Mzdy v módních prodejnách

Reaguji na Zuziik:
Kdyby vyšší HDP bylo důsledkem vyšších mezd, jak tvrdíš, pak by to bylo opravdu moc fajn.
Aneb uvedu příklad - doba po objevení Ameriky - Španělé přivezli do své rodné země z J.A. tisíce tun zlata a domnívali se, že se jejich životní úroveň v důsledku tohoto faktu náhle zvýší, opak byl však pravdou, ceny se zvýšily víceméně o tolik, o kolik bylo v zemi nově více zlata. Chleba už nestál půl zlatáku, ale třeba deset (aneb sice všichni měli u sebe nově více peněžních prostředků, ovšem nebylo za co je utratit, jelikož (vyprodukovaný = spotřebovaný) produkt se bohužel jen díky větší měnové (peněžní) zásobě sám od sebe nenafoukne).
Ono je to celkově mnohem složitější a je to otázka spíše pro teoretické ekonomy (PHD).
Lidi u nás mají málo zejména proto, že je tu malá vybavenost pracovní síly kapitálem - aneb je tu hodně práce na málo kapitálu (s tím pak souvisí i ona kýžená produktivita práce, která je u nás na rozdíl od Německa vcelku nízká a díky níž se pak v konečném důsledku nemůžeme mít ani stejně dobře jako lidé v Německu). V Německu je naopak hodně kapitálu (kapitál je tam tedy relativně levný) a oproti němu relativně málo práce - cena práce je tam tedy pochopitelně vyšší než u nás. To souvisí i s tím, že Němci pak vyrábějí na kapitál značně náročnější statky (zboží), kdežto my spíše ty statky náročné na pracovní sílu, jinými slovy máme komparativní výhodu v levné pracovní síle, to samé má například Čína (i když samozřejmě v trochu jiné dimenzi)...
Třeba víš, že práce a kapitál patří mezi základní výrobní faktory, které jsou si vzájemnými substituty.
Pakliže by u nás tedy šla cena práce strmě nahoru - a nemělo by to žádné jiné opodstatnění (tedy růst produktivity), pak by zaměstnavatelé ve větší míře substituovali (=nahrazovali) práci kapitálem (mezní příjem z "posledního zaměstnance" by již totiž byl v mnoha případech menší než mezní náklady na něj). Například tedy místo vrátného by nově vykonával tuto práci nějaký stroj, místo třeba pětiny pokladních by byly nově automatické (samoobslužné) pokladny...
V Německu je cena práce vysoká, jelikož je tam málo práce, tedy pakliže je vysoká poptávka po práci ze strany zaměstnavatelů, ale relativně malá nabídka práce, je logické, že cena práce tam bude vysoká.
Jinak ovšem správně uvádíš, že některé nadnárodní koncerny by mohly platit více - ale proč by to dělaly, když nemusí, že..., každá firma chce totiž primárně maximalizovat svůj zisk (vyrovnávat mezní náklady s mezními příjmy), tedy pakliže by tyto firmy platily více, nemělo by to žádné opodstatnění (byly by samy proti sobě a méně konkurenceschopné oproti těm, které by toto nedělaly), když na českém trhu seženou pracovní sílu podstatně levněji.
"Jedinou" šancí (pokud opominu stranu nabídky), jak zvýšit mzdy, je tedy růst konkurence na straně poptávky - čím více zaměstnavatelů bude poptávat pracovní sílu na českém trhu, tím lépe pro samotné zaměstnance, jelikož následkem toho jejich mzda poroste (zaměstnavatelé si budou vzájemně konkurovat a nabízet pracovníkům vyšší mzdy, aby je přetáhli k sobě) - tady jsem úplně nepochopil docela nedávnou idiocii některých představitelů v Brně(?), kteří málem vystrnadili jednoho velkého mez. zaměstnavatele, který měl v plánu v jejich lokalitě investovat a nabídnout tak tisícům lidí nová pracovní místa (dále už jsem to nesledoval, tak ani nevím, jak to nakonec skončilo - ale pro zaměstnané v dané lokalitě to nemohlo být v žádném případě mínusem, naopak na tom mohli potencionálně vydělat i v případě, že by u daného zaměstnavatele přímo nepracovali (aneb vliv konkurence na straně poptávky na trhu práce).

