Nový začátek s bývalým přítelem

To je skvělý!

A není to chyba a cesta do záhuby, když víš, že bez něj dokážeš žít? Když jsme zamilovaný, tak si naopak myslím, že bez něj nedokážeme žít, ne? Tohle bych chtěla znovu cítit, že bez něj nemůžu být...

Reaguji na Mado: Znovu obnovit to určitě jde. Jestli vám to před tím fungovalo dobře, šla bych do toho - sama jsem si to zažila, chtělo to fakt čas, ze začátku jsem byla dost rozhozená a teď jsem šťastná, že jsme to obnovili a je to mnohem lepší, než dřív. Držím vám pěsti, aby vám to vyšlo .

No, mám odlišný "příběh" - s přítelem jsme překonávali jeho nevěru. Nebyli jsme spolu dlouho, já věděla, že bez ně žít můžu, že mu tu šanci dávat nemusím... ale chtěla jsem. A ač to bylo těžké (ze začátku jsem se rozbrečela, když mě objal - fyzický kontakt nebyl příliš možný, často jsme jen leželi, on mě držel za ruku a já se třásla...), zvládli jsme to - uplynuly další tři roky a my spolu budeme bydlet. A šlo to i proto, že jsem věděla, že se do ničeho nemusím nutit, protože když to nepůjde, tak to holt nepůjde a my spolu nebudeme. Taky šlo o překonávání ztráty důvěry a my to překonali

Reaguji na Mado: Já si naopak myslím, že pocit, že bez toho druhého žít dokážeš je osvobozující .

Reaguji na Mado: To jo jednou za čas jo, ale ne pořád znovu, chce se to taky někdy kouknout na jinej. Nevím, ale když sem začala znovu chodit s bejvalým už to byla pro mě taková nuda nic mě nepřekvapilo.

když nedůvěřuješ nemůže fungovat dalších x věcí to je základ vztahů jakýchkoliv. . Rozdělila Vás nevěra?

Rozdělilo nás to, že začal bilancovat a přišel s tím, že mě nemiluje, že jsme to přechodili... Teď přišel s tím, že už mu to všechno došlo, co jsme měli, jak to fungovalo, jak moc to znamenalo a že si uvědomil, že nechce bejt beze mě... Že chce, aby dokázal to, že ho budu znovu milovat, ctít, vážit si ho..

Reaguji na Mado: Přesně to mi přítel taky řekl, když jsme se k sobě vraceli - a můžu tě povzbudit, že za ty tři roky, co uběhly, opravdu vím, že jsem jediná a celý náš vztah je od té doby pevný jako skála!

Reaguji na Red_fire:
Po jak dlouhé době od rozchodu jste se vraceli?

Reaguji na tarell08: Necelý měsíc, (nejen) v tomto je můj případ odlišný...
Ale hlavně jsem chtěla povzbudit Mado

Chce to opravdu čas Mado, pomaloučku, polehoučku....jak se říká pomalu, ale jistě! Za to nic nedáš, pokud to neklapne, už víš, že bez něj dokážeš žít a už nikdy bys do toho podruhé nešla (nedej bože!).. Zkusit to určitě můžeš...nikdy nevíme, jak co dopadne, když se vydáme tou a nebo druhou cestou...to neví nikdo...buď to klapne a nebo ne...jestli ano, je to super, podařilo se to napoprvé, měli jsme štěstí..ale pokud ne, je tady vždycky ta druhá cesta, na kterou se musíme vrátit, ale vydat se přes ni musíme, protože potom nám už nic jiného nezbývá...držím pěsti a dávej o sobě vědět!

Michaela18: "Já si naopak myslím, že pocit, že bez toho druhého žít dokážeš je osvobozující" To určitě ano!

Red_fire: Tebe přítel podvedl? To ani není možné, vždyť o něm tak skvěle vždycky píšeš, že tomu je těžké uvěřit..můžu se zeptat, co se stalo a jak dlouho jste spolu byli, co to udělal? (kdyžtak můžeš SZ)

Reaguji na Nattalka: Už jsem to tu určitě psala, takže ve zkratce: bylo mu 22 a já byla jeho "první vážný vztah" - byli jsme spolu necelý rok. Je to krásný chlap, holky mu nadbíhají... a on neodolal. Jasně, bylo to pro mě strašně těžké, samozřejmě jsem ho hned nechala, ale... Od té doby víme, že spolu opravdu chceme být a že si našeho vztahu musíme pořádně vážit.

Já tomu taky nemohla uvěřit... Ale aniž bych ho chtěla omlouvat, tak spontánní jednorázová nevěra ze strany dvaadvacetiletého kluka, který nezvládl to, že je v dlouhém vztahu podle mě není nic, ehm, nevysvětlitelně iracionálního. Dal mi pak najevo, jak moc toho lituje, miluje mě a že pro něj opravdu moc znamenám... a od té doby mi to ukazuje pořád

A napsala jsem to zde proto, aby si to přečetla i Mado - byli jste spolu 10 let, je dost možné, že tvůj přítel měl prostě jen nějakou krizi a svou nejistotu špatně pojmenoval... chlapi o sobě holt mnohdy pochybují, žene je k tomu jejich ego a s námi to ani nemusí souviset, jen jsme "první na ráně", takže nás, potažmo náš vztah, označí jako viníka a řešení hledají zde. A jestli se k tobě chce vrátit, není to proto, že by tě zase "začal milovat" - ne, uvědomil si, že jeho krize je bez tebe ještě horší...
Zkus mu vysvětlit, že zklamal tvou důvěru a musíte ji spolu najít - a že nic nebudeš lámat přes koleno, prostě ji najdeš nebo ne. Takže je na něm, zda ti pomůže, ty se jen necháš vést...
U nás to zabralo krásně