Má cenu udržovat vztah, když dotyčný má málo času?

Nebo je třeba tak trochu zadaný - ženatý
I maximálně zaměstaný člověk by si udělal čas pokud by byl zamilovaný.Ty asi nepracuješ,tak bys mohla být s ním u něj doma a odpadla by mu jízda za tebou,když je tak vyčerpaný a unavený

Po dvou měsících bych to ještě neřešila. Být Tebou přibrzdila bych a brala bych ho jen jako dobrého kamaráda, teprve se poznáváte. Pokud do chlapa začneš vrtat, tak se ještě víc stáhne. Raději bych se snažila zjistit si o něm co nejvíc věcí, protože klidně může být pravda, že nejsi jediná, nebo taky ne a opravdu je v tom jen ta práce. Ale mám zkušenost, že když je chlap zamilovaný, tak pohne i horou, aby mohl být se svou milovanou.

Tak tak. Tady bude něco v nepořádku Kdybych já se s někým po 2 měsících vídala jen jedenkrát týdně a na omezený počet hodin, asi by mě to moc nebavilo. Měla jsem něco podobného, když mi bylo 15, ale to tak nějak souviselo s věkem.

Přesně tak, já nevím, jak vy, ale v práci pracuju, nemám čas rozesílat sms, když něco potřebuju volám, protože u toho můžu pracovat.

Podle mě to nemá smysl - pokud o tebe chlap stojí, tak si na sms najde chvilku vždy - vždyť je to otázka 30 sekund proboha!
A to že ta tebou jezdí 1x týdně na 3 hodiny? to opravdu není vztah - spíš bych řela, že pán si jezdí (nebo by s tím do budoucna počítal) užít a pak pěkně domů. Btw taky mě napadlo, jestli není ženatý!!
Na to se vykašli fakt.. Je to těžký, když se holka zamiluje, ale dokud opravdu neotevřeš oči, budeš se trápit.

Reaguji na Emma_Belle: Taky si myslím, že se najde čas na jednu smsku, skorát samý výmluvy. Už jsem se na to vykašlala Je mi sice 20, ale nehodlám ztrácet čas s někym, kdo o to nestojí. A čekat celý týden, až se pán uráčí přijet, to fakt nehodlám. Naštěstí musím zatukat, že nemám problém si nekoho najít, ale najít někoho, s kým se dá žít, to je umění :-/ Je to s těma chlapama horší a horší

Moje zkušenost je, že jsem vždy měla tendence muže obhajovat-má náročnou práci, je unavený, řeší si v životě nějaké problémy etc. ale teď už vím, že když chlap opravdu chce a o ženu stojí, čas si udělá ať se děje co se děje. Mě by toto určitě nestačilo. A mám obavy, že jestli toto řešíš na začátku, budeš to řešit pořád a nebudeš v tom vztahu nikdy úplně šťastná.

Reaguji na Marffin: Taky jsem obhajovala, ale po pár zkušenostech jsem zjistila, že pokud se chce, tak to opravdu jde. Určitě bych nebyla štastná, musím partnera vidět aspon 2 týdně.. :-/

Bohužel musím také souhlasit.
Je to nějaké divné. To u teba ani nepřespí?
A co dělá o víkendech a po večerech?

Takovýto "vztah" by mi určitě také nevyhovoval... Každopádně jste v začátcích, zatím se ještě moc neznáte, dva měsíce jsou opravdu málo...

Jaký máš z jeho chování pocit? Myslíš, že by chtěl případně nějaký vztah s tebou? Nebo jak to bere on?

Pokud bych ti měla poradit, nech tomu volný průběh, "netlač na pilu" a zbytečně to neřeš... Když bude on chtít, tak klidně pohne horou, aby s tebou mohl trávit co nejvíce času a nebude mu stačit jen jednou týdně na pár hodin...

Už je to vyřešené, ukončila jsem to a evidentně mu to žíly netrhá Takže se jde hledat dál
Díky holky Sebrala jsem tu odvahu a je klid

Dobře jsi udělala... Aspoň máš jasno a nemusíš se zbytečně trápit pochybnostmi... Přeji mnoho štěstí při hledání jiného a LEPŠÍHO

Ahoj,
mám problém s klukem, jsme spolu 8 měsíců. Je mu 20 a mně 19. Začátky byly krásné, doopravdy ho mám moc ráda, ale problém je v tom, že neustále dává přednost kamarádům přede mnou. Už nedokážu být tak toleratní jak na začátku. Je to každý pátek, každou sobotu i přes týden, např. si zajede během školní týdne ke kámošoviš a tam přespí a pak nestihne školu Vždycky mi řekne, že jde na pivo, prý musí s klukama něco důležitýho vyřešit a tahle to je pořád. Dokonce jednou mi řekl, když jsme měli jet na týden na dovolenou, že mu budou kamarády chybět. Připadala jsem si jak ***** a já snad mu nebudu chybět. Pokaždé toho tolik naslibuje, jak budeme spolu apod. a pak nic a já jsem z toho ještě víc nešťastná. Nedávno jsem mu řekla, co mi vadí, že neustále upřednostňuje kamarády přede mnou (má jich strašně moc, je to strašný extrovert, narozdíl ode mě). Odpověděl, že je prostě takovej a nechce to zase řešit (stejný důvod byl při rozchodu s jeho bývalou přítelkyní) a nechce dopadnout jako kamarádi, když si našli přítelkyně (ztratili své zájmy, přitom ho vůbec nenutím, aby se nevěnoval svým zalibám). Za čtyři dny po tom, co jsem mu řekla, co mi vadí, to udělal zas. Nasliboval, jak budeme spolu a zase šel něco řešit s kamarádama. Řekl mi, že nemůžem být spolu, že má ještě jednu pracovní schůzku a pak se chce vyspat. Druhej den se ho ptá, co teda podniknem, odepiše mi až za čtyři hodiny, že ted přijel teprve domů a večer jde s klukama něco řešit. Takže já čekám jak trubka doma, až mi laskavě odepíše a on stejně nemůže. To by mě zajímalo, kde večer zas byl, když se chtěl vyspat. Šílený a tahle je to u nás pořád. Čekám na něj až milostivý pán bude mít na mě čas. Prostě mi vadí, že prvně neplánuje svůj volný čas se mnou, ale s nimi. Možná taky problém v tom, že jsme tak odlišní a že jsou prázdniny. Když byla škola neřešila jsem toho tolik. Doopravdy nevím, co už s ním mám dělat. Přijde vám to normální, nemyslím, že bych nebyla toleratní. Podle mě to to už je fakt moc. Poradí mi někdo, co s ním?

Reaguji na cendulka1234: Také by mi to vadilo .
No buď je ta horší varianta, že s tebou prostě ten čas nechce trávit a nebo lépe, že má opravdu hodně přátel a to se někdy stíhat nedá. Ale je to zvláštní.
Zkus mu chvilku dělat to samé, neměj na něj čas, choď často "něco řešit" s kamarádkou, někde přespi. To by ho to mohlo trknout.

Tak si zařiď plány podle sebe a bez něho....zajdi na výlet s kamarádkou, někam vyraž.....nečekej až si milostivý pán udělá čas. Pak uvidíš jak na to bude reagovat