Ted jsem si tak ještě vzpomněl, jak mi babička jednou říkala, že proč ta ČNB vlastně nenatiskne více těch papírových penízků, ať jich má každý občan dost a může si koupit, co jen uzná za vhodné. Takže vysvětlování jako pro babičku - vyprodukovali jsme nějaký produkt, který si mezi sebe následně rozdělujeme, když bude mít každý najednou (bezdůvodně ) 2x tak vysoké mzdy, povede to jen k tomu, že se 2x zvýší i ceny, koupí si tedy v podstatě to samé, co předtím.

Vyšší HDP tedy není ani tak důsledkem vyšších mezd jako takových, ale důsledkem něčeho, co tyto změny reálně vyvolalo, tedy zejména například vyšší produktivity práce, která se posléze může i reálně promítnout do vyššího mzdového ohodnocení zaměstnance, což znamená (vzhledem k rovnosti identit produkt = výdaje = důchod = Y (=HDP) ) i vyšší HDP.
Když jsem psal, že by dotyčnou měla zajímat výše HDP/obyvatele, bylo to myšleno jen tak, že pakliže např. Němci mají vyšší HDP/obyv., mají i vyšší produktivitu práce a tedy i samotné mzdy - a to je to, co dotyčnou zajímalo.
Naopak například Africké země mají produktivitu práce velmi nízkou (mají mimo jiné málo kapitálu), tedy vyprodukují i malý HDP, a tak nemohou mít ani příliš vysoké mzdy (kdyby mzdy vysoké měly, muselo by zdražit všechno zboží). Už se ale opakuji, takže končím a snad již definitivně.

Pravda je, že zboží je v Německu levnější nebo stejně drahé jako u nás, ale pokud tam má člověk žít, tak platí i jiné věci, které jsou zase výrazně dražší, například povinné ručení + silniční daň na obyčejné auto cca 800-900 eur ročně, tramvajenka 70 eur měsíčně, poplatek za televizi (povinný i když televizi nemáš) přes 200 eur ročně, stříhání vlasů (a teď opravdu myslím stříhání vlasů, tedy stříhání na sucho, bez mytí a foukání) minimálně 15 eur, obyčejný oběd v restauraci tak 10 eur (v nějaké firemní jídelně tak 4 eura), revize plynu před topnou sezónou 45 eur (výhodná cena, plynař dělal celý činžák najednou, takže se cena za cestovné rozdělila mezi dvacet lidí). Kolik stojí zubař, to jsem radši ani nezjišťovala, každopádně kamarádi z Německa přespávali u mých rodičů (= bydleli moc daleko od hranic na to, aby jeli na otočku) když si jeli do Čech k zubaři.

Tím neříkám že lidem v Německu nezbude více peněz pro osobní potřebu, zbude, jen říkám že ty počty nejsou tak jednoduché jako "čistá mzda mínus nájem, jídlo a hadry".

Jinak to porovnávání se s jinými je cesta do pekla, protože vždycky se najde někdo, kdo má víc. Viděla jsem to právě na těch Němcích, kteří brali všichni minimálně 2000 eur čistého, a také z nich padaly hlášky typu "kašlem na to a jdeme dělat (nějaký nápad na jinou práci nebo podnikání), tím si určitě vyděláme víc než tady".

První generaci imigrantů to asi nikdy takové nepřijde, ale jejich děti už jsou o něčem jiném. Což jsem odpozorovala u Turků a Poláků, kteří se buďto narodili první generaci imigrantů, nebo dokonce přišli do Německa jako malé děti / děti dejme tomu do deseti let.
Ta spokojenost se životem je hodně o mentálním nastavení daného člověka, a pokud se někdo dívá na zemi která za sebou nemá čtyřicet let ekonomické destrukce a kvoká jak je možné že tam se mají lépe, a nad situací v Polsku, Slovensku a Maďarsku (které se s Českem dají historicky srovnat) mávne rukou s komentářem že "mít se lépe než tihle lůzři by měla být samozřejmost, nikoli nějaký výkon"...
Předem upozorňuji že Švýcaři mají ještě víc, a že v tom Německu se s nimi setkáš.

