Mamka nechce, abych měla svůj život

Reaguji na bezega:
Asi tě nepotěším, ale jako by tvá mamka byla maminka mé kamarádky...Sice jí není 21, ale 30, ale co jí mamka dělala za peklo, to nemělo obdoby...Musela ve 30letech hlásit kam jde, kdy přijde, kde byla. Když jela pryč, musela okamžitě zavolat jak dojela, s kým je...
mamka na ní byla tak závislá, že pokaždé, když si našla přítele, byl oheň na střeše. Jeden pro ni nebyl dost vysoký, druhý zase neměl postavení, další se jí zase nelíbil jen tak bez důvodu... Netajila se názorem, že by holka měla zůstat sama napořád a postarat se o mámu.Ve třiceti nesměla vlastně vůbec nic, byla citově vydírána - když mámu žádala, zda by mamka nemohla jít bydlet dolů, aby s přítelem měli sami vršek a bydlet si tam, tak nejdřív aby si holku udržela, tak souhlasila. Druhý den hned obrátila a razantně to odmítala (i když by pro sebe měla tři místnosti + sociální zařízení + kuchyň přímo dole..), prostě odmítala nechat dceři tři místnosti nahoře pro sebe, protože chtěla vědět o každém jejím kroku. Když nahoře v pokoji "blbli" - on ji povalil na zem a začal lechtat, ona už zvedala telefon a volala ji zdola z obýváku, co se to nahoře děje, že se klepe celý lustr...., když ho vzala k sobě do pokoje a vypili flašku vína jen tak, řekla že je alkoholik a že chlastá...Došlo to tak daleko, že její přítel nesměl překročit práh jejich domu, ačkoli vlastně nic špatně neudělal..

Kamarádka nakonec odešla z domu a vše si musela vystěhovat vlastníma rukama, protože přítel tam nesměl...Já už tam také nesmím jen proto, že jsem se jí snažila pomoci se stěhováním....Kamarádka se tedy odstěhovala a je nejšťastnější, jakou jsem jí za poslední roky viděla. Bydlí s přítelem v bytě a konečně jí do života nikdo nekecá, může si zakouřit kdy chce, může se jít pobavit s kým chce a kdy chce, a hlavně může být šťastná s chlapem, kterého miluje...

Podle mě to stejně nedopadne jinak, neříkám, že tvá mamka bude ten samý případ, ale bude tě svým chováním dusit a ty nebudeš mít žádnou volnost. Teď je ti teprve 21, co teprve bude za pár let...V každém tvém slově mi to tu kamarádky mámu připomíná. Zkus si ještě s ní stanovit nějaká pravidla, neznám její povahu a nevím, nakolik je schopna ustoupit..., uvidíš, ale do budoucna soužití moc dobře nevidím...

Taky si myslím, že na odborníka už je pozdě. Je hrozný to říct, ale myslím, že jí opravdu přeskočilo z toho čím vším prošla. Neumí se o sebe postarat, žít sama atd.

Reaguji na Mia_Sofia: Tak to je asi přesně můj případ. Mamce je i divné, že si mě přítele rodina docela oblíbila a pořád mi předhazuje, že tam chodím do rodiny, jako bychom se měli každou chvíli brát (přitom se známe dva měsíce). Pořád si myslí, že to beru jen tak a že se s ním stejně za chvíli rozejdu a bude to jako předtím. Že to neberu vážně.

Taky mě děsí to, že tím, jak dlouho nepracuje, nebude mít nárok na důchod, takže jednou těžko zaplatí nájem a já, která si bude plánovat rodinu, vlastní bydlení atd. ji budu muset vlastně živit.

Přesně takhle to vždycky brala ta kamarádky máma! Neskutečný, jak jsou si podobný.. Dokonce i teď, když jsou od sebe s mámou cca 50km, kamarádka s přítelem bydlí už nějaký ten měsíc, tak se nechala slyšet "však ona holka ještě přijde domů ráda a s prosíkem"...protože si prostě myslí, že se stejně rozejdou a ona se k ní vrátí..

Reaguji na Mia_Sofia: a mluví spolu nějak? Já bych se s ní prostě nechtěla rozhádat úplně. Přeci jen ji mám ráda, je to moje máma a jediná rodina.

Kamarádka jí sem tam zavolá, zda se u ní má stavit, že tam má cestu a ona jí vždycky odpoví, že dokud je s ním, tak se jí nemá ozývat...takže se už pár měsíců neviděly, i když snaha ze strany dcery je..

Její mamka byla pak tak hnusná, že jí vynadala do největších flunder a nechci používat tak sprostá slova..prostě od breku a citového vydírání, že ji nikdo nechce a nemá rád, až po urážení vlastní dcery snad zkusila všechno, aby si ji udržela...Holka ve třiceti neměla vlastní život a mámě to přišlo v pořádku.

V kamarádky případě je ale vcelku velký majetek, takže ona odešla z více než zajištěného domu s holým zadkem a máma jí nedala vůbec nic.. Peníze ale očividně štěstí nepřináší...

Asi bude nejlepší jít si tvrdě za svým a prostě jí nechat. Budu teda muset asi slušně cvičit svoje nervy.

Je to bohužel tak..ale uvidíš, že pro udržení si tebe zkusí všechno možné...nějaké terapie nemají bohužel smysl, protože jen zmínka o terapii by vyvolala další hádky a ona si na svém chování nic špatného nepřipouští.

A co zkusit mamce pořídit nějakého zvířecího kamaráda? Pokud má ráda psy, musela by ho venčit, přišla by mezi lidi, setkala by se s pejskařema, přišla by na jiné myšlenky. A samozřejmě s ní stále mluvit, jak se ti něco líbí, nebo naopak nelíbí. Například její chování apod.

Reaguji na bezega:
na odborníka není pozdě nikdy.

na řeči, kamarádky a práci už pozdě je, nedokážu si představit, kdo by stakovou citovou vyděračkou chtěl mít cokoli společného z nějakého dlouhodobého hlediska.

musí se léčit. pokud nebude chtít, což je bohužel vysoce pravděpodobné, musíš ty odejít. je to těžký, když je to máma, ale ona tě brzo úplně zničí. její stav bude jen horší a horší.

kdyby na tom nebyla bledě, mohlo by se zkusit jí např, koupit nějaký pobyt. bohužel asi nevyděláváš a pochybuju, že na to máš. kdyby vypadla z bytu, možná by se jí to aspoň trochu zalíbilo, možná by někoho potkala. ale spíš myslím, z toho, co píšeš, že na tohle už je pozdě.

u citového vyděrače a labilní osoby docílíš jakýmikoli řečmi akorát vodopádu slz nebo výčitek.

Odejít nemůžu, nevydělávám ještě tolik abych si mohla něco pořídit sama. Navíc ona by pak skončila na ulici bez mých finančních příspěvků. K příteli jít nemůžu, ani nechci, znám se hodně krátce. Takže jsem chtěla nějak to ,,vyřešit,, na neutrál dokud tu budu muset ještě bydlet.

Reaguji na imoen: Ano přesně tak

Reaguji na Sirka: Pejska máme, malého yorka. Má ho ráda, moje je to zlatíčko největší. Když se na mě naštve, odnáší to pes. Tedy ne, že by ho byla nebo tak, ale odmítá s ním jít ven, že se mám o něj laskavě starat já, nebo půjde z domu. Prostě aby mě donutila dělat si své povinnosti doma a trávit tam čas.