Mít dítě ve čtyřiceti?

práve na to narážam, tak sa z nej nestane sebecká stará škatula
A teraz vážne, pokiaľ je možnosť a priestor sa o dieťa postarať, tak prečo to nespraviť..

Moje maminka měla mou šestiletou sestru v 45. Rozhodně bych řekla, že je to oba hodně omladilo, tatínek chodí na třídní schůzky, s maminkou řeší násobilku.... Na tvém místě bych do toho šla.

Toto rozhodnutí nesouvisí s číslem věku uvedené v občanském průkaze...moje maminka ve svém krásném věku 68 let dokáže s mým synem neuvěřitelné věci....na zahradě hrajou fotbal, naučila ho jezdit na kole, nemá problém sním řádit v autíčkách na pouti, atd. a to mám hyperaktivní dítko. Moje babička ve svých 93letech měla ještě své malé hospodářství,posílala mi elektronicky zprávičky...proč se o tom zmiňuji? Je to o způsobu života, štěstí, tělu, peněz....určitě ne všechny děti pobývající v ústavě pochází od starších rodiček, jak se tady někdo zmiňoval. Naopak si myslím, že problémy s početím, rizikem předčasného porodu, nemoce atd..mají stále více mladší ročníky. V profilu se dozvídám, že máš problémy s váhou a bojuješ všemi prostředky ji zdolat včetně sportu. A právě to malé dítko je motivačním aspektem, jelikož jsi to ty, která ho musí naučit nějakou tu sportovní aktivitu, tedy v případě, že nebudeš-li chtít jen počítačového povaleče. A jelikož viděna našich potencionálních odchodů do důchodu se neustále se prodlužuje, tak tu vitalitu stejně budeme potřebovat, tak proč nezačít u dítka ve 40.letech. Jen dovětek, 100% tě to o pár let omladí.

Právě proto jsem napsala většina. Navíc jsou i matky, které prenatální vyšetření odmítají z důvodu rizika poškození plodu, nebo dítě pojímají jako dar, i když se z diagnostiky zjistí, že je postižené. A po jeho narození mohou zjistit, že starat se o ně je daleko těžší, než předpokládaly. Proto ho dají do ústavu.

Asi bych zvážila jak teď žijete a zda to opravdu chcete a jste ochotni změnit. Malé dítě do zajeté rodiny se samostatnými dětmi je "průvan" (na čas, peníze, nervy). Taky bych se určitě zeptala dětí, neřešila to jen s manželem! A co se týče rizik těhotenství...Tak samozřejmě jsou a velké, ale postižené dítě může mít i žena v 25 letech. Známé se narodilo dítě ve 42 letech, bohužel měla pracovní závazky, takže využívala hlídání 5 pracovních dní a o víkendu se starala ona s manželem. Ať se snažila sebevíc, dítě pro ni bylo vše, nestíhala Bylo prostě vidět, že blbnutí na koupališti nebo jen doma na zahradě jde mimo ni (neměla chuť ani energii). Chyběla tam ta spontálnost, takový ten mladistvý temperament, chuť se zase posunout zpět do děctví a s tím dítětem si to užít. Otci bylo 52 let, ten došel z práce a chtěl klid, ne malé dítě které čekalo co bude... Můj názor je tak 30/70. Vidím kolem sebe že to jde (ale je prostě znát, že jsou starší rodiče), ovšem asi bych volila pohodlí, odrostlé děti, těšila bych se na novou etapu babičkovství a svoje dítě už bych nechtěla.
Pozn.: u té známé to bylo první dítě

V takhle vysokém věku s sebou nese těhotenství dost komplikací, když už se zadaří otěhotnět je zvýšené riziko poškození plodu, s tím souvisí vyšší procento potratů u žen nad 35, komplikace při porodu, vyšší riziko diabetu a vysokého krevního tlaku u rodičky...A v neposlední řadě je třeba počítat s tím, že až bude děcko maturovat, matce bude skoro 60 a otci nejspíš o pár let víc. Pro někoho jsou to jen čísla, ale kamarádův tatínek zemřel na infarkt v 66 letech, když bylo kamarádovi 19. Jasně, lidi se dožívají dneska vysokého věku, ale riziko zdravotních problémů se s věkem zvyšuje, ne že ne. Nechci nikoho strašit, jen si nemyslím, že těhotenství ve 40 rodiče omladí nebo jim prodlouží život, jak to ady někteří prezentují.