Reaguji na MiaMia:
Opravdu krásně jsi jí to vysvětlila, není to jen o několika mála položkách, co si dotyčná koupí v Kauflandu či jedněch botách, jde o stovky dalších položek, které život v té dané lokalitě značně prodražují a které se samozřejmě započítávají i do oněch statistik, ze kterých to pak prostě "vyplivne", že životní náklady/náklady na život jsou v Německu jednoznačně vyšší než v ČR.

Tak Němce bota tlačit nemusí, protože Němci se mají lépe, než Američané.

Jestli to nebude tím, že po válce je nedostatek potravin a všeho. Co bys po válce navrhovala ty? Západ (USA) na tom skvěle vydělával, nebyl postižen tím, čím Evropa a pokud přijde další válka, tak to dopadne úplně stejně. Nikdo tady neukazuje demonstrace z USA, kolik lidí žije na pokraji chudoby. Evropa je na tom lépe. ČR je na tom hůře, protože se tu několik let kradlo a to, že nejsou peníze na určité věci je vina této vlády.
¨
Logicky nemůžeme mít super HDP, když nám spousta podniků už ani nepatří a vesele vše rozprodáváme.

Nesouhlasím s názory pana ekonoma z VŠE, i když teoreticky jsou dejme tomu v pořádku. Jsou věci, které jsou výhodnější pro pár podnikatelů, ale pro zbytek lidí nikoliv. Je podnikatel důležitější, než jiný občan? V ČR se zdražuje, ale platy zůstávají nízké. To je asi to, oč tu některým jde. Já jsem na tom finančně dobře, ale mám v rodině prodavačku a pracujícího ve fabrice a když vidím, jak dřou a téměř nonstop (ptž na to má zaměstnavatel právo) a za jakou korunu, tak je mi z toho dost ouvej a s jejich vzděláním to nic moc společného nemá. Ještě se máme na co těšit, až nám sem dle dohody přitáhnout ty chudáky přistěhovalce, kterých se chtějí zbavit. To bude teprve boj.

Každopádně platy si šikovně zvýšili politici a nikomu to nevadí souhlasím s tím, že je tady velký ****** a člověk na to nemusí mít ani vysokou, aby si toho nevšiml.

Reaguji na EleanorWoods:
Nás teoreticky bota tlačit taky nemusí, a přesto některé z nás tlačí.
Jinak - já se zmiňoval o lékařích, nikoli o (pod)průměrném občanovi USA a Německa.
Nicméně - pakliže by tě to více zajímalo, pak doporučuji vyhledat nejnovější data, která srovnávají státy světa dle HDP na obyvatele (ovšem v paritě kupní síly! - jedině tak totiž dostaneš porovnatelné výstupy).
Jinak - Německo nemá větší HDP na obyvatele než USA, ovšem tady můžeš namítat, že v USA je více lidí extrémně bohatých a více těch extrémně chudých (viz Giniho koeficient), to je samozřejmě pravda, proto taky hovořím o konkrétní skupině.

Reaguji na EkonomzVŠE:

Také hodně záleží na tom, co člověk rád dělá, co ho baví (poté co vyřešíme ty věci nutné k životu). Samozřejmě že jsou lidé které baví nakupovat zboží (nikoli služby) a potom s nimi sedět doma, a "cestování" pro ně znamená jednou za rok letecky all inclusive někam kde je hezky (ale jezdit každý víkend na nějaký výlet ve vzdálenosti max. 100 km, to už jim zajímavé nepřijde). Ti si polepší více než lidé, kteří rádi vyrazí někam ven nebo jdou za kulturou či posedět s kamarády ve vinárně.

