Krize po 15 ti letech

Ahoj, s manželem budeme za nedlouho 15let, děti máme malé a kdybych se dostala do tvé situace určitě bych na jeho "hru" nepřistoupila. Jestli ho to táhne někam jinam ať si jde a už se nevrací, musí si uvědomit že nemůže mít všechno.

Tomu věříš? Kdyby mu na tobě záleželo, tak jak to říká, tak by tě buď vůbec nepodváděl, nebo by byl natolik férový, že by ti dal možnost začít jiný vztah s mužem, který si tě (narozdíl od něj) bude vážit. Tady to vidím spíš tak, že on má strach, že by ses ty mohla zamilovat a žít s jiným a on by zůstal sám...

Nečetla jsem celé vlákno, ale dle tvého příspěvku - on nebude spokojený v žádném trvalém vztahu. Potřebuje zažívat pocit zamilovanosti, pocit lovce.... a po nějaké době bude pro něj každá taková kořist nezajímavá. Ty mu to budeš doma snášet, prát mu špinavé fusakle... a ještě mu sexuálně posluhovat. Že se nebojíš pohlavních nemocí. Fuj! Já bych vědomě do sebe chlapa nevzala, kdybych věděla, že byl v jiné ***** Holky, neblbněte, víte jak rychle se šíří jenom taková rakovina děložního čípku? Přenášíme to jedna na druhou a potom se můžeme divit, kolik je nás, co mají problémy. Já jsem si tím prošla, vím o čem mluvím. No ale jak každá chcete...

Stejnou situaci řeším u kamarádky, věkově stejně, taky s dětma. Radím Ti- přistup na jeho podmínky a zační si žít tak, aby bylo dobře Tobě a dětem, třeba někoho potkáš a vyřeší se to samo. Co získáš, pošleš-li ho do háje? Pokud se stará a děti jsou spokojené, doma nejsou hádky, jste schopní se k sobě chovat přátelsky, tak bych to nechala, čas to nějak vyřeší. Radila jsem totéž kamarádce a ejhle- manžel otočil, je mnohem víc doma a ta druhá ho tak nějak přestala bavit. Útočí na něj, kdy odejde od rodiny, ale mu se nechce, žena je fajn kamarádka, takže tím, že zatnula zuby a nevykopla ho v afektu hned, vlastně získala. Navíc on z výčitek svědomí začal mnohem víc přispívat i finančně a je daleko víc s dětma, než býval.

A můžu se zeptat jak se ve vztahu cítíš ty? Chybí ti něco? Miluješ ho ?

Jo, a k tomu sexu- nespí s ním, je kamarádka.

No jo, jenže tohle řeší jen panic. Po 35 dost nereálné .

A jinak nepovažuji za rozumné volit radikální řešení, když jsou emoce tak nastartované. Aspoň nějaký odstup mi přijde rozumnější. Pořád je to o budoucnosti rodiny, docela koukám, jak rychle byste to zabalili.

Přesně tak...žádný chleba se nejí tak horký, jak se upěče. A s odstupem a třeba i ve srovnání s jinými, třeba zdravotními, problámy, se toto bude jevit jako prkotiny. Čímž se omlouvám tazatelce, nechci bagatelizovat její starosti.

no počkej, kdy tu milenku stíhá, když říkáš, že chce být pořád s dětmi a je pracovitý a do hospody nechodí.... to mi nějak nejde k sobě... myslíš že s ní opravdu něco má? Třeba je to jenom platonik

Reaguji na kivus:
asi tak. Jsme ženské, tak bychom měly používat rozum a ne se chovat hystericky. Jednat s rozmyslem a chladmou hlavou.

Myslím si, že je rozdíl, pokud jeden či druhý uklouzne jednou, ale manžel kytičky už jaksi uklouzl potřetí..to je poněkud rozdíl.Přiznám se, že to už bych řešila radikálně, s.át na hlavu bych si nenechala a dostal by na výběr rodina versus volný život.Proč by s těmi zálety končil, když se pokaždé může vrátit domů a žena mu odpustí?Jen zkouší, co mu ještě projde a co kytička ještě skousne.

Jako ve většině diskuzí, i zde se plně ztotožnuji s Tvými příspěvky.

Oddělenou ložnici nechce,odstěhovat se nechce,děti opustit nechce a bude i tak hodný,že s tebou bude občas spát.
Promiň,ale tebe tolik zajímá co on chce a nechce?
Vykliď jeden pokoj,tam udělej další ložnici /případně na to zavolej nějakou firmu/ vymez mu místo na spaní a napiš harmonogram kdo kdy doma pečuje o děti.V den či večer svého volna se seber a odejdi z domu i kdybys měla sedět někde v kavárně a číst knížku.Rozhodně nebuď tak blbá a nedělej s ním sex!Jednoznačně žádné intimnosti.
Česky řečeno na něj hoď bobek a holt chce být kámoš,tak fajn kámoši spolu nesouloží a ani nespí v jedné posteli!
Ono mu to začne vrtat hlavou jak je to možné,že najednou myslíš sama a děláš i věci,které on nechce.

Ještě dodatek,nesvěřuj se kamarádům,i pánové jsou drbny a větší než ženy navíc v tobě vidí snadnou kořist,když jim pláčeš na rameni a to není dobře!

Vím, to je dost napováženou. Ale tady jde o to, že každý má svoji míru jinde (viz přestálé 2 nevěry). A ta se v okamžiku vypjatých emocí mění. Tím rádikálním řešením jsem měla na mysli spíše dopřát si čas. Je velká pravděpodobnost, že naštvaná budu uvažovat jiným způsobem než s chladnou (nebo aspoň chladnější) hlavou. Pořád je to záležitost, která se týká 4 lidí.

Reaguji na Jitkab: Já se ve vztahu citím asi takto. Jsme zaopatřeni jak já tak děti, finančně nestrádám, citově ano. Manžel děti mileje, mě má jen rád. Spíš je to o tom že jsme spolu 15 let a vymizela touha, vzrušení.
Nikam nechodíme, on hodně pracuje, Jsme spolu hodně, pracuje i doma. jezdíme na výlety. mě chybí city, pohlazení, hezko slovo jako mám tě rád, chybíš mi, když nejsem s Tebou. Jen tak napsat smsku,,když je pryč.....že mu chybím. Mě na něm záleží, chtěla bych s ním žít celý život, ale tohle nikam nevede, on mě může opustit až děti vyrostou, za 8 - 10 let půjdou na střední a co potom? Teď budeme žít ve vzahu, kvůli dětem, bude mě podvádět..slibuje že ne, ale nevěřím, prý pokušení má. A pak mě odkopne až mi bude 45? Koho si najdu?

Reaguji na Hanik12: On jezdí 2-3x týdně pryč, proto může stíhat jinde odjede ráno vráti se třeba večer, to určitě min 1týdně tak je. A to že řekne, dnes jsem se zdržel na schůzce, tak si pak můžu j en myslet a hádat jestli na pracovní nebo na jiné