Misopedie - jak řešit?

Naprosto s tebou souhlasím.
Běžně se tu v tématech objevují věty typu děcko bych nakopala, měla jsem chuť mu vrazit pár facek a vesměs šlo o hlouposti toho typu, že batole bylo někde v kavárně, MHD apod. slyšet.Všichni se tím vesele baví a přisazují si.
Autorku tohoto tématu bych ihned odvedla k psychiatrovi, protože v jejím chování jsou jasné známky sadismu a uspokojování se představou, že ubližuje bezbrannému.

Souhlasím. Snažíme se, aby pochopila, že musí jít za psychiatrem a to hned.

To by mě zdaleka tak nešokovalo, jako tyto představy. Zvíře je pouze zvíře, ač je miluji, tak vím, že lidé jsou důležitější a děti obzvlášt.

S takovými řečmi taky nesouhlasím.

Reaguji na Adka:
Správný název tématu měl být Nesnáším děti natolik, že mám chuť je zabít, ovšem zakladatelka se schovala za Mysopedii, aby byla "v bezpečí". Protože když se to podá takhle, zní to, že je nemocná a vlastně za nic nemůže. Nebyla ani u žádného odborníka a přitom ví, že trpí touhle chorobou? Spíš bych se přikláněla k tomu, co píše Lauritta

Nemám, na rozdíl od ostatních, pochopení pro tyhle typy lidí.

Předpokládám, že si někde našla diagnózu a zjistila, že to na ní sedí.

To si nemyslím, u ní už to opravdu není jen "běžná nenávist".

Reaguji na tamaris:
Reaguji na Lauritta:
Souhlasím.

A nějak nevěřím tomu, že zakladatelka tyhle svoje choutky nikdy nijak neventilovala, zvlášť když je měla od dětství.

Ale vždyť mi ostatní tu přeci tvrdíme to samé co ona!
A pokud souhlasíš s Laurittou, tak nepřímo souhlasíš s tím, že je to psychická nemoc a porucha, nikoliv běžná nenávist - jak jsi zmiňovala.

Reaguji na Lauritta:
Řekla bych, že to do velké míry souvisí s dnešním trendem "moderních" matek - dítě nevychovávat, neusměrňovat, aby mu nebyla potlačována osobnost. Moje známá vychovávala dítě v duchu, že dítě se nemá omezovat a potlačovat jeho osobnost, slova jako: " To nesmíš, nedělej to..." jsou tabu... a je to opravdové peklo. Má nezvládnuté, nevychované, vzdorovité dítě, ale ona o něm mluví jako o velké osobnosti.

Četla jsem si tuhle diskuzi už před pár dny, ale nějak se mi nechtělo se k debatování o tomto tématu přidávat, nedělá mi to dobře. Ale teď zareagovat musím, mám k tomu totiž jeden poznatek. Ty, co se jí tady jakoby zastáváte, vypichujete fakt, že si uvědomuje, že má problém a že ho chce řešit. To sice ano, ale co se na tom mně osobně nelíbí, je fakt, že ani jednou jedinkrát nepodotkla nic v tom smyslu, že by to chtěla řešit proto, že by si byla vědomá, že její pocity a choutky vůči malým dětem jsou něco ohavného, něco co ji samotnou děsí - chápete, něco v tom smyslu. Právě naopak!

JÍ SAMOTNÉ to znepříjemňuje život - všechny její příspěvky mi prostě přijdou psané z hodně sobeckého pohledu na věc.

Vždyť to je otřesné!

Já tomu věřím, z toho co píše, tak si je vědoma toho, že je něco špatně a zatím "to má pod kontrolou".

Nikdo se jí tu jakoby nezastává, jen se jí snažíme psát slušně a poradit jí.
Nemyslím si, že hrubé urážky by byly ku prospěchu.

Pro mě je podstatné, že chce zajít k odborníkovi, ať už je ten důvod jakýkoliv.
Navíc, pokud je opravdu nemocná, asi takové pocity ani mít nedokáže. Nejsem odborník,
jako laik to těžko posoudím.

Faktem je, že všechny jsme se jednoznačně shodly, že to není normální a měla by si s tím zajít za odborníkem, proto nechápu některé příspěvky, které nám podsouvají, že bychom jí tu snad měly urážet, pohrdat jí .... Neomlouvám ji, ovšem myslím si, že si to sama nevybrala, že za to nemůže, že s ejednoho dne neprobudila a neřekla si, budu nenávidět mimina. Přijde mi přijatelnější, podpořit toho člověka k vyhledání odborníka než jí tu zasypat urážkama, pohrdáním... Lidská psychika je nevyzpytatelná.

To, ale není "normální", ne?

No, to bohužel je

To už by seděla ve vězení a možná byla mrtvá, spoluvězenkyně by jí umlátily...

No, to asi nikdo! Ale čemu tím pomůžeš, že jí to sem napíšeš?... Pokud se nebude léčit, někomu může ublížit! Proto jí posíláme za odborníkem, to je jediné řešení nebo myslíš, že urážky a pohrdání zabrání tomu, aby nějakému dítěti ublížila? Naopak!

No tak to já samozřejmě taky ne, nenapadlo by mě hrubě jí tady nadávat, to by opravdu ničemu nepomohlo, tak jsem to nemyslela.

Chápu, jak to myslíš, že takové pocity ani mít nedokáže. Myslela jsem to ale takto - jí dělá představa ubližování malým dětem fyzicky dobře, takže samozřejmě nedokáže UPŘÍMNĚ říct, že se jí to samotné hnusí, protože takto to sama necítí, naopak jí to dělá dobře. ALE mohla by podle mě být schopná se na minutku zastavit a připustit si, že to otřesné a špatné je. A nic takového od ní nezaznělo, tak jsem to myslela.

pravděpodobně byla řeč o nevychovaných, rozmazlených, uječených dětech, který jejich rodiče nechají a neokřiknou...ono má všechno své meze.

Reaguji na Patty: Ne, byla to diskuze o cestování v MHD a troufám si tvrdit, že výraz typu nakopu dvouleté batole není adekvátní ani v situaci, kdy by tam ječelo jako tur.
Ono by místo diskuze o výchově okolí mnohým z aktérů pomohlo spíše zamyšlení se sám nad sebou.

Já to chápu, ale myslím si, že její vnímání je tou psychikou zkrátka zkreslené a třeba takové pocity vnímat nedokáže. To napadne zdravého člověka, ale psychicky nemocný má asi jiné mozkové pochody.

Reaguji na Lauritta: Reaguji na tamaris: Reaguji na ILChazz: Reaguji na jana81:
Holky, vidím to jako vy...

Reaguji na Adka:
Adko, on jí tu nikdo nenadával, jenom mně a asi i holky,které jsem uvedla nad příspěvkem pro tebe zarazilo to, že pro ní máte tolik pochopení...
Zrovna u tebe jsem si taky říkala, že kdyby napsala, že se uklidnuje tím, jak v představách doma rozřezává svého psa zaživa, tak, že vyletíš z kůže...Ale když jde o dítě, tak ti to snad přijde méně divné...A cítíš s ní málem soucit...Já jsem samozřejmně pro, aby zakladatelka vyhledala pomoc, ale ani jako psychiatr bych s ní neměla žádný soucit...
Jde asi o to, že její "úchylka" je pro mně tak mimo realitu, že jí nedovedu pochopit, porozumět a nepochopím, že někdo tuto představu vůbecc může mít...

Já si uvědomuji, že má zakladatelka problém, ale ona si našla hezkou diagnózu - já bych jí přiřkla spíše nějakou formu sadismu...