Manželství z rozumu

Reaguji na Tarazed:
Přesně tak, já bych řekla, že manželství z rozumu může fungovat jenom u určitých lidí, kteří mají určitým způsobem nastavené hodnoty a hlavně se o tom dohodnou a oba přesně ví, do čeho jdou.. pro mě by bylo neuvěřitelné zklamání zjistit, že je se mnou partner jen "z rozumu"..

V životě jsem měla dva vztahy z velké lásky a oba nepřežily první rok. Můj nejdelší vztah vznikl tak trochu z rozumu, ale rozhodně né kvůli penězům a vydržel docela dlouho (6 let). Takže teď jsem si to pro sebe všechno shrnula a na prahu 30 let jsme si zhodnotila, co je pro mě důležité a došla k té klasice jako soběstačnost, spolehlivost, finanční zázemí (ale nepředstavuju si pod tím nějakého manažera vydělávajícího 100 tis. měsíčně), humor, atd. .... Taky jsem se smířila s tím, že né všechno z těch požadavků bude partner asi mít, a že motýlci v břiše už tam taky asi nebudou. Ale měl by se z těch vlastností namíchat nějaký ucházející koktejl . Jediné dvě věci, ze kterých ale neslevím je spolehlivost, a že to musí klapat v posteli! Je to vztah z rozumu? Určitě, ale nemyslim si, že bych se za to měla stydět. Snad jsem někoho takového potakala a jsem spokojená. Ale abych se vrátila k zakladatelce tématu, já si teď myslím, že nemusí být ve vztahu veliká láska, ale občas se přemoci k sexu, to už je něco jiného, tam to na dlouho nevidím.

[cituji=Janice28] já už se bojím i si na pumpě koupit bagetu a časopis

Žila jsem se šetřílkem a strašně to otravuje život. Vydělávala jsem v té době víc, takže jsem se nemusela nijak omezovat, ale bála jsem se toho, že bych byla jednou na něm závislá. Pamatuju si, že jsem byla už tak zblblá, že jsem si kupovala mísu do kuchyně na salát a rozhodovala jsem se mezi plastovou nerezovou a rozdíl mezi nimi byl asi 100Kč, ale nechtěla jsem poslouchat ty řeči.... Do restaurace se šlo buď jenom na půl nebo jsem zvala já, na dovolené byl luxus zajít si do bufetu. Brr. Měl ale spousti jiných dobrých vlastností, jinak bych s ním nebyla, ale tohle mě dovádělo k šílenství.

.

čau, mám to naprosto stejné -taky jsem měla vztahy, kde byla šílená přitažlivost a vždycky to byla katastrofa nakonec- já potřebuju, aby byl schopen uživit sám sebe a ještě mu krapet zbylo na nějakou občasnou zábavu,něco i ušetřit, což neznamená že by musel živit mě, ale ani já nechci živit jeho
a hlavně ta spolehlivost - protože jak je chlap spolehlivý, co slíbí, to splní, tak to je super....
a pak taky potřebuju, aby byl schopný si poradit - tím myslím, pokud někde se něco rozbije, že to buď opraví a nebo zajistí opravu, v tomhle já jsem totiž strašně neschopná a mám hrozně ráda, když takový záležitosti nemusím řešit - naopak já se zase starám o úklid, žehlení atd...samozřejmě, když občas umyje nádobí, nebo zamete a vysype koš, tak plus
a taky v tom sexu - nemusí to být vyložená vášeň, ale ani odpor, musí mi být příjemný tělesný kontakt, jinak to nestojí za nic
a taky trocha toho humoru, společné názory
sakra asi jsem náročná

i zázraky se někdy dějí neboj

Reaguji na sania: Zcela souhlasím. Je to smutné, ale je to tak. Vztah z rozumu má dle mého největší šanci na přežití, jenže jen v případě, že není problém se sexem, což u hodně žen nejspíš po čase prostě vznikne. A bohužel muž i ve vztahu z rozumu stále chce jisté fyzické uspokojení. Leda že by snad vzájemně dohodli, že jako partneři super, ale každý si může mít mimo manželství milence.

A na co konkrétně šetří?

