Nový začátek s bývalým přítelem

Podle mě začít úplně na novo nejde a už vůbec ne po 10 letech vztahu. Vždycky jsem si říkala, že už to je fakt na novo, takhle to bylo 3x na novo a pak stejně přišel definitivní konec.

3x?

mám uplně stejný případ akorát po roce ...přítel prý potřeboval volnost ale po měsíci a půl mi napsal zase že je mu to líto a že by chtěl začít od znova...nešla sem do toho hned ale az po chvili..stanovili sme si pravidla a ted je to v pohodě ...začal se hodně snažit ale ze začátku sem taky nevěděla jestli ho pořád miluju a jestli to pujde(před tím sem ho hodně milovala) ale po čase mi ukázal že se chce doopravdy snažit a že si mě váží .. chce to čas,počkej chvili a pak se rozhodni.

ptám se tedy k čemu takový vztah?? Já teda nevím kolik ti je zda jsi se vrátila proto, že tě k tomu nutí okolnosti třeba věk , založení rodiny atd .... Mě přijde , že je to jen ze zvyku .

to bys, ale měla vědět na 100 % , protože z jiného důvodu se snad ani vztah vzkřísit nedá.

určitě to nejde a už vůbec ne nanovo..leda tak nastaro

Jednou sem do toho šla a je to jako koukání na jeden a ten samej film dokola. Přestalo mě to bavit když už sem věděla do čeho du.

Jak jsi se přes to přenesla? Já ho vážně milovala a teď se na něj podívám a... nic, zmatek, nevím... A on se tolik snaží a já tolik nevím. Až je mi to blbý a divný vůči němu, že nevím, co cítím... Dávám tomu čas, ale mám strach..

Reaguji na Mado:
Podle mě tam hlavní roli hraje strach, že to udělá znovu...Bojíš se do toho jít po hlavě, tak jako před tím...Teda asi tak bych to já cítila.

[cituji=Mado] my sme se i přez to že sme spolu nebyli scházeli jentak na pokec nebo takhle. Ale pokaždý mě to ještě spíš ''rozesmutnělo'' . Pak sme si jednou psali a on mě něčím hrozně naštval a já sem mu vynadala a tim sem uplně vypustila všechen ten vztek z rozchodu. pak se mu napsala jenom at si užije volnost a najde si vztah který mu bude vyhovovat. Pak za mnou zase přišel... Vyrovnávala sem se s tim zmateně..Nebylo to vůbec lehký ale ted už vím že když se nebude snažit, tak já bez něj dokážu žít a zatím si užívám to krásný Ta zamilovanost když to tak řeknu tak zase přišla .

10 let nám to fungovalo skvěle, "jen" si potřeboval přijít na to, že je to to "ono". Zase na druhou stranu líp teď než po svatbě a s dětmi. Je mi 27 a žádné okolnosti mě k ničemu nenutí. Historie, kterou máme za sebou, mě nutí zamyslet se nad tím, že jestli je to ON, tak nás to posílí, protože jsme si oba rozchodem přišli na to, co máme/co jsme měli. Proto to chci zkusit znovu, protože za to stojí. Jen jsem celá nesvá, že ten rozchod a ta nedůvěra nyní mi vzali iluze a zamilovanost a já se bojím, abych mu ještě uvěřila...

To jsou skvělý zprávy, že jsi se "znovu zamilovala" A že to jde!
To je to - vždycky jsem si myslela, že bez něj neumím a nechci nikdy být. když se se mnou rozešel, byla to po těch letech takový rána a já se z toho hrdě zvedla a vzala to za správnej konec, díkybohu. A teď vím, že když to nebude ono, tak už nikdy půl roku na nic čekat nebudu a ze vztahu raději odejdu... To je to, co mě během tý doby, co jsme byla po rozchodu bez něj, posílilo.... a najednou mám pocit, že je to překážkou pro nový začátek s tím samým mužem. Stala jsem se nekompromisnější a ostražitě ho "hlídám", co dělá, jak se chová a on se tolik snaží a já mu jakoby nevěřím... Chce to asi čas...

Ano... co s tím? Tak nějak vnitřně a podvědomě mám furt asi zařazenou zpátečku... nechtěně, ale je to ve mě...

Reaguji na Mado: chce to čas nic jinýho to nezprací. Je dobře že to bereš takhle, protože být s někým kdo za to nestojí je na nic. Uvidíš časem jak se bude chovat. Ted sem na tom uplně stejně jako ty akorát sem v něm dokázala najít zase to hezký, co bylo na začátku.

Ale na dobrej film se vždycky rád člověk podívá, ne? Jsou filmy, který za zkouknutí sotjí vždycky...