Nový začátek s bývalým přítelem

Já jsem ho chtěla zpátky hned od druhýho dne. Nicméně mám pocit, že mě nechával tak trochu vycukat. Celou tu dobu (1,5 roku) jsme se pořád vídali (a příznávám, že byl i sex), máme mraky společných přátel a zájmů. Jenže jsem měla pocit, že on si užívá, že má sex a nemusí se vázat. Byla jsem značně nešťastná. A pak se asi něco zlomilo u něj a došlo mu, že lepší než jsem já už prostě nepotká. Nějaký čas zpátky jsme se o tom bavili, že za celý rok a půl jsme nepotkali člověka, se kterým bychom chtěli být, který by za něco stál a že my dva prostě k sobě patříme, protože jsme se shodli, že u každého, s kým jsme se seznámili, jsme srovnávali a docházeli k názoru, že jsme prostě ti nejlepší pro sebe. A je vidět, že jsme si to opravdu oba uvědomili, protože jsme se za tu dobu změnili a teď je to ten nejzlatější chlap na světě!
Takže vydrž, věřím, že jestli k sobě patříte a máte spolu být, tak spolu prostě budete! Náš vztah je toho důkazem!

Držím a díky za důkaz! Parádní, že se vám to podařilo. To je prostě skvělý, že víte, co máte...

Laťka je najednou hrozně vysoko a nikdo jiný prostě nedosahuje těch kvalit... Na tohle jsme přišli během půl roku, proto se chceme zpátky... Teď jen už aby se nám to podařilo zakončit taky happyndem

No, tak takhle to mám teď já... tak nějak to nechám otevřený a čekám, kdy už se to u mě zlomí..

Nemozem ani citat tieto vety ... aj ked tu kazdu chvilu nakuknem ci tu nie je nejaka dobra sprava
Na druhej strane, ked ten pekny koniec citam, vzdy ma to hodi spat _-znovu a znovu zacnem dufat a ja uz musim zabudnut. Akosi sa mi do toho zabudnutia nechce
Prepacte interpunkciu ale neda sa mi prepnut klavesnica.

Tak jsem asi v podobné situaci a nevím, co dělat. S partnerem se známe asi rok a náš vztah nebyl nikdy nijak extra intenzivní, ani na začátku taková ta velká jiskra, ale máme se rádi, je nám spolu hezky, máme stejné zájmy, dokážeme se představit společnou budoucnost....ale už několikrát jsme si dali pauzu s tím, že si potřebujeme uvědomit, že si chybíme. Vždy to bylo iniciováno ze strany partnera, poprvé už po prvním měsíci vztahu, kdy mi řekl, že necítí takovou tu velkou touhu a zamilovanost. Neviděli jsme se asi měsíc, pak jsme si padli do náruče a pokračovali dál jako by se nic nestalo...a zase se to opakovalo, mně bylo docela hezky a chtěla jsem se postupně poznávat a zamilovávat a partner mi řekl, že potřebuje pauzu na to, aby zjistil, že mu chybim...asi jsem ho měla poslat do háje, ale hrozně se mi stýskalo, tak když se potom vrátil, tak jsem mu hned odpustila a opakovalo se to pak celé ještě jednou...asi před měsícem mi došla trpělivost a řekla jsem mu, že když si mě neváží a pořád neví, co vlastně chce, tak že už spolu nebudeme. On mi na to odpověděl, že o mě nechce přijít, že mě má rád, ale že po mě potřebuje toužit a vědět, že mě nemůže tak lehce mít a že já jsem si zatím vždycky přiběhla, když on zapískal. Brala jsem to jako rozchod, ale on se teď po měsíci ozval s tím, že mu chybim a chtěl by mě zase vidět...mám mu dát ještě šanci?

Reaguji na Leela28:
Záleží na Tobě.. Mě by to nebavilo.
Já už bych mu šanci nedávala a počkala bych si na někoho, s kým to bude vzájemné, intenzivní a bez potřeby pauzy ze strany partnera.

Reaguji na Adka:

Samozřejmě, že když to vezmu racionálně, tak je mi jasné, že jediné správné řešení je se na něj vykašlat, ale srdce mi říká, že tohle je možná člověk, se kterým bych třeba byla šťastná, kdyby si uvědomil (možná už si uvědomil?), co ve mě má...

Jestli jste spolu už rok, tak si to měl uvědomit už dávno. Začátek vztahu má být nejhezčí a nejintenzivnější a ne, že ten druhý bude mít pořád potřebu zjišťovat, zda mu chybíš. potřebovat odloučení....

Reaguji na Začátek vztahu má být nejhezčí a nejintenzivnějšíAdka:

hmm, to je pravda...když po prvním měsíci vztahu, kdy já jsem se teprve rozkoukávala, najednou zmizel, byl to šok a brala jsem to jako konec. Pak se zase objevil a řekl, že jsem mu chyběla a chce pokračovat. Byla chyba, že jsem se na něj nevykašlala už tenkrát

Reaguji na Leela28:
Přesně tak.

Chce to něco, co mu otevře oči, že si řekne: Aha, jestli já se furt budu chovat jako jo/ne, tak o tuhle bezva ženskou přijdu, protože už jí to přestává bavit. Co takhle být jednou razatnější než on a říct mu, že takhle to nemá cenu? Prostě to potřebuje zjistit jednou pro vždy, že mu chybíš a že na takovýhle tanečky furt nejseš zvědavá.

Zkus dát srdci a jemu ještě (poslední) šanci, než to rozumově ukončíš... Buď se mu rozsvítí nebo za to nestojí...

Já vím, ale co to něco má být? Chce se sejít, volal mi a říkal, že mu moc chybim, ale když teď za ním přijdu, tak se zase bude opakovat to, co tady bylo už několikrát...já bych chtěla začít znova a jinak, jenže jak? Jak se k němu mám chovat? Přece nemůžu dělat jako že se nic nestalo a být milá...když budu odměřená a odtažitá, tak to asi taky nebude správně, ale já se prostě už nějak bojim si ho pustit k tělu.
Mado, a jak to vypadá teď u vás?

Reaguji na Leela28: Pokud to udělala už během pouhého roku třikrát, tak bych měla strach, aby do budoucnosti neřešil problémy ve vztahu - hádku, krizi - taky tím, že "uteče". Pokud ho miluješ a dovolíš mu vrátit se /a já jsem taková povaha, že bych mu šanci asi dala/, jasně bych mu řekla, jak si vztah představuji a jak ne - tzn. netoleruji do budoucna další "pauzy k uvědomění si" a ta šance je opravdu poslední, a ať se k tomu on vyjádří. V případě, že by to udělal znova, další šanci by už nedostal.

Reaguji na Leela28:
Myslím, že ty tři šance, co už dostal neměli efekt, protože si myslím, že má pocit, že ho stejně vždycky vezmeš zpátky... takže, jestli tenhle přístup do teď nezabral, tak je čas na to, aby sis vážně řekla, co ano a co už ne a že už nebude žádné příště, pokud si tohle neuvědomí...

Přesně. Protože zatím on si dělá, co chce, nehledě na to, co chceš ty a zametá s tebou, protože chvilku chce a chvilku nechce... Ví, že je to hrozný a že se to líp radí jinýmu, ale věř mi, že to mám taky za sebou a že je mi jansý, jak moc je těžký tu sílu a odvahu na to sebrat. Seber svou hrdost, ať ví, za co má bojovat, protože máš svou cenu a tohle si od něj prostě nezasloužíš, aby s tebou takhle šeredil..... jak by reagoval on, kdybys tohle samé dělala ty jemu?