Jeden můj bývalý přítel vydělával 25 tis a měli jsme se fajn...občas večeře, občas dovča, občas když se mi ve městě něco líbilo tak řekl, "víš co ja ti to koupim jo!" s úsměvem...pomalu jsme se prali kdo bude platit.. peníze jsme brali jako prostředek..ne jako smysl života. chlap co mám ted vydělává víc...a přesto si několikrát denně připadám jako že chci hýřit, neumím hospodařit s penězi...denně je náká nepřijemná situace..přesto že víceméně si každý platíme svoje... já už se bojím i si na pumpě koupit bagetu a časopis
Cituji Morrigan: Ovšem co s tím, když zrovna tenhle bude chudý jako kostelní myš?
TY si kladieš túto otázku?
Klimeš to nerozoberal z hľadiska materiálneho, ale z hľadiska atraktivity.
Cituji Janice28: já už se bojím i si na pumpě koupit bagetu a časopis
nechápu, že s takovým jsi...
Cituji Janice28: já už se bojím i si na pumpě koupit bagetu a časopis
a šetří i on sám na sobě?
Cituji redzac: nechápu, že s takovým jsi...
to usuzuješ na základě jedný jediný vlastnosti? třeba má i jiný, ne?
Reaguji na Patty:
Cituji Janice28: a já se ted s přítelem denně hádám kvůli tomu kdo koupil brambory a kdo chleba takže si myslím že naší velké lásky bude díky dením hádkám brzy konec
tak třeba i tohle mě zarazilo...
cituji=Janice28]Cituji marketahr: zrovna tobě by prospěl nějaký vztah, kde zapojíš hlavně ten rozum
já si to taky myslím....akorát jak už jsem se těšila na to dítě a pohodu...tak se mi to samozřejmě nechce opouštět a začínat zas hledat...ve skoro 31 .. ale máte pravdu.[/cituji]
a tohle si myslím mluví za vše...
nic proti janice, ale mě nepřijde, že je ve vztahu nějak extra šťastná, ale třeba se mýlím, každý to chápe jinak, když je to napsané....
Reaguji na Laky:
Cituji Laky: Já bych to brala rozumem,ono těžko se tvářit trvale kysele na muže,který by pro vás snesl modré z nebe,časem si ho zamilujete i když na radnici jste šly s čistým rozumem
Teoreticky naprosto souhlasím a kdybych měla radit někomu třetímu, tak přesně takhle. Mně to ovšem v praxi nezafungovalo. Po několika nevydařených vztazích z lásky, jsem (zřejmě i ovlivněná tlakem okolí) zkusila svůj přístup ke vztahům přehodnotit a šla do vztahu s mužem, pro kterého jsem nezahořela, byť jsem si s ním rozuměla. Byl hodný, rodinný typ, udělal by pro mě první poslední, vydělat peníze uměl ... ale absence fyzické přitažlivosti a lásky (ráda jsem ho však měla) zapříčinila, že se mi neuvěřitelně fyzicky zhnusil, ke konci jsem nesnesla ani to, aby na mě sáhl. A ač on byl stále schopen mi snést modré z nebe, já se, a to i v poměrně náročném životním období, rozhodla raději pro single život a musím říct, že se mi nesmírně ulevilo. Tohle je velice složité téma ... na jednu stranu chceme mít rodinu, děti (jimž nepřejeme život v "bídě"), na druhou stranu chceme i milujícího partnera, kterého budeme milovat my ... Je to složité a je třeba najít nějaký kompromis, ale ne každý má to štěstí, že jej najde.
Pokud bych měla volit mezi dvěma skutečnými extrémy, tedy zajištěným životem s mužem, který mě miluje (ale já bych ho chtěla jen pro ten zajištěný život) nebo mužem, který je fajn, přitahuje mě ), ale neuživí mě a dítě na mateřské (záměrně nemluvím o muži, jehož miluji, protože nevím, kolik žen bude milovat muže o němž smýšlí tak, že není schopen zabezpečit rodinu) ... tak to asi raději asi nic.
Cituji Kaja555: a šetří i on sám na sobě?
ano přítel šetří na sobě hodně... řekla bych extrémně..
