Člověk to asi přímo kamarádce nepřizná, ale takle anonymně by mě zajímalo, jestli je u vás normální při hádce používat vulgární slova na přítele nebo od přítele na vás? Bavily sme se na toto téma s jednou mou velmi blízkou kamarádkou a ta mě přesvědčuje, že po nějaké době co spolu dva bydlí, je normální, že vztah přejde to této fáze, že izačnete navzájem říkat, že jste pi**, jdetě do pi**, ko..kote, deb...le.. Já s přítelem nebydlím, ale nedokážu si představit, že se někdy budeme takle oslovovat a je mi jedno jestli je to při hádce nebo ne... Když to u nás teď není normální... Jako když příteli uletělo a řekl mi, že sem blbá, tak se mi ještě v podstatě omluvil... A to sme spolu přes 6 let.
Jsem spolu s přítele 3 roky. Ze začátku by si mi to asi říct nedovolil, ale teď. Že jsem "blbá" mi řekne uplně v klidu. Já mu taky občas řeknu že je vůl apod.... Jinak nadávky, třeba když se mu něco nedaří, tak nadává přede mnou také. No dobrý pocit z toho nemám, ale když se to nepřehání. Nejhorší je aby to pak nepřešlo v to, že Vás bude takhle oslovovat normálně.
Jako musím říct, že já mu taky řeknu, že je vůl.. Ale spíše třeba ve srandě, než v naštvání.. A stalo se mi to za těch let tak 2krát... Ale třeba vím, že bych si ani teď nedovolila mu říct, že je De..bil.. Nadávat přede mnou přítel taky nadává, ale ne mě.... Mě by to hrozně vadilo.. Sou lidi, kteří si nadávky třeba neberou moc k srdci.. Já teda hodně...
Reaguji na Pepis: No já jsem s přítelem 5 let, 2 roky spolu bydlíme a mě osobně to teda normální nepřipadá. Jen jednou mi to ujelo a poslala jsem přítele do pr..., ale kdyby mi on nadával do pi... a já jemu do debila, tak to už by mi přišlo že k sobě nemáme žádnou úctu....Ale jestli to ani jednomu z partnerů opravdu nevadí a jinak se opravdu mají rádi a váží si sebe navzájem, tak asi proč ne..ale rozhodně se mi nelíbí když vidím pár, který si takhle nadává před dětmi
Sme spolu 5 rokov a neviem si to predstavit ani náhodou, nehovoríme si tak ani keď sa hádame.
Jasně, říkat mi že jsem pí**, kr*** apod. tak to bych asi někam utekla. Ale blbá, vůl a takovýto "lehčí" formy nadávek si řekneme spíše ve srandě. Je fakt že když si lidé mezi sebou takhle nadávají, nemá mezi sebou takovou úctu jak říká Makulenka.
Jj, přesně jak říkáte, taky mi přijde, že buď mezi sebou nemají úctu a nebo prostě oba tyto slova berou skoro jako "ahoj"... což taky znám takové lidi.. Ale to se pak nemůžou divit, že to přejde i do vztahu...
No říct mi přítel, že jsem pí**, tak s ním vyrazím dveře
Spíše si říkáme, ty si truba, ťula (ťulík), bambula, jojo... než blbec nebo deb... nebo krá...
Jsem s přítelem skoro pět let a začít si takhle nadávat, tak bych asi uvažovala nad tím, že něco není v pořádku. Mě by teda dost ranilo, kdyby mi přítel ne ve srandě, ale vážně řekl, že jsem "blbá" a podobně.
Reaguji na Censa:
jj, přesně tak
přijde mi to hodně zvláštní a taky dost smutný, když si dva lidi dokážou takhle nadávat. když se mi něco fakt hodně nelíbí, tak max řeknu, že to je blbej nápad apod., ale neřekla bych mu, že je blbej on ... ( a to jsme spolu opravdu dlouho
a kdyby on mě řekl, že jsem třeba k.ráva, tak mu hned balím věci (natož, aby používal ty ostatní nadávky) btw. vůbec se mi nelíbí když, zejména ženy, mluví vulgárně
Mně tedy přítel (bývalý) v podstatě nikdy žádné sprosté slovo neřekl. Vlastně jednou - že jsem blbá - ale to se ani moc nedivím vzhledem k situaci a taky to jako vulgární ani nevnímám.
To se mnou je to horší. Snažím se vždy hodně dlouho ovládat, ale když mě nějak zraní nebo mě (ač v dobrém) "otravuje", když potřebuji mít klid, tak to umím být hodně zlá. Ale za celou dobu našeho vztahu (6 let) jsem na něj byla sprostá dvakrát a k tomu mě dotlačil svým jednáním. Ale i tak mě to hodně mrzelo, takže jsem se mu pak celou tu situaci snažila vysvětlit, aby pochopil, co mě k tomu vedlo a hlavně, že to u mě nic hrozného neznamená, že jsem slušně řečeno temperamentí, něco strašného řeknu ( v tu chvíli to i myslím vážně), ale za pár minut o ničem nevím. Jsem cholerik tak trochu.
Takže já bych to tak tragicky nebrala. Dokonce bych celkem i uvítala partnera, který dokáže říct, co a jak moc ho na mě s.re. Pořád lepší než s bývalým, který pořád tvrdil, jak jsem úžasná, dokonalá a jak moc mě miluje...nikdy nic negativního, žádná stížnost...i když mu něco vadilo.
My jsme spolu s manželem 12 let a NIKDY ! - ( za ty roky jsem pár opravdu vyhrocených situací taky zažili ) mi neřekl žádné sprosté slovo. Všeobecně tedy nemluví sprostě a já pokud mu jen řeknu jménem ( normálně mu říkám třeba Peťane a řeknu Petře ) bystří co se děje a má pocit, že se zlobím
Můj otec byl vulgární a slova, kterýma častoval maminu a nás děti zde ani nemůžu napsat a to naprosto standartně.
Osobně bych s takovým člověk jednoduše nebyla. Dle mě to tak trochu ukazuje na inteligenci dotyčného. Pokud mi cokoliv na partnerovi vadí lze to říct slušně a bez urážek, či nadávek.
Reaguji na sencha:
tak já myslím, že to co ho štve, jde říct i slušně a bez sprostých nadávek ...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.