Má cenu udržovat vztah, když dotyčný má málo času?

To musíš vědět ty sama, zda by Ti tohle stačilo. Já vím, že mně rozhodně ne..

Dva měsíce? Tomu se snad nedá zatím ani říkat vztah, natož aby ses ptala, jestli má cenu ho udržovat...
Jestli je všechno jinak v pořádku, tak bych nedělala závěry, ono je kolikrát lepší nevidět se každý den, aspoň si budete cennější. Jestli se vidíte 1x týdne kvůli vzdálenosti jeho práce, určitě by se to dalo do budoucna i nějak vyřešit, když budete chtít oba dva. Držím palce

Mně by to teda taky nestačilo... sice jsme s přítelem dlouho měli vztah na dálku (300km), ale psali/volali jsme si (skoro) každou volnou chvíli...

Zkus mu to říct... třeba se polepší. Přece mu tohle taky nemůže stačit... :/

prosit se o to, aby jí napsal sms? Z toho snad nemůže mít ženská radost... Kdyby chtěl, tak napíše sám.

Já bych po 2 měsících nedělala tak radikální závěry, jste přecejenom ještě v začátku, navíc, jestli má teď hodně práce, tak se to třeba časem srovná a bude na tebe mít času hromadu. Zkus s ním o tom promluvit.

a nezačíná jeho jméno náhodou na M.?

já od takového dala ruce pryč po 3 měsících . . . nejsem typ, který by rád vídával partnera méně než své kamarády např. . Někomu to vyhovovat může, někomu naopak ne. Sama se zeptej, na kolik jsi schopná tuto situaci ustát? Tak, aby ses většinu času netrápila a život se ti neproměnil na čekání od neděle do neděle . . .
Nechci malovat čerta na zeď, ale taky se může stát, že v sobotu na něj čeká jiná, a v pondělí a čtvrtek opět jiná. Ale to už jsme zase asi dost mimo.

Kolik vám je, jestli se můžu zeptat?

Z vlastní zkušenosti vím, že nejdřív by se měl snažit člověk najít odpověď na otázku, zda dotyčný opravdu nemá čas a nebo si ho nechce jen udělat. (s variantou B jsem se bohužel již taky setkala a sama ji sem tam používám )

Já bych překousla to, že se vídáme jednou týdně - od toho víc nečekám, když se známe chvíli, ale nepřekousnu, že mi napíše jednou denně, dneska ještě ani nenapsal...Už jsem s nim o tom mluvila a je to k ničemu Prostě mě to užírá, když čekám, koukám pořád na telefon a ono nic.
Mně je 20, jemu 27.

Reaguji na SimonaH: Oprava, už napsal...

Zkus mu jednou taky nenapsat, ať si myslí, že jsi taky vytížená a že jenom nečekáš na to, až přijede nebo až ti napíše sms. To taky není nejlepší cesta. Z vlastní zkušenosti...

Nevím, jakou máš ve svém věku představu o životě, vztahu a práci, ale člověk opravdu zaneprázdněný prací (a ještě v jeho věku) už zřejmě nepovažuje za důležité psát si desítky sms denně. Když mi bylo 20 jako tobě, tak jsem možná taky celá zamilovaná propsala celý den. Teď je mi 26, mám dost časově náročnou práci a psaní sms mě vyloženě obtěžuje, nemám na to prostě čas. Takže taky odepisuju klidně za pár hodin. Myslím, že lpíš na něčem, co není až tak důležité.
Ale jak už bylo řečeno >

Ale houby... spíš se ho zeptat, jestli mu to vyhovuje, vidět se takhle málo. Prostě si promluvit jako dva dospělí lidi a říct si, co od toho třeba očekávají, jestli to nechají jen tak plynout, jestli s tím něco udělají nebo co já vím co...

Tak já myslela, že zakladatelka psala, že se vidí takhle málo kvůli jeho práci. Vzhledem k tomu, že si přítel vydělává, mu to asi vyhovuje. Jen blázen by se v dnešní době vzával práce kvůli tomu, aby mohl být se svým blízkým každý den. Ale samozřejmě musí slečna vědět, co od toho očekává. Někomu to vadí, někdo s tím dokáže žít. Ale jak se říká - kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.

Tak mě by to určitě nestačilo, já potřebuju být s přítelem co nejvíc a když s ním nejsem, tak to neklape. Ale někomu to vyhovuje, vztah na dálku, a nevidět se třeba 14 dní, měsíc, dva měsíce.... Záleží na každém, jak to cítí. Já měla vztah na dálku celý jeden rok a už NIKDY víc, tohle mi absolutně nevyhovuje a není to nic pro mě. Držím pěsti, ať to dobře dopadne, dalo by se to řešit společným bydlením, ale to je po dvou měsíčním vztahu nejspíš ještě tabu. Zkus se s ním o tom pobavit a řekni mu, že takhle ti to nevyhovuje...