Cituji redzac: nic proti janice, ale mě nepřijde, že je ve vztahu nějak extra šťastná, ale třeba se mýlím
..to se nemýlíš...momentálně opravdu štastná nejsem...opustila jsem dobré bydlo protože jsem cítila že mi materiální zabezpečení nestačí...vrhla jsem se do vztahu kde jsem si myslela že tu "opravdovost, upřímnost a lásku najdu" na úkor zabezpečení (přítel od začátku apeloval že je šetřivý, takže jsem o tom věděla a byla připravena , i když až takový extrém jsem nečekala...) ale čert to vem! jenže nekoná se ani opravdovost láska a upřímnost..za kterou bych mu všechny ty ostatní věci tolerovala..připadá mi že jsme oba z jiného světa...
Cituji Janice28: ..to se nemýlíš...momentálně opravdu štastná nejsem...opustila jsem dobré bydlo protože jsem cítila že mi materiální zabezpečení nestačí...vrhla jsem se do vztahu kde jsem si myslela že tu "opravdovost, upřímnost a lásku najdu" na úkor zabezpečení (přítel od začátku apeloval že je šetřivý, takže jsem o tom věděla a byla připravena , i když až takový extrém jsem nečekala...) ale čert to vem! jenže nekoná se ani opravdovost láska a upřímnost..za kterou bych mu všechny ty ostatní věci tolerovala..připadá mi že jsme oba z jiného světa...
no to je právě to ono, že ta zamilovanost, poblázněnost hormony jednou skončí...mě tohle období většinou drželo rok, pak to přejde a zůstane jen ten daný člověk a vlastnosti se kterými se musíš naučit žít...
já ti radím sebrat poslední zbytky sil a hledat si někoho jiného...aspoň se pokusit mít dítě v úplné rodině byť třeba bez svatby...hádky o chleba, to ten vztah časem stejně zničí
je ti 31, nejsi až tak stará, mám známé, které se vdávaly a rodily v 35,36 letech a v pohodě...
jestli máš byt, jsi schopná, pracuješ, jsi jakž takž hezká, nevěřím, že nikoho vhodného nenajdeš...
Cituji Janice28: ano přítel šetří na sobě hodně... řekla bych extrémně..
je to peklo, žádné dobré dovolené, žádné pořádné jídlo, nic moc zábava, jen škudlit a škudlit...to není život a i kdyby měl miliony, tak tahle jeho vlastnost se stejně nezmění, má to v sobě
podle mě je důležité někdy v životě prožít ty "motýlky" v břiše, ale ať jsou sebevětší, vždycky přijde fáze vystřízlivění a realita...a pak záleží spíše na dobrých/špatných vlastnostech, ochotě se domluvit, finančních prostředcích, celkovém názoru na svět, na společnou budoucnost, na koníčcích...a v tom často je problém a kvůli "realitě" jsou rozchody...je super zažít s někým i motýlky a zároveň souznění v "realitě" (mám zrovna štěstí ), ale pokud bych si měla vybrat jestli motýlky nebo to druhé tak radši tu "realitu", což vlastně znamená třeba i finanční zajištění...
Reaguji na Lipenka:
Kladla jsem tu otázku v kontextu diskuse, která se zde vede, protože se mluví o manželství z rozumu, a holky hodně poukazovaly na nutnost finančního zajištění. Takže průměrně atraktivní může mít velkou nevýhodu v tom ostatním. A taky trochu z legrace, ale ta se tu na Omlazení moc nenosí...
No já nevím. Dříve to bylo docela časté, že se lidi nebrali z lásky, ale z rozumu, museli , bylo to domluvené. Dneska je možnost volby, ale pokud si vybrali někoho o kom si myslí, že je v pohodě a mohl by být dobrým manželem a otcem a zajistil by rodinu je to dobrý výběr. Láska může přijít časem jak říkají proč ne. Každý si svůj život zařídí sám. Já bych asi uvítala tu jiskru, ale upřímně s někým, kdo nemá dost peněz na sebe natož na rodinu bych asi nebyla. Mám taky větší nároky. No chtěla bych vidět to jejich štěstí. Znám pár žen, které svůj život podvolí ve všem chlapovi. Nežijí podle sebe a vůbec jim to nevadí. Hlavně, že se jim žije dobře na vysoké noze.
Reaguji na LuckyVerushka:
Jinak by mě zajímalo, jestli o tom ti manželé těch tvých třech kamarádek ví, že jejich manželky jsou s něma z rozumu. Já se dozvědět, že moje přítelkyně je se mnou hlavně z rozumu (rozumějte kvůli tomu, že ji dokážu finančně zabezpečit), tak by letěla z mého bytu jako namydlený blesk
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.