..podle mě na nic konkrétního nešetří..je o 23 let starší ode mě ,je na volné noze a má strach že to přestane ze dne na den jít a kdyby neměl našetřeno (par milionu)
tak se bojí aby nedopadl jako náky jeho kamarádi který v 60 jdou dělat někam noční hlídače atd. no tak důvody asi rozumný... ale má audi, které žere 10 l/100km.. servis nepočítám!
například..na tom bych šetřila jako první - úspornější auto! Já tímto u něj argumentuju - že já holt nemám audi ale fabii a tím pádem denně ušetřím cca 400 kč a můžu pak žít poměrně normálně, pohodlně ...

Reaguji na Tarazed:
Souhlasím....to je stejné jako když si chlap bere ženu proto, že moc neremcá, je domácí typ (porodí mu děti a hlavně dobře navaří, uklidí apod.)....naštětstí tento typ ženy nejsem ( takže využítí mé osoby z tohoto pohledu nehrozí) ale ta představa je opravdu šílená....+ kdyby se dotyčná dozvěděla, že sex s ní budoucí manžel nějak přetrpí...hmmm....Je to hnus...

By mě tedy opravdu zajímalo kdyby doytční budoucí manželé kamarádek zakladatelky zkrachovaly, přišli o peníze....no prostě by měli holej zadek....jestli jim bude stačit,že jsou hodní, rodinný typ...asi ne...jak rychle by ze svadby sešlo....Prostě to stojí na penezích a kamarádky zakaladatelky jsou vyčůraný potvory....

Ano je fajn pokud je chlap zajištěn je to veliké plus do života, když je hodnej, pracovitej ale musím k němu něco cítit, mít ho ráda a být s ním ráda.....co to je přetrpět sex....to jim ten člověk musí být hodně odporný....
Možná je moje reakce pro některé drsněji vyjádřena ale mě to přijde zvrácené a doufám,že na to kamarádky zakladatelky doplatí......žádné peníze nestojí za to abych sdílela život s někým kdo mě nepřitahuje....

Bohužel už předchozí přípsěvek nemohu upravit a opravit tak se předem omlouvám za chyby...raději dřív než někdo začne rýpat.

osobně si myslím, že se v této diskuzi zaměňují dva pojmy a to uzavření manželství z rozumu a manželství uzavřené s použitím rozumu, pro ten druhý případ hlasuji všemi deseti.

Tak příklad - můj typ je blond chlap se světlou barvou očí,ale nemůžu si nikoho tohoto typu vzít z důvodu rizika zrzavých dětí.Miluju živé a spontánní muže,ale nejsem schopná s někým takovým být v manželství z důvodu toho,že jsem stejná a jaksi bychom se zabili po čase.
Takže rozumem si vyberu seriozního,zodpovědného a klidného partnera,tmavých vlasů i očí....co je to potom za typ výběru do manželství.....to je jen pár příkladů co je ideál a následný výběr s rozumem.

A o to jde, tady se neustále omílá příklad, kdy si žena vezme odporného dědka nad hrobem, který se jí hnusí a se.x s ním přetrpí s výhledem na hmotné statky, kterými ji odmění.Já naopak vidím příklad, kdy si žena vezme příjemného chlapa ze kterého se jí možná nepodlamují touhou kolena, ale s kterým je jí fajn, rozumí si a mají společné názory na život, ví, že se nemusí bát budoucnosti a cítí se s ním bezpečně.Tohle podle mě není vypočítavost, ale manželství uzavřené s rozumem.

jo to vidím stejně.
Pod pojmem "z rozumu" si představuji solidního hodnýho kluka jehož vlatnosti dobrý lze vyříkat ale chemie jaksi třeba není.... Z lásky - čili ze zamilovanosti - je chemie ale jaksi třeba je muž ženatý že jo.. a chudý a nad hrobem můžou být oba dva, nebo taky oba dva bohatý. Já vidim rozdíl hlavně v té chemii...

Jak tak čtu ty příspěvky, my máme peníze od prvních společných dní dohromady.... neumím si představit s někým žít z podstatné části proto, že má peníze, protože, pak vám je bude dávat, kupovat... neumím si to představit....S mým chlapem jsme spolu už 6let a mám ho čím dál radši.... Vážím si ho, hrozně moc, když jsme neměli peníze jezdil házet těžké pytle do kamionu za 500kč - autem 40km na šichtu.... Nyní se máme velmi dobře, protože podnikáme. Neumím si ani představit, že by jsme se nevídali, kdyby jsme chodili normálně do práce každý zvlášť.
Přeji všem hodně rozumných a schopných chlapů