Ani já si to nemyslím,v rodině jsou dvě dospělé děti a i pro ně to bude asi šok.

Kdybych žádné dítě neměla,tak asi ano,ale mám dítě a další ve čtyřiceti...nesmysl,stejně tak jako kdybych měla nového partnera...moje děti a tvoje děti bijou naše děti......to považuju za poněkud podivné.

To že mladé tělo snáší těhotenství hůř a je více problémů, je podle mě pěkný nesmysl. Mladé tělo je pružnější, v lepší formě, ve věku kdy můžeš být babičkou asi těžko budeš lépe snášet těhotenství, doktoři asi jen tak neberou jako rizikové všechny matky od 35ti let. A starat se při menopauze (návaly, noční pocení, poruchy spánku atd) o divoké školní dítko nebo puberťáka, navíc když už jsi tohle všechno zažívala-každý na to nemá energii. Samozřejmě jako u všeho platí, že vyjímky potvrují pravidlo. A dál kolik lidí se dnes dožívá vysokého věku.
Já jsem pro ano-byla li to nehoda a pro NE je-li to plánovaně.

Reaguji na Laky:
Nesouhlasím....ale samozřejmě Tvůj odlišný názor respektuji...na chvilku přidám fotku svého dítka....bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě, které jsem učinila. A to mám počáteční číslici 4 ve svém věku již nějakou dobu. Vyjma tohoto zlatíčka mám ještě jedno zlatíčko a to na vysoké škole a vůbec mi to nepříjde poněkud podivné. Jediné co mi opravdu vadí je nepotřeba spánku škvrněte.
Je mým velkým životabudičem, pro mě nalil do žil více energie než zpětně deseti let....(bez následků postavy)doufám, že mi to vydrží...budu referovat. .

Nový partner - nové dítě?
Chápu,že některé ženy dokud jim neskončí plodné období neustále touží po dětech,je mi jasné,že některé to mají jako životní náplň a rodily by fakt až do důchodu,já to tak nemám a klidně bych si pořídila chovnou stanici pejsků,není to o omezení,ale o tom,že dítě je prostě závazek a o ten už nemám zájem.

Reaguji na Laky:
....jo, tak obrázek nebude...sice se zobrazuje, ale prázdný...také nepatřím mezi matky budovatelky, kde jedinou životní strategií je rodičovství.Podařilo se a stále se mi daří spojit profesi s rolí maminky. Je to i o výchově toho dítěte, to dítě se musí stát i zaroveň parťákem, v tom dobrém smyslu myslím.

Já tě chápu jen u sebe nevidím jediný důvod k čemu se nechat ve čtyřiceti svázat malým dítětem a dělat kompromisy,když už můžu hodit nohy na stůl a půl dne v klidu pít kafe aniž by na mně někdo vřískal,že má hlad

Není o slově nezvládnu...je to o slově nemám zájem zvládnout.

no....on mi v kuchyni asistuje...přece jen, asi tu hyperaktivitu má trochu po mě, nedokážu mít půl dne nohy na stole, to raději půl dne v posteli v mužském objetí

To je starší matkou ty děti jsou takto "postižené".

To ti věřím,nějak se to dítě udělat musí
Ale vyhnula jsi se odpovědi zda otec prvního dítěte je stejný jako otec druhého dítěte.

Mě mámá měla pozdě ( bylo ji 40) a narodila jsem se naštěstí úplně zdravá...
Máma toho pokud vím nikdy nelitovala. Spíš je teď ráda, že není sama, protože ségry mají už vlastní život...

Tak i já mám strach, že se rodičům něco stane, protože už nejsou nejmladší, ale na druhou stranu mám ve svém okolí minimálně 3 případy, kdy jeden z rodičů zemřel ještě předtím než bylo dítěti 20 a přitom je měli v mladém věku....

Nemyslím, že je to pravidlo . Já byla ten typ dítětě kam je postavíš, tam zůstane