Otázkou taky je, proč chce člověk vydělávat více peněz?
Na první pohled se ta otázka zdá nesmyslná, ale...
Jde o to, že opravdu nemá na zaplacení základních věcí, nájem, energie a potraviny představují problém a žije takříkajíc z ruky do huby?
Potom si takovým krokem polepší, to je bez diskusí. Němec na minimální mzdě nemá takové starosti jako Čech na minimální mzdě.
Anebo má tyhle věci vyřešené, ale stejně není spokojen se svou životní úrovní?
Potom už je to dosti ošidné, protože naše představa "životní úrovně" není nic objektivního, a už vůbec to není něco, co bychom měli v hlavě zafixované napořád a neměnilo se to.
(a z informace, že dotyčná jezdí do zahraničí za účelem nakupování oblečení mám dojem, že se jedná spíše o druhý případ)
Protože 1.300 eur je v Německu malý plat. Co z toho vyplývá? Že budete neustále obklopeni lidmi, kteří si mohou dovolit věci, na které nemáte. Zvlášť se to člověka dotkne u drahých hospod a drahých vlaků, kdy musí vážit zda se nějaké společné aktivity zúčastní či nikoli. Doma to bude mít zařízené tak, že fotky vyvolají u příbuzných v ČR závist, ale v porovnání s tím co má soused to stejně bude kulové. A v jaké situaci lidé nejvíce "řeší" jak dobré / špatné zařízení bytu mají? Když si zvou hosty. Což budou zpravidla "místní".

V zásadě může člověk udělat dvě věci:
1) stýkat se s lidmi z okolí a opět mít pozici "toho, který bere málo"
2) stýkat se s Čechy a Poláky kteří žijí v dané oblasti (hodně ošidné pokud by chtěl zůstat natrvalo a mít děti)
3) nestýkat se v zahraničí s nikým, jen co nejčastěji jezdit do ČR a užívat si že je "za toho bohatého", případně si založit česky psaný blog a chlubit se svými nákupy (jako že takových blogů existuje celá řada)
4) být přeshraniční pendler, ovšem to už je využívání rozdílu mezi ekonomikami dvou sousedních států a těžko to použít jako příklad "takhle by to mělo být"

Záleží na tom, o které skupině lidí uvažuješ, tady byli zmíněni lékaři, což je elitní skupina a ty se v USA mají lépe - naopak v Německu (kde je progresivní zdanění) platí 45% daň z příjmu a tak vůbec.
V průměru se Němci mají lépe než Američané, to ano, protože je tam silný sociální systém, zdravotnictví pro všechny a školství zdarma. Ale ve chvíli kdy jsi členem nějaké elitní skupiny si neříkáš věci jako "to jsem ráda že žiju v Německu, kdybych byla pokladní v supermarketu a ne zubařka, tak...".

Zrovna Československo bylo v tomto výjimkou, protože ho Němci použili jako zázemí a zdroj všeho možného, takže ho neničili; navíc Češi drželi hubu a krok (v porovnání s Poláky), tak se mohli nechat prozatím na pokoji. Československo za druhé republiky posílalo potravinovou pomoc "na západ" a vybavilo izraelskou armádu zbraněmi a letadly (kdo měl tři roky po válce dost letadel i pro jiné?). Obzvlášť nápadné v porovnání právě s tím Německem, které bylo naprosto zničené - pročpak se Němci asi tolik zlobili, když je tam odsunuli?

Problém nebyl ve válce, ale v tom, co u nás přišlo v roce 1948.
A situace v Německu taky byla abnormální, však ten vývoj najdeš pod heslem Wirtschaftswunder, hospodářský zázrak.

Reaguji na EleanorWoods:

Jsem rád, že jsem si teď přečetl i zbytek tvého příspěvku, kde 2. část sice zdánlivě nebyla adresována mně, ale byl jsem v ní zmíněn.

odst. 1 - Musím se Zuziika trochu zastat, myslela to samozřejmě jistě tak, že kdybychom se po válce nepřidali k východnímu bloku a nebyl tu zaveden reálný socialismus, mohli jsme dnes být na úrovni třeba toho (západního) Německa.
Máš však pravdu v tom, že na světových válkách USA vydělaly, dnes už se však proměnily z největšího světového věřitele na největšího dlužníka - zde je zejména silná provázanost s Čínou - aneb ekonomika USA je víceméně čínským aktivem.
Ano, kradlo se tu hodně. Obzvláště v době krátce po revoluci byly zákony víceméně dělané ve prospěch jednotlivců na úkor drtivé většiny obyvatel.

