechu ... přítel se divil, co se děje ... řekla jsem, žže jsem děsně unavená (a to jsem fakt nekecala) sekla jsem sebou a v tu ránu usnula ... dnes jsem celá polámaná, tak posilka nebude, ale zítra se jde plavat ... holky, mě to asi začne bavit... fakt moc díky za to dokopání se k něčemu

hm, tak jsem zase tady......... moje nadšení netrvalo moc dlouho....sice bylo fajn´, že si mě přítel konečně alespoň trošku všimnul, když viděl, že jsem naprosto v pohodě, ale tím to taky skončilo ....... pusinky jen tak na tvářičku a pohlazení po zadku mi opravdu nestačí.... nejhorší je, že si začínám myslet, jestli za tím není opravdu nějaká jiná....... nikdy jsme takovouhle pauzu v sexu neměli a já už jsem z toho fakt špatná..... dnes jdu sice do bazenu, ale nevim, jestli to vypustim z hlavy, pořád na to musim myslet, sakra, proč se to takhle se.e ....

Ahojky tak koukám že nejsem sama kdo pociťuje, že si ji přítel nevšímá. Já jsem s přítelem 7,5 roku a bydlíme spolu rok. Chceme kupovat byt a v hlavě se mi honí různé myšlenky, jestli chci vůbec s ním žít atd.Kamarádka mi vyložila karty a ptala jsem se co ke mě přítel cítí.Odpověď byla podle mého očekávání. Řekla mi, že ve mě má jistotu tak už se nesnaží si mě získat.Z lásky tam nebylo ani trošku. Řekla mi ať si tu koupi s tím bytem dobře rozmyslím, ale já do toho chci jít. Hlavně nechci o přítele přijít. Jsem rozhodnutá o něj bojovat, jen nevím jak.Je to těžké s těma našima chlapama.

Lenikf
Ahojky, tak koukám, že v tom opravdu nejsm msama.... já jsem to začala řešit tak, že jsem se opravdu začala věnovat víc sobě, takže občas zajdu do posilky, do bazénu, s kámoškou na skleničku a snažím se nebýt "kdykoliv po ruce" ... ze začátku jsem zaznamenala od přítele zvýšenou pozornost, dokonce sex každý den .... ale už si asi zvyknul, je to opět ve straých kolejích, sice se vidíme méně díky mým aktivitám ale ten nezájem je tam zase ....... už jsem vážně přemýšlela o tom, že to utnu, pořád dokola - celkem mě to unavuje

Lenikf

nemá cenu se upínat na jediného chlapa - po světě jich chodí dost jiných, kteří jsou minimálně stejní, jako ten, co ho máme

horší je na někoho upnout a pak toho litovat - tedy, dokud je čas, tak pořádně zvažovat - pokud předpokádáš, že to bude na celý zbytek života

nejlepší rovnice - vyhovuješ, nevyhovuješ, nevyhovuješ, nevadí, přijde jiný, nahradí

matadi
Ono je to těžký hodit za hlavu skro 8 let super vztahu. Radši se budu snažit si ho zpátky získat.A když tohle neklapne tak fakt nevím.Asi bude dlouhý rozhovor s přítelem.Ale já věřím že to vyjde a jeho pozornost a hlavně lásku získám zpátky.

bela
To my co se týče milování nemáme problém, ale chybí tam ta vášeň a něha. Už ani nedostávám dárečky a kytky.To mi vadí že jsem přišla o jeho pozornost a získávání si mě.Prostě mě má jistou a to mu stačí.Ale já jsem rozhodnutá bojovat a nevzdávat se.