Matka má milence

Petulaa

jde vidět, že kiky je na mámu naštvaná- nepřipouští, že by mohla být taky vina na straně otce- nevím jaké mají doma vztahy, ale pokud na bodu mrazu, nemůže čekat, že její máma přijde a bude se jí svěřovat proč má milence a proč není s tátou. Psala jsem jen všeobecně co a jak může být, protože s něma nežiji.

rover
každý dělá v životě chyby a je jasný a uplně normální, že v 17ti vidíš život uplně jinak než ve 30ti...ale je fajn, že sis to uvědomila...navíc, dříve nebyly diskuze, kde by ses zeptala...

tady se snažíme jen poradit kiky, aby se neunáhlila....a to ve svém věku zatím dle mého názoru dělá....a neuvědomuje si důsledky...

Kiky
Vím, jak ti je, já si tím prošla taky, až na to, že taťkovi přišlo mamčino chování divné, ona mu zapírala, ale chtěl vědět, na čem je. Tak si najmul soukromé očko a oba je pak přistihl.Já v tu dobu taky studovala VŠ a bydlela u rodičů a bráchovi bylo 16. Dopadlo to rozvodem a během toho jsem stála při tátovi a mamku v tu dobu nenáviděla, vyčítala jí, prostě jsem ji odepsala ze života a řekla jí to do očí. Ona se od nás odstěhovala a stále se ke mně snažila najít cestu, já ji odmítala. Až po čase jsem se rozhodla ji opět do svého života přijmout, protože je to moje máma a kvůli nějakému chlapovi ji přece neztratím nadobro. Až pak jsem zjistila, proč měla milence....Řekla mi, že se snažila, aby jsme mi děti neviděli, jak ona ve svém životě přežívá. Práce, domácnost, táta ji nikam nevzal do společnosti, na večeři, když chtěla zrekonstruovat byt, řekl. že je to mrhání penězi, na dovolenou s námi nejel...prostě přetvařovat se před námi 10 let, že je vše OK už bylo nad její síly.
Pak jsem pochopila, že je to člověk, který má právo žít svůj život, který ho naplňuje a ne jen vše obětovat rodině. Mamče jsem odpustila, dokonce se jí i omluvila, že jsem vše viděla tak jednostranně a dnes už jsou z nás skvělé kámošky.
Takže moje rada - překonej zlost, kterou máš v sobě a promluv si s ní a zkus ji pochopit jako člověka a ne jen jako bytost, která má povinnost držet teplo rodinného krbu.

V prvé řadě si myslím, že zakladatelka diskuze do toho má co mluvit nebo minimálně chtít po matce vysvětlení. Můj názor pramení z toho, že měla matka dělat tak, aby se to nikdo nedověděl! Pokud je tak hloupá, že nedokáže udržet svou nevěru v tajnosti, tak by také měla mít odvahu postavit se k tomu čelem a říct dceři pravdu.
Myslím, že vše se dá pochopit, ale musí o tom spolu lidé mluvit... těžko je ale k tomu nutit, když sami nechtějí....

Do života rodičů je dětem a to i dospělým zhola nic!Nikdo nemusí dětem nic vysvětlovat.....uvědom si,že matka je dospělá,svéprávná a dcera je maličko hysterická....prostě ještě vše vidí buď černě a nebo bíle...........je mladá/bez zkušeností/ a plést se do života své matce má nulové právo.

Jo, děti samozřejmě nemůžou rodičům mluvit do života, ale zkuste se na to podívat z druhé strany. Kdybych byla v roli podvádějící matky a věděla že to zcela narušilo moje vztahy s dcerou, sama bych stála o to si to s ní vyříkat. Děti si o tom můžou myslet cokoliv, ale jak se situace bude vyvíjet dál by mělo být v režii rodičů. Já jsem se taky snažila pomoci když si otec začal žít životem jaksi neslučitelným s rodinným a dotýkalo se to mamky i dětí citově i finančně, ale stejně se nic nezměnilo. Ale aspoň mamka byla ráda za podporu.

Ja by som radila (a evidentne niesom jediná) nehovoriť nič ani otcovi, ani milencovi. Je to ich vzťah a skús si sama úprimne odpovedať na to či :
1.naozaj vieš čo všetko sa medzi rodičmi stalo,povedalo,udialo za posledných min.10 rokov?
2.si si úplne istá tým, že keď niečo také povieš otcovi, bude šťastný a poďakuje sa ti, všetko sa dá tým do poriadku a budete ďalej spolu pekne nažívať ?
3.dáš ruku do ohňa za to, že ty budeš mať šťastné manželstvo celý život,dokonalého manžela a nikdy v živote sa tebe nič podobné nestane?
Mne sa tiež stalo, že som sa dozvedela viac, než som chcela (sice naopak- frajerku mal otec) ale bola som ticho. Tvoji rodičia su dospelí, tvoj otec určite rozmýšľa a vie si pospájať veci ak chce. Samozrejme, že táto situácia má dopad aj na Teba a nikto Ti neupiera právo sa opýtať mamy na čokoľvek, ale na druhej strane ona nieje povinná ti svoje záležitosti hlásiť ani odôvodňovať. Môžeš jej povedať, že ťa to trápi a že posielať ťa s receptom je vyslovene provokačné ale to je asi tak všetko.