odst. 2 - Přesně tak, problém je v tom, že se z nás stala taková "montovna" západu. Již nemáme dostatečný kapitál, respektive sílu opravdu velkých podniků na to, abychom dokázali třeba kompletně zpracovat nějakou větší zakázku. Bereme jen ty drobky okolo. Samozřejmě, je důležité mít i komu prodat - pokud budeme opouštět perspektivní trhy (jako se tomu dělo z politic. důvodů v minulosti), lépe se nám taky nepovede.

odst. 3 - Nesouhlasit je tvé právo, ovšem ekonomie je pozitivní věda, nikoli normativní (jako třeba právo), a tak je v ní vše vystavěno na určité empirii, nikoli na něčích domněnkách, pocitech, přesvědčeních...
Jsou věci, které jsou výhodnější pro pár jedinců - ano, naprosto souhlasím, proto jde taky v ekonomii především o blaho samotných spotřebitelů, nikoli například o blaho několika oligarchů....
Nevím, jak souvisí ten zbytek s ekonomií..., je to spíš jen nějaká zloba, která nejspíše plyne ze špatné zkušenosti s místními lidmi, kteří ještě stále (bohužel) nemají moc smysl pro fair play...

Vaši známí dřou ve fabrice, dělají prodavače..., nadřou se..., to mi nemusíte vysvětlovat, dělal jsem kdysi brigádně na různých pozicích a pocházím z dělnické rodiny, respektive mí rodiče dělali celý život namáhavou manuální práci (jsou vyučení - dříve to vzdělání však nebylo tak potřeba jako dnes, nehledě na to, že dnes má již nějakou pofidérní vys. školu snad i člověk, který by před třiceti lety skončil jen s výučním listem). Znám ty pocity (nadřít se, být v práci skoro celý den - a dostat pak jen pár "šupáků").
Určitý bord*l (ať už menší, či větší) panuje ale asi všude...

Ano, tvář Evropy se bude pomalu měnit. Původní Evropané totiž nemají děti, můžeme to přičítat třeba tomu, že jsou mnohem sobečtější než kdykoli dříve, jistě i tomu, že jsou mnohem více vzdělanější, více plánují, jsou obecně zodpovědnější a hlavně tomu, že se mají v průměru lépe než kdy dříve, dítě už tak nepovažují jen za jakýsi bezprostřední kapitál (aneb udělat si co nejdříve deset dětí, ať na nás makají od pěti let někde na poli nebo ( v případě Romů) ať vynášejí sumy na dávkách - ne, nově chtějí Evropané investovat do zdraví a vzdělání svých dětí, dopřát jim to nejlepší, proto jich mají obecně o dost méně) ...samozřejmě ale - tím "alfa a omega" důvodem je nejspíše to, že si chceme prostě více užívat možností, které nám bezstarostný život bez dětí přináší.
To pak vede i k jistým tlakům na politické špičky, které se snaží zachovat živ. úroveň svého původního obyvatelstva, eventuálně si posílit svou voličskou základnu o další potencionální voliče (aneb snad žádná sociálně demokratická strana, ať už v Norsku, Švédsku, Německu či jinde asi obecně nebude příliš bojovat proti přílivu chudých přistěhovalců, ze kterých bude posléze i politicky profitovat)

Reaguji na MiaMia:
Samozřejmě, do indexu spotřebitelských cen je zahrnuto velmi mnoho věcí. To je asi jako když se třeba zvýší cenová hladina (inflace) o 2 %, ale je to vyvoláno kupříkladu skokovým zvýšením ceny masa - pokud jsem vegetarián, může mi to být buřt.

Jinak velmi pěkné a názorné vysvětlení co se týče USA/Německa. A s tím zbytkem mohu též jen tiše souhlasit, respektive se pod to klidně i podepsat.

Chápu jak to celé myslíš, nějakou teorii mám taky za sebou
Ale v praxi tu máme ČNB, která se z nějakého důvodu snaží udržet inflaci na určité úrovni bez ohledu na hospodářský cyklus, takže když Týn.ka dostane mzdu jako ve Španělsku, tak se akorát ČNB zaraduje, že nemusí tolik intevenovat.
Pak jsou tu různé mezinárodní věci, jako třeba převodní ceny. Např. skupina, která má administrativní centrálu a prodej v Německu, výrobu ve Španělsku a u nás. My tu můžem produkovat co chcem, ale skupina si pak zisky vyrovná v tomto případě na úkor ČR, abychom pokryli vyšší ES a DE mzdy - na což má plné právo, ale někteří už to můžou vnímat jako jistou nespravedlnost (na druhou stranu můžem ale být rádi, že se to celé nepřesune do Indie).

