Pořád se tu píše o problémech ve vztazích, zda zůstat nebo odejít od partnera a tak dále. Proto zakládám toto téma. Proč se nepodělit taky o ty pěkné stránky vztahu.
My budeme s přítelem příští týden spolu tři roky. Rok spolu bydlíme, ještě nikdy sme se nepohádali( nepočítám takovou menší výměnu názorů, která vždy skončí smíchem).
Vždy se teším z práce domů až mě přivítá s úsměvem, polibkem a velkým objetím. Ráno, když odchází do práce mě vzbudí něžným polibkem na tvář a mě se hned vstává líp.
Mě je 20, jemu 27 ale je to takovej blázínek, že ten rozdíl vůbec nevidím. Jsem moc ráda, že ho mám.
A co vy a vaši chlapci, manželé....pochlubte se.
kačulík
Je to moc hezké téma My to máme tak nějak podobně jako vy. Taky spolu bydlíme, já většinou vstávám dřív, takže ty polibky dávám já, ale přítel mi to vynahrazuje o víkendu, kdy si většinou užíváme snídani do postele. Velké hádky taky neznáme, neradi se hádáme, protože je to pro oba trápení, spíš se poškádlíme kvůli nějakým kravinkách, které jsou ale po pár mniutách zažehnány, a nebo jde o takové to popichování. Taky je mezi námi sedm let a je to ten nejlepší vztah, který jsem kdy měla a doufám, že je i poslední (teda aspoň podle toho, co mi přítel naznačoval ). Taky se na sebe těšíme domů, rádi spolu trávíme čas, rádi spolu vyleháváme va vaně se sklenkou šampaňského s jahodami, přítel mi ve všem pomáhá, já se naopak hezky starám o něj, rádi spolu jezdíme na výlety, plánujeme dovolené.
Já mám taky to štěstí, že mám super vztah. Je to můj první vážný vztah (před tím jsem měla takové divočejší období ) a přítel je skoro o 10 let starší a rozumíme si perfektně, jsme spolu 3 a půl roku a rok a půl spolu sami žijeme. Přestěhovala jsem se za ním 70 km a víceméně opustila všechny přátele a známé, ale celkem mi to vynahrazuje, takže toho nelituju. My se nehádáme...když už přejde nějaký ten mráček, tak se spolu spíš chvilku nebavíme, než to jednoho z nás přestane bavit
kačulík
Musím pochválit dobrý nápad...když si tu procházím ty ostatní témata o vztazích, tak si někdy říkám, jak je možné, že mě se takové věci nedějou a že mě to asi jednou taky musí potkat....tak teď se snad utvrdím v opaku a zjistím, že existují i perfektní partneři a patří mezi ně i ten můj!
My jsme spolu 5 let, z toho rok spolu žijem a máme spolu krásný ztah, tak