Přesně tak, pokud si z ní matka dělá spojence na donášku antikoncepce, tak by jí asi taky měla vysvětlit o co přesně tady jde.

Teda to je trošku drsné ne? A když vidíš, že se tvé dítě emocionálně trápí, tak mu nepomůžeš? Tak mu rozumně nevysvětlíš, že v životě není jen všechno fajn, ale že nastávají i situace, se kterými se musíme poprat ať jsme dospělí nebo ne? Vždyť to je přece základ výchovy připravit naše ratolesti na to dobré i zlé, naučit je chápat život takový jaký je, a proto by měl být vztah matka-dcera rovnocenný.

Laky
Vždycky jsem si podle tvých příspěvků myslela, jak máte fajn vztah se synem (otevřený, upřímný), ale z tvých reakcí tady jsem opravdu ráda, že nejsem tvoje dcera. Takto smýšlející matku bych nechtěla...
Nikdo tady zakladatelku diskuze nenabádá, aby situaci nějak řešila za matku, aby stíhala milence nebo žalovala otci. Radíme jí, aby si s matkou promluvila a dala jí šanci jí situaci vysvětlit.V životě se stávají různé věci a o všech zásadních by podle mě měly děti vědět!
A ve svém okolí u jiných vidím, že to tak funguje...

No bude to znít drsně, ale podle mě jsi hrozně sobecká, myslím si, že tě to tak šíleně štve, protože to možná přinese do tvého života změny, jako věta, že si nedokážeš představit dělení majetku a tak dále, no to je drsný, trochu se zamysli, když tvoji rodiče spolu už takovou dobu nespí, máma očividně tátu už asi nemiluje když je na něj taková, nevím jaký vztah má k ní on, ale k čemu myslíš, že tohle všechno směřuje?Přece si nemyslíš, že spolu budou kvůli velkým dětem, taky mají právo na svůj život a chtějí být šťastní...
a upřímně, jestli už spolu dlouho nespí, aby milenku neměl i tatínek...

Každopádně být tebou, položím si otázku proč tě to tak štve?
Kvůli změnám, které to přináší, nebo proto, že máma ublíží tátovi (ale věc druhá je, jestli se mu taky spíš třeba neuleví, když spolu nevychází), nebo kvůli tomu, v jakém jsi postavení.

a to, že u vás nikdo rozvedený není snad neznamená to, že vaši spolu musí zůstat

eliss_
máš pravdu a souhlasím, tato reakce mě od slečny také zarazila, na to že jí je 21 let

eliss_

Moc se mi líbí, jak se snaží slečny a ženy radit a pomoci, ale zakladatelka asi nemá velký zájem. Místo toho zakládá další téma (opět v něm řeší problémy, které by měli řešit rodiče a ne ona, jako sestra). Asi to vše nebude jen černé a bílé, jak nám tady popisuje......

Helisek
Yasminka
Holky...slečně je 21 let,nemyslím si,že ať je vztah s mamkou jakýkoliv,tak by měla matka povinost své počínání vysvětlovat pokud nechce.
Vemte to z druhé strany....nechaly by jste si kecat do vztahu?Líbilo by se vám to,kdyby mamka kolem nafučeně chodila a páčila z vás "proč zrovna ten a ne tamten?".
Jde o dvě dospělé ženy z nichž jedna má půl života ve vztahu za sebou.Věřte nebo ne,ale ono nic není jen jednobarevné.Z toho důvodu dle mě zakladatelka diskuze nemá absolutně žádné právo do toho vrtat.

taky si myslím a řekla bych, že je zakladatelka malinko hysterická, trošku na mě působí, že je přehnaně fixovaná na rodiče, já v 21 už bydlela sama a měla jsem starost o to,jak se uživit a ne se vztekat, že rodiče mají taky svůj život, podle mě na něj mají svaté právo, at se nikdo nezlobí,ale kdoví, jak se budeme chovat za nějakých 20 let,až budeme mít dospělé děti, zpočátku je každý vztah krásný a člověk asi nemá potřebu hledat někde něco jiného,ale kdo z nás ví, co bude časem a jaké k tomu tady konkrétně maminku vedou důvody.....takže já bych to tedy neřešila vůbec, at si to rodiče vyřeší mezi sebou.

Mě potkalo před lety to samé, jednalo se o otce. Zjistila to sestra po tom co jí to říkali lidi z města a smáli se jí, tak mu hrábla do telefonu, pak to zavolala mě a přes můj zákaz to řekla matce. A pohroma byla na světě, dnes jsou rozvedení.

Do života rodičů nám dětem absolutně nic není. Nás jako potomky má zajíjmat jejich výchova a vztah k nám, tot vše. To že otec nás má s matkou, neznamená že spolu MUSÍ být do smrti, a je sobecké pro nás děti tohle předpokládat automaticky. Je to rána, ale přebolí, časem si člověk zvykne i na nové partnery. Zakladatelce bych poradila jedno... řekla bych matce že se o tom ví nebo že je někdo viděl, a že to může zjistit i otec, tak at si s tím poradí.

Někdy mám pocit, že lidi co maj milence/milenky, si myslí, jak hrozně jsou nenápadní, přitom to ví nebu tuší spousta lidí