Porovnávala jsem se Západní Evropou
Neříkám, že se naše vlády posledních 25 let chovají ideálně, ale asi to nebude o moc horší než vlády ostatních postkomunistických zemí. Zrovna na tom Německu (západ x východ), kde mají tu vládu společnou, je dobře vidět, že ten náskok se nedá dohant ani za 3 dekády. Stejně tak bez znárodnění by se nemuselo privatizovat...
To že nám tu skoro nic nepatří a tím pádem v době krize ani moc nezůstává je problém, ale na druhou stranu bychom bez toho přílivu zahraničního kapitálu asi nebyli moc konkurenceschopní.

Reaguji na Zuziik:
Velmi obecně - centrální banka by měla zvyšovat peněžní zásobu jen v případě, pakliže je to třeba - roste nám produkt (= zvyšuje se nám poptávka po penězích), jinými slovy - na větší produkt by najednou byla ta samá peněžní zásoba, což by vyvolalo jisté efekty na trhu peněz s následným přeléváním se do dalších oblastí...(nechce se mi to celé popisovat). To je asi ta hlavní logika věci, ovšem praxe je trochu odlišná - a to vzhledem ke zvolené metodě.
Třeba ČNB má obecně za úkol pečovat o cenovou stabilitu, pokoušet se podporovat ekonomický růst, blabla..., z vývoje v minulosti však víme, že centrální banky dokážou být pěkný prevít (pakliže jim jasně a dobře nevymezíme jejich pravomoci), a tak jsme mnohdy rádi, když jediné (pokud opominu např. velmi důležitý dohled nad FT a několik marginálních funkcí), co dělají, je to, že nám zacílí tu inflaci, podle níž si následně všechny subjekty v dané ekonomice upraví svá inflační očekávání pro ten daný rok a o tolik se pak víceméně většinou i zvednou ceny komodit, respektive agregovaná cenová hladina.
Jako ona ta teorie je trochu složitější, ale pokud máš za sebou už třeba dějiny (v případě NF VŠE spíše teorie) ekonomického myšlení a středně pokročilý kurz makroekonomie, tak asi víš, "vo co gou", pokud ne, tak stačí dokoupit tyto dvě publikace a probrodit se tím.
Aneb pokud tu vysokou mzdu dostane jenom ona Týnka, pak to nějaké makroekonomické dopady mít jistě nebude, jiná věc by však byla, pakliže by tuto vyšší mzdu najednou dostaly i všechny Terezky, Martinky, Evičky...
Chápu, co máš na mysli..., ale plusem je alespoň to (jak říkáš, můžeme být rádi, že to nepřesunou třeba do tý Indie - i když ono to má taky částečně nějaké své důvody - levná a zároveň kvalifikovaná pracovní síla, dobrá infrastruktura, fungující instituce... ), že tady zaměstnají nějaké lidi, kteří tak nemusejí skončit na pracáku (aneb další výdaje státu za zdravotní pojištění, podpory a dávky)

no je to boj... lepší zkusit asi podnikat než být zaměstnaný

Jedna aktualitka pro "pobavení":

"Větší objem ekonomiky ovšem nutně neznamená vyšší životní úroveň."
http://www.novinky.cz/ekonomika/355633-prvenstvi-e konomiky-usa-po-142-letech-skoncilo-nejvetsi-na-sv ete-je-cinska.html

Je vidět, že si redaktor (neekonom) zjevně lámal hlavu nad tím, čím to asi tak je, že má Čína už de facto stejný HDP jako USA, ale rozdílnou životní úroveň... jen tý trubce/ tomu trubkovi už pak evidentně nedošlo, že USA mají cirka 1/4 obyvatel co Čína, takže HDP na obyvatele mají/budou mít stále mnohem vyšší - a tím pádem i vyšší životní úroveň. Aneb zaobalení do kecu, že větší objem ekonomiky neznamená i vyšší živ. úroveň (což je za předpokladu podobné struktury HDP víceméně nesmysl).