Mít dítě ve čtyřiceti?

souhlasím, měla jsem to stejně

jinak ve všem souhlasím s Laky
bude mi 37 děti nemám a od myšlenky nějaké mít pomalu upouštím ...v 45 probírat násobilku a vyjmenovaná slova ...........miluju svojí práci, cestování a bohatě mi stačí děti mých kamarádek

OT:
Docela mě udivuje tolik žen, které si myslí, že na věku skoro nezáleží a když na to přijde, může mít ženská dítě i před padesátkou. Zrovna včera a dnes byly v novinách články o možném posunutí věkové hranice pro umělé oplodnění na 55 let. Novináři poslali figurantku a až na dvě kliniky jí všude byli ochotni umělé oplodnění udělat- cena cca 60-100 000. Dostal mě názor lékaře, že nevidí důvod, proč by nemohla mít dítě žena v 53 letech. Jen zírám- nějak tu zaniká etický rozměr té věci a fakt, že i dítě má právo na vitální rodiče, kteří mu můžou být oporou delší čas.
A taková perlička: mé kamarádce je 38let, má staršího přítele (60) a otěhotněla s ním. Šla k doktorce a vyjádřila obavu, že má staršího přítele a jaká jsou tedy možná rizika genetické vady. Doktorka se na ní podívala a řekla: "Copak přítel, ale vy jste stará."

Já si myslím, že tak jednoznačné to není..
Délka života se prodlužuje, ženy o sebe dost dbají, nedělají už tak těžkou práci jako kdysi, takže jejich organismus není ve třiceti tolik vyčerpaný a opotřebovaný jako tomu bylo dříve. A hlavně moderní společnost zdůrazňuje rovnoprávnost žen a mužů, takže vyvstává otázka : Proč chlap ( viz Gott a spol.) může mít dítě v 70 letech a žena je ve 40 na dítě stará ? Jasně, že plodnost je limitována biologicky, ale stejně je každý případ velmi individuální. Já mám například kolem sebe 3 kamarádky, které mají, bohužel, postižené dítě a ani jedna z nich není starší třiceti let. Vlastně jim nikdo neřekl proč se to stalo. Pak mám známou, které se zabil jediný 20-letý syn v autě. Prošla si hroznou životní krizí, pak otěhotněla, v 45 letech a to dítě jí vlastně zachránilo, protože měla zase pro koho žít.
Co se týče umělého oplodnění, možná jsou tam ženy starší, kterým tikají hodiny a nějak nemůžou přijít do jiného stavu. Jsou sice starší, ale protože jdou vědomě do toho procesu umělého oplodnění, tak nepijí alkohol, jí vitamíny a dbají o životostprávu, aby zvýšili pravděpodobnost úspěchu. A na druhé straně je 25-letá žena, která otěhotní po mejdanu a protože ještě 2 měsíce netuší, že je těhotná, tak vesele paří, dokud nedostane těhotenskou průkazku..Další paradox : jsou starší rodiče vzorně se starající a milující a jsou mladí rodiče zanedbávající své děti..Chci tím říct, že na věku až tak nezáleží, spíš na okolnostech..
Nemusíte se mnou souhlasit, ale já si myslím, že ty názory, které tady padly, se spíš opírají o životní postoje, než o nějaké vědecké studie. Někdo prostě děti nechce, protože se chce raději věnovat sobě, svým zájmům a partnerovi, někdo si zase život bez dětí neumí představit..

Reaguji na amelie1111: Tvůj příspěvek mi úplně mluví z duše

Tak ono pokud ta ženská dítě chce, tak přes to stejně nepojede vlak, ani kdyby se 90% ostatních stavělo na hlavu. Což je svým způsobem dobře. Každej svýho štěstí strůjcem. Jen aby to pak neodnášeli ostatní - což hlavně záleží právě na okolnostech, povahách atd. Jinak proč má chlap dítě v 70? Zejména proto, že má třicetiletou kočku, která s tím dítětem bude i po jeho smrti. a dost tučný konto na to, aby dítě mohlo studovat i vejšku a nemuselo se živit chlebem s marmeládou, protože ho nebude mít kdo zabezpečit. Z běžnýho důchodu totiž ani oba rodiče moc nevyžijou, natož dopřávat dítku.

No to je jasné, ale spíš jsem to myslela tak, že ti starší rodiče na tu péči a starost budou mít jaksi méně sil a času (vzhledem k věku)

Protože na ženě leží větší tíha, co se týče péče o dítě a přece jenom mi nepřipadá spravedlivé, aby dítě brzy řešilo třeba zhoršující se zdravotní stav rodičů a do první třídy ho vedla třeba padesátiletá nebo starší matka. Vím, že je to složité, chápu, že jsou ženy, které po dítěti dlouho touží nebo třeba v příhodný čas neměly vhodného partnera, to chápu. Taky mi ta 40 nepřipadá tak hrozná, spíš jsem psala o tom, že pokud se prodlouží ta hranice pro umělé oplodnění, budou se vyrábět padesátileté matky, a i když by to asi nebylo nijak významné procento případů, tak to prostě není podle mě etické.

Dobrovolně bych to určitě neplánovala.Mám dvě děti- chlapečka a holčičku.Myslím, že takto nám to bohatě stačí, vydají alespon za čtyři
Další děti rozhodně neplánuju, hodlám svým dvoum poskytnout maximální péči a dopřát jim, co bude potřeba, co si budem povídat, je to i o financích, mít děti stojí dost peněz a to myslím hodně dopředu- např vysoké školy atd, a v mých budoucích 40 letech, kdy už budou relativně samostatní si hodlám užít s manželem takový ten klid, pohodičku, cestování,..atd.. jak píše Laky.Nikomu nebráním v tom pořídit si mimčo ve 40 letech, ale já bych do toho plánovaně nešla.

pokud ti to dítě chybí jdi do toho za pár let bys mohla litovat

Tak to myslím plně záleží na tom, co chcete a na co se cítíte. Někdo má radši cvrkot kolem dětí a pečování o druhý, jiný zajde s kamarádkou na kafe a má rád svůj klid. Nedá se rozhodně paušálně říct, na co člověk v tom a tom věku stačí a co chce.

Věk nesouvisí s naší vitalitou nebo potřebama Ani s váhou (myslím si, že zrovna věk je až čtvrtý faktor po cvičení, stravě a genetice). Co se týče těch vad - jasně, z hlediska statistiky by asi bylo nejlepší mít honem rychle všechny děti ve dvaceti. Jenže život není jen o dětech, takže je normální, že ženská, která má třeba tři čtyři děti, má to poslední až kolem 35-40 let. To není nějaký výmysl moderní doby. Navíc dneska se dá spousta nemocí odhalit už v děloze. Věk asi nějaký faktor je, ale domnívám se, že oproti jiným faktorům mnohem méně důležitý.

Ale teda nevím, proč to řešíš po dvou dnech zpoždění a jedné "nehodě" během cyklu. Osobně považuju za hodně nepravděpodobný, že bys byla těhotná. V tomhle věku už se otěhotní docela hůře a pokud jde jen o jedu nehodu....tak to by byl bezmála zázrak

Nezlob se , ale čekat do 40 na něco tak úžasného a pak toho nevyužít ? Byla bys blázen!!

Reaguji na Tesoro:
jestli jsi to myslela na zakladatelku tématu, tak psala, že už děti má a odrostlé, čili dejme tomu, je jim nějakých náct, jsou relativně samostatné, ona má dobrou práci a má v uvozovkách čas na manžela i na sebe.Řeší spíš to, zda jít do dalšího dítěte ve 40 letech, pokud by byla těhotná.Zajímá ji náš názor, jak bychom se k tomu postavily my.Ovšem jinak je radit, pokud v té situaci nejste a jinak je opravdu to zažít.

Věk "nepřečůráte". Muži můžou plodit celý život, ženy ne. A období než přestanou menstruovat se nijak výrazně nezvyšuje k poměru zvyšující se kvality života, lékařské péči, odchodu do důchodu atd. A i když teď existují různé hormonální léčby tak přechod ovlivní celý organismus. kromě všem známým příznakům jde podle mě často hodně vidět na vzhledu (především povolená kůže) a čaasto se objeví nemoci a problémy, o kterých se do té doby ženě ani nezdálo ...a vychovávejte v tomto stavu dítě a mejte dostatek nervů a energie. S umělým oplodňováním ve vyšším věku nesouhlasím - NEHRAJME SI NA BOHY.

záleží na okolnostech. ale sama osobně jsem zastáncem mladších maminek. z podobných důvodů jako uvádí framboise ... uvědomte si také, jaké to bude pro to dítě, je tam velký generační rozdíl, takže nelze vyloučit názorové neshody, dále přechod, také žena v padesáti už nevypadá jako třicetiletá a vyrovnávat se s otázkami spolužáků typu: to je tvoje babička? taky není moc příjemné (z vlastní zkušenosti)... atd atd v tomto věku by ženy měly mít spíše už odrostlé děti, nebo školáky, né miminka... příroda to takto zařídila né nadarmo a pokud má autorka diskuse již odrostlé děti, těšila bych se spíš na vnoučata, né na svoje miminko. ale jak říkám, jiné je to v případě když je to jediné ditě vymodlené a příde třeba až ve čtyřiceti, toto nemohu soudit, jelikož chápu čím si ženy, které touží po dítěti a nemohou ho mít, procházejí.

Já mám sice na děti ještě pár let čas, ale už se nemůžu dočkat. Strašně bych si přála holčičku. Tady nevím co bych poradila, záleží jen na vás, co je pro vás v životě důležitější, jestli děti, nebo kariéra? Můj názor je že 40cet na děti pozdě není.

Záleží na tobě a manželovi.

Každopádně já být v tvém věku a mít už děti "odrostlé" - jsem ráda, že mám čas na sebe, manžela a třeba cestování. Děsila by mě představa dalších dvaceti let starání se, financování a zdraví taky může začít zlobit, puberta může být náročná atd. - prostě už by se mi to nechtělo absolvovat znovu a chtěla bych mít svůj klid. Ale každý to má nastavené jinak a hlavně děti ještě nemám, tak nemůžu posoudit....