Nový začátek s bývalým přítelem

Neví, jak na to jít nebo jestli do toho vůbec jít jestli si je jistej, zda vůbec dělá dobře? Po první noci po rochodu řekl, že po dlouhý době měl pocit, že zase věci mají smysl a teď tohle nic...

Mám strach, že když to tam prostě není ( i když to tam v minulosti bylo a vášeň nám šla velmi dobře...), tak teď to tam prostě necejtím. Nejde to vynutit a ani nechci nikoho k ničemu nutit. Ale vždyť on byl ten, co se chtěl vracet, co řekl, že ví, že do ničeho nucenej není a nikdy nebyl...

Asi ano, bude to muset ven, protože jinak mě to sežere zevnitř a on vlastně nebude vědět, co mě žere a co mi vadí...

Haha...to by byla velká náhoda. Myslim, že takových kluků po světě chodí hodně...ale i tak - odkud jsi a kolik ti je?

Tak to mě moc neděs, protože tohle už bych si prožít znovu nechtěla, byl to děs.. Ale jako vážně přesně, ale ÚPLNĚ PŘESNĚ TO SAMÝ mi tenkrát řekl..! Ještě dodal něco o tom, že pořád věří a doufá, že to přijde, jako by čekal na nějakej zázrak nebo tak něco.. Vím, že to tak nemyslel a v jednu chvíli jsem s ním skoro až soucítila, protože to fakt podal tak jako že strašně chce, snaží se a ono to nejde a neví co víc by mohl dělat.. Ale i tak tím u mě skončil, protože jestli tomu, aby se do mě zamiloval, říká zázrak..? My spolu naštěstí tenkrát ani nechodili, jenom se tak nezávazně několik týdnů vídali a ani jsem to jako vztah nebrala, ale i tak mě to tenkrát dost srazilo sebevědomí, protože já problém s tím, aby se do mě kluk zamiloval, do té doby teda neměla.. Bylo to před víc jak rokem, kdy jemu bylo něco přes třicet a mně 25, takže jsem ho brala jako dospělýho zralýho chlapa a ono nic, no..

Reaguji na Nikollka:
Panebože...

Teď holky zjistíte, že je to jeden a ten samej.

Reaguji na Adka:

Neni, nastesti...

Ale je to děsivý, když zjišťuju, že takových kluků je víc..

Reaguji na Nikollka:

A hlavně jsou to chlapi po třicítce...ti už by snad měli mít v hlavě jasno a vědět, co chtějí...

Ježiši, doufám, že oba nečekáme na ten samý zázrak a že to není předem odepsaný, když je mu těsně pod třicet
Je to smutný, když nám to 10 let klapalo, pak zaváhal a to způsobilo, že teď nám to ani jednomu samo nejde... Takhle to nyní cítím... Nechám mu čas, nechám to na něm a až se to pro mě nebude nadále nějak vyvíjet, tak mu to řeknu na rovinu, že takhle ne, že tohle nám přeci ani jednomu nic nedává a že to prostě asi nebudeme lámat přes koleno... Kéž by to nenastalo a vše se spravilo..

Váš rozdíl je právě v tom, že vám to takhle dlouho klapalo a milovali jste se.. I když nevím, možná právě proto je na vás oba jakoby vyvíjen velký tlak a máte to tak o tolik těžší..
A ty jsi zamilovaná?
Fakt to máte oba dost těžký a moc bych ti přála, aby se to vyřešilo a byla jsi šťastná.

Právě že jsem se po rozchodu logicky odmilovala, vypořádala se s tím, že když teda rozchod, tak není koho a za co milovat... Mám ho strašnbě ráda, ale zatím se bojím ho milovat, na to potřebujui přesvědčit od něho...A když přišel, že beze mě nechce být, tak jsem myslela, že se přetrhne, aby si mě znovu získal a já se zase zamilovala... Jenže to prostě tak není a já teda nevím, proč se chtěl vracet nebo jak to celý teda myslí... takže nezbývá, než to na rovinu zjistit Díky za vaše rady a názory!

Jo, přesně to udělej!

Reaguji na Nikollka:
A jak je to teď u Vás? Ty máš vlastně taky nový začátek z ex...
Měli jste to takové komlikované, kamarádi, sex s ex, nevídání se.
Jak se snaží ten Tvůj?

Reaguji na Mado:
Kočko, když po těch čtyřech měsících přišel, jaké to bylo?
Objevil se ve dveřích a Tobě se podlomila kolena nebo jen káva a rozumně Ti to vysvětlil?

(omlouvám se, jestli už jsi to tu řešila...)

Reaguji na Markét:
Taky by mě zajímalo, jak se začalo projevovat to, že by tě chtěl zpátky...