Krásný vztah

jo a říká, že vařím líp než jeho maminka, prej o hodně líp, no kterou by tohle nepotěšilo

Ahoj, u nás se sem tam pohádáme,ale je to spíš má práce. Přítel říká, že když byl v mém věku, tak byl jako já. Takže, dle svých slov, mě zná a ví, co jsem zač, protože byl to samý. On je tedy o 13 let starší a byl už ženat. Oba jsme váhy, někdy je to právě boj. Jinak jsme se poznali tak, že jsem našla si jeho inzerát na Seznamce. V tu chvíli jsem byla po těžkém rozchodu a asi 5 měsíců a navíc jsem byla na tom zle psychicky. On byl ten nejlepší lék. Nejdříve jsme si psali jen sms a já se bála s ním jít ven. Tvrdila jsem mu, že tak za měsíc by to šlo. Nakonec po dvou dnech psaní sms, kdy jsem se na každou zprávu těšila jako malé dítě, s ním sešla. Byli jsme si na chvíli sednou, z chvíle bylo 7 hodin. Cca do týdne se ke mě přestěhoval.
Jsme spolu rok a půl i tak stejně spolu bydlíme. Máme spolu spousty zvířat, čeká nás stěhovaní do domečku, časem snad svatba a snad se zadaří i nějaký to malý mrně

Když vás tu všechny tak čtu,tak si uvědomuji jak moc ho miluju a jsem ráda, že s ním jsem taky tak šťastná jako vy s těmi svými

jsem ráda, že patřím mezi ty, které ví, že to dělají

Holky to se tak hezky čte, jen mě mrzí, že takových vztahů není většina a menšina těch ošklivých. Jak stále říkám, všechno je to v lidech. Snad mi dáte za pravdu......

přesně tak, to je svatá pravda. Když má člověk v sobě jasno a když ví, co od života očekává a co se očekává od něj samotného, když ví, že lidi se k němu budou chovat tak, jak se chová on k nim, nemůže toho moc pokazit

lucinkaf
Jeho rodiče jsou taky fajn. Hlavně mamka je taková správna (budoucí) tchýně. Nekecá nám do ničeho, když už poradí tak takovým stylem, že to není vlezlé. A vypadá to tak, že s ní možná pojedu na dovolenou, když nebude moct jít přítel.
Jo a jeho kolegové mě znali perfektně ješte dřív než mě vůbec viděli. V práci jim prý taky o mě pořád vyprávěl a ukazoval jim moje fotky a ke každé dlouhý komentář. Prostě zlatíčko.

to já si zase rozumím spíš s tchánem, oni se teď rozváděli, jsou to dva měsíce a to se teda tchýně předvedla...Krapet mi vypadla z oka, ale to se holt stává. Já si teda taky nepamatuju, že by nám do něčeho nějak mluvila, spíš řekla svůj názor, jak by to udělala ona, načež jsme si to stejně udělali po svym, ale je taková moc opatrná, jsem zvědavá, jaká bude babča, jestli se jí nebudu bát dítě svěřit. Ne že by se nepostarala, to ne, ale nemám ráda přehnanou péči a starostlivost. Nicméně na dovču bych s ní nejela

Já jsem s přítelem 5 let, vlastně celou střední + rok jazykovky-jak už jsem psala. Po 4 letech jsme se spolu nastěhovali do podnájmu a po 9 měsících si koupili domek, kde by jsme si během 3 let (kdy bych ještě ráda studovala) chtěli udělat nějaké úpravy. Pak bychom spolu chtěli mít děti (za ty 3 roky až dostuduji), bude mi pak sice 24, ale máme na toto stejný názor, stejné touhy a představy. No a pak za 3 roky by k nám mohl přibýt další přírůstek (to by mi bylo 27). Pro někoho to možná zní šíleně, ale nám se tato představa líbí. Ale kdoví, třeba na to budem mít za ty 3 roky a něco úplně jiný názor. Ale víte jak-člověk míní, život mění.

framboise
Máš to pěkně naplánované - trochu mi to přípomělo básníky... dovolená v Jugoslávii, dítě, auto,...

mně to nezní šíleně, naopak, máme to podobně, taky máme představu, že za dva roky jedno děcko, pak další, jasně, bůhví jak to dopadne, třeba to přijde dřív, třeba později, třeba přije rozchod, ale představu máme a pokud s tím souhlasí oba dva, šílené mi to rozhodně nepřijde Raději si to naplánuju na roky, než abych musela na chlapa ušít nějakou boudu, až budu chtít dítě. Nechápu holky, co schválně "nečekaně" otěhotní a chlapa si tím přivážou. Podle mě je to věc obou, přesně jak říkáš ty.

lucinkaf
Tak tohle taky nechápu. Nikdy bych to nemohla udělat, že otěhotním jenom aby se mnou zůstal. Náhodou pak zjistím, že nám to neklape a mám zpackaný život. Tohle se stalo u nás jendé holčině. Ona 18 on 20, chodili spolu 3 měsíce a pak zůstala těhotná. Nejspíš né schválně, ale co už. Byla svadba a díte má už asi rok. Je to blbý protože ani nestihli za ty 3 měsíce zjistit zda jim to spolu půjde, možná to měl být vztah jenom tak na chvilku a takhle to dopadlo. Po tom fakt netoužím.
Mě to takhle vyhovuje protože děti ani svadbu ještě nechcí páč mi je 20 a i když přítel už by mohl, tak se do toho taky nehrne což jsem ráda.
Vždycky si děláme sradnu, že třeba Brad Pitt a Angelina už taky nejsou žádní mladíci a Angelina rodí jako jabloň, že si z nich budeme brát příklad

já bych klidně svatbu chtěla, přítel taky, ale zase si říkám, že když to mimčo ještě v plánu není, natož na cestě, tak není kam spěchat...Však on ten čas jednou přijde a dá nám sám vědět Apoň máme čas užívat si jeden druhého, něco spolu můžeme zažít, neříkám, že s děckem tohle skončí, ale bez něj je to takové nezávazné, nemusíme se na nic otáčet, na nic brát ohledy, ale kdyby to mělo přijít, tak víme, že se z toho nesložíme a klidně se všech rozmarů vzdáme. Prostě kdyby něco, připravený jsme a do té doby si užíváme život

Holky, já vám tak závidím. Já jsem se svým přes rok a hrozný. Jenže ho mám vážně ráda. A předtim jsem měla vztah téměř 4 roky a to samé......holt mám smůlu na hulváty.
Tak vám všem přeju jen to nejlepší, ať vám to klape dál a ještě lépe

lucinkaf
Já to taky říkám. Ne že by sme byli nějací materialisté, ale nejdřív bych chtěla být trošku zaopatřená aby se pak mimčo mělo dobře. I když přítel má už občas takové otcovské skoly když vidí malé bejby, ale není kam spěchat. Ještě nás čeká tolik krásných chvil

Ale to spolu přece nemusí vůbec souviset.
My děti ještě nemáme a jsme spolu dlouho, ale zase víme, že jsme se brali z lásky a protože jsme chtěli být manželé a ne proto, že bychom "museli", jak se říká....