Málo dotýkání a fyzického kontaktu ve vztahu

kurnik šopa jaký já jsem mazel veliký a přitom vypadám jak drsňák největší. u přítele mi to taky velice chybí (taky už přešla prvotní zamilovanost a s tím spojené neustálé dotýkání se) a bohužel jsem taková, že když toho mám nedostatek, tak jsem protivná. příště místo vztekání budu muset zkusit finty Red_fire a Mado

Já jsem na první pohled taky tvrdá a nedostupná, ale potřebuju sakra zmáčknout....

ja mam zase ten problém, že môj priatel by sa najradšej len mačkal, bozkával a tak..niekedy mi to už lezie na nervy, proste on nedokáže zaspať bez toho aby sa aspoň hodinu nemazlil, alebo ráno taky tak a ja som z toho len nervná, lebo niekedy nato fakt nieje nálada
a samozrejme keď vidí že mu to neopätujem, tak sa urazí .... situáciu komplikuje to, že sme spolu len cez weekendy, ale on by ten čas najradšej asi strávil niekde vylihovaním a mačkaním sa na mňa ...

Jestli jste spulu jen chvilku, tak si myslím, že neví, co si k tobě může dovollit. Každý chlap je jiný a já osobně mám zkušenost s mužem, který byl až moc na mazlení, ale takové to dotěrné a nahrávající v každé situaci na sex a musím říct, že mi to po čase začlo být nepříjemné. Začala jsem ho odstrkovat a oddělávat mu ruce. Začal mít dojem, že já jsem ta divná. No a taky mám zkušenost s takovým chlapem, se kterým se scházím cca něco přes měsíc a ten je strašně opatrný a řekla bych, že i trrochu stydlivý. Pusu mi dal asi po měsíci a ted, když někde jsme, tak si dovolí mi dát jen malou pusu na přivítanou a na rozloučenou. Když jsme třeba u něj a díváme se na film, tak si ke mě nic nedovolí a je to tím, že prostě neví co může a nemůže. Pokud je to fakt jen chvilka, tak se třeba rozjede a bude to snad i můj případ

Reaguji na cutie7: tak zase na druhou stranu všeho moc škodí, že. kdyby se na mě borec lepil celý den, tak by mě to asi taky začlo srát ale teď mi to prostě chybí člověk už je od přírody takový, že chce to, co nemá

Po celým dni jsme prostě ráda, když mě ten můj zmáčkne nebo když se u něj můžu stulit, jakkoliv ho cejtit jakoby vedle sebe, mít kontakt. A když to není nebo mám pocit, že si to musím moc vynucovat, tak jsem z toho celá nesvá a celá taková nějaká nenaplněná...

Mado: Jsem uplně stejná jako ty a potřebuju to, co ty..bohužel mám s přítelem taky takový problém a to jsme spolu už tři a půl roku Já bych se mazlila klidně celé dny, pusinkovala a objímala se...on vůbec, chvilku v klidu nepoleží...ze začátku vztahu to bylo samozřejmě něco jiného (jak já bych to chtěla vrátit), potom to bylo zlé, ale naučila jsem ho na to, aby to tu moji chvilku vydržel a mazlil se...Jinak mi řekl, že on na to není, proto to nedělá....
A mě od malička nikdy nikdo neobjímal, nemazlil se se mnou, proto si myslím, že teď mi to chybí a potřebuju to....přítel to má uplně naopak....toho doma mačká pořád někdo (sestra, matka), proto to tak nepotřebuje, ale nechci kvůli tomuto strádat já, že on toho dostává až příliš a ke mě si dojde odpočinout, místo toho bych to od něho vyžadovala já, protože to prostě potřebuju.. Jak je to u vás teď, Mado? Nějaká změna nebo pořád nic?
cutie7: Co já bych za takového přítele dala! Nechceš mi ho na chvilku půjčit?

Reaguji na Mado: to je ten vodnář o kterém jsi psala v diskuzi?

Tak to máme společné. Já třeba hrozně moc potřebuji ve vztahu polibek a líbání. Pokud v tomhle směru začnu strádat, cítím se neúplná, deprimovaná, no prostě hrozně. Nechci, aby to vypadalo jakože se pořád musím muckat to ne...ale nějaká ta něžná pusinka i na čelo mě dokáže hrozně moc potěšit. Zkus si s partner promluvit. rozhodně spolu komunikujte o takový věcech, ať je všechno ok. Protože i z tak malé věci se dokáže nabalit pěkný humus, který by pak mohl rozpoutat nesoulad a radost ze vztahu.

Můj přítel nebyl zvyklý se např. ani vodit za ruce, ale rychle se to naučil a s mazlivostí taky nebyl problém..myslím, že se jen bál to projevit, takže když jsem před spaním přitulila nebo chytila za ruku...a ve dne ho např. u telky objala nebo při relaxu v posteli pohladila apod., tak to šlo potom samo Ale zase na druhou stranu kamarádka s tím má problémy ještě teď. Její přítel byl vychováván tak, že chlapi city najevo nedávají...natož nějaký vodění se za ruce apod., ale už vidí zlepšení. Takže nic není nemožné

Myslíte, že že když na to nebyl zvyklý u svých bývalých partnerek, že se ho to dá naučit? Ale abych mu zas něco nepodsouvala a furt si o něco neříkala, že jo... No, za ruku už mě chytá sám, pokrok!

Já si myslím, že jo a navíc, když to nedělal s ostatníma, tak mě těší, že se mnou jo je to o zvyku..pokud teda není úplně proti tomu. Sám mi řekl, že na to nebyl zvyklý..a teď mě sám chytá a i v autě občas)

No a když to má být projev lásky tak by to nemělo být nucené, ne? Někdo na to prostě tolik není. Já se taky nepotřebuju pořád mazlíkovat já na tu omáčku moc nejsem a už vůbec ne, když je to před či po sexem a příjde mi to normální.

Moje řeč nenucené to být musí, ale chlapi potřebují občas říct věci na rovinu, jinak si nevšimnou, že nám něco chybí a pak když ví, že máme tu potřebu, tak pak je to na nich...

Naprostý souhlas proto jsem teď naprosto spokojená ale o co bych si neřekla, bych asi ani neměla