Jak psala Patty, přijde mi, že to tu ženete do extrémů. Já chci normálního chlapa, který nemusí být krásný pro ostatní, ale musí být krásný pro mě. Nemusí vydělávat statisíce, ale musí nás uživit. Musíme mít stejné hodnoty, stejný pohled na naši budoucnost.
Nikdy bych nešla do manželství, kde by mě chlap nepřitahoval a já musela sex přetrpět, ale hlavně že má peníze. To je jako kdyby on si mě bral proto, abych mu dělala služku a to budu radši sama, umím se o sebe postarat a nikdy nebudu chlapa obskakovat.
Ale kdyby ten finančně zajištěný byl fajn a já ho měla ráda, i když bych ho kdovíjak nemilovala, tak bych o tom možná uvažovala. Ale brát si ho vyloženě pro peníze i když je mi odporný, tak to teda nikdy. Navíc uvažovat, že když to není žádný krasavec, tak mě nebude podvádět je blbost
Cituji Cherish: Ale kdyby ten finančně zajištěný byl fajn a já ho měla ráda, i když bych ho kdovíjak nemilovala, tak bych o tom možná uvažovala.
Souhlasím, zamilovanost je krásná věc, ale pokud nemá člověk poplacené účty a dluhy kam se podívá, tak se z ní moc dlouho žít nedá.
Cituji Laky: Já bych to brala rozumem,ono těžko se tvářit trvale kysele na muže,který by pro vás snesl modré z nebe
Opět souhlasím.
Já osobně jsem se vdávala z lásky, ale ne z nějak slepé, uvědomovala jsem si, že můj nastávající je fajn chlap, který by pro mě udělal cokoliv, umí se postarat o rodinu (od osmnácti se byl zvyklý živit sám) a věděla jsem, že s ním budu mít příjemný a fajn život.A zodpovědně říkám, že dnes ho miluju daleko víc, než bych si kdy myslela, že budu někoho milovat.Rozhodně ne svatbu bez lásky, ale je dobré trochu zapojit mozek.
Cituji Laky: jde hlavně o to,že "motýlci v břiše" první čas fungují a pak nastává takový ten reálný pohled,samotná zamilovanost není zárukou,že nám ten člověk bude po chuti celý život.
Já bych to brala rozumem,ono těžko se tvářit trvale kysele na muže,který by pro vás snesl modré z nebe,časem si ho zamilujete i když na radnici jste šly s čistým rozumem a s pocitem "jo je fajn,můžu se na něj spolehnout ve všem a mám ho ráda i když motýlci nelétají"
líp bych to nenapsala...
mě vzhled osloví na začátku (1.rande), ale hlavní je, jak ten dotyčný jedná, jestli má o mě zájem, jestli je hodný atd. takže vím, že i když se mi ten kluk nebude vyloženě líbit na začátku, tak svým chováním mě dostane...
myslím si, že je dost mužů, kteří se žení také z rozumu... myslím, že to bylo zde na omlazení, kde nějaká holčina psala, že její známý si vzali holky, o kterých věděli, že jim vychovají děti, postarají se o domácnost atd. prostě tohle je realita...
taky bych řekla, že je podstatný rozdíl, když má někdo štěstí na partnery a nachází takový ten střed, ale když holka narazí na pár blbců, kteří nepracují, nedokáží zajistit rodinu atd atd. to pak se na vztahy dívá jinak...
Cituji Laky: Já bych to brala rozumem,ono těžko se tvářit trvale kysele na muže,který by pro vás snesl modré z nebe,časem si ho zamilujete i když na radnici jste šly s čistým rozumem a s pocitem "jo je fajn,můžu se na něj spolehnout ve všem a mám ho ráda i když motýlci nelétají
Záleží na založení člověka...moje sestra 33 let, cynik-realista-ekonom...chlapa ji vybrala dá se říci máma a funguje jim to již 6 let opravdu je spokojená hodně... já 31 let,snílek, romantik, emocionálně založená stále hledám lásku... a tak má furt chlapy na *** ale z rozumu by mi to nešlo no...
Je mi vlastně líto, že mi to nejde z rozumu...jak b to bylo vše jednodušší a už byc byla asi i bohatě provdaná. Ted se pachtim sama furt...
Cituji Janice28: Je mi vlastně líto, že mi to nejde z rozumu...jak b to bylo vše jednodušší a už byc byla asi i bohatě provdaná. Ted se pachtim sama furt...
to samé.
Měla jsem bohatého nápadníka, který by mi snesl modré z nebe, vydrželo mu to dva roky - ten silný zájem (nechápu). A já, trubka, prostě nechtěla. Myslím, že je to dané tím, že jsem se svým prvním přítelem prožila opravdu vášnivý vztah, a nechtělo se mi slevovat ze svých citových požadavků. Dnes si občas v legraci zpětně nadávám. Zas tak strašný ten nápadník nebyl. A už je ženatý, byl o něj zájem.
Ráda bych hlavně poznala chlapa, se kterým bude radost žít, a při tom hodlám použít rozum (aspoň trochu). Protože opaků (pobláznění) jsem si užila dost. Ale nespěchám.
Tedy holky, možná trochu mimo téma, mě ale zaráží, jak pořád mluvíte, prakticky všechny, co sem do diskuse přispíváte, hrozně moc o finančním hledisku věci ... tedy naprosto chápu, že jsou peníze potřeba a jen lásky se člověk nenají, ale.... takovéto " hlavně aby se o nás postaral", no jste snad malé děti? Kde jsou právničky, doktorky, úspěšné podnikatelky, nejen dobře vydělající, ale leckdy více než muži..
Jedna přispěvovatelka, sem napsala, jak její partner pracuje a přijde domů a ještě se snaží investovat a jak ona mu doma pak udělá ráj
No a copak neumí investovat třeba sama? Já tedy přijdu domů a ještě se věnuju svým dalším finančním aktivitám, které mi vydělávají.. jsou snad ženy méně schopnější než muži, či co..Nevím, proč bych měla někoho obdivovat, jak investuje, investuji sama a nijak extrémně schopná si tedy nepřijdu, přijde mi to normál..
A takhle jsem se starala i když jsem byla těhotná nebo měla malé dítě, ono všechno jde, když se chce ( a do superženy mám fakt daleko
Jinak já jsem třeba chodila ne s milionářem, ale přímo s miliardářem, který mimo jiné bydlel na svém vlastním zámku, no ale že by mi přišlo nejdůležitější, že má tolik peněz.. to fakt ne..
Cituji marketahr: tedy naprosto chápu, že jsou peníze potřeba a jen lásky se člověk nenají, ale.... takovéto " hlavně aby se o nás postaral", no jste snad malé děti? Kde jsou právničky, doktorky, úspěšné podnikatelky, nejen dobře vydělající, ale leckdy více než muži..
Jde čistě o to,že ten chlap je ochotný se postarat a je opravdu jedno,jestli se stará měsíčně částkou 30 nebo 100 tisíc.Je to o tom,že když žena je například doma s dětma,tak on je schopen se starat a to za každou cenu
Je velké procento rodin,kde si každý jede za své na "svém písečku" ale hlavně že je tam láska která logicky krachne ve chvíli,kdy žena potřebuje pomoc chlapa a on v ní vidí tu úspěšnou fungující .......... pak jde pomáhat neschopnému trdlu od sousedů,protože jeho schopná manželka najednou chce něco na co on u ní není zvyklý.
Používat rozum není nikdy na škodu a v partnerství je to nutnost.
Cituji marketahr: A takhle jsem se starala i když jsem byla těhotná nebo měla malé dítě, ono všechno jde
Ano, jde. Ale v životě má všechno svůj čas a proto, když jsem otěhotněla, porodila a měla dítě do tří let, všechno jsem dávala jen jemu.
Právě proto jsem přivedla dítě do úplného vztahu, ve kterém dobře fungují oba rodiče, aby ve chvíli, kdy se jako žena potřebuju věnovat plně dítě, nemusela jsem ten čas dělit mezi něj a práci.
Před těhotenstvím a dítětem jsem plně pracovala, stejně tak po něm. To jen pro vysvětlení.
Cituji marketahr: Tedy holky, možná trochu mimo téma, mě ale zaráží, jak pořád mluvíte, prakticky všechny, co sem do diskuse přispíváte, hrozně moc o finančním hledisku věci
myslím, že to není potřeba hrotit do extrémů.
Z rozumu neznamená vždy peníze. Z rozumu znamená po rozumovém uvážení... a tam spadá i to, aby se ke mne choval partner slušně, neměl potřebu si něco dokazovat ponižováním (tj. léčit si své komplexy z vlastní neúspěšnosti)...
Každý to vidíme na základě vlastních zkušeností (nebo z blízkého okolí) jinak. Já mám třeba známou, která táhne hypotéku i za partnera, který nemá ale ani vztahové kvality - to je případ, kdy žena rozum nepoužívá snad vůbec. Extrém. Pak jsou miliony nuancí a každý jedná dle svých preferencí.
A pochybuji, že si rozumná žena sedne na zadek jen z toho, že je někdo miliardář, pokud by to byl jinak vysloveně v.ů.l.
Cituji Laky: Jde čistě o to,že ten chlap je ochotný se postarat
přesně. Jde o ten postoj.
Nemusí se hned jednat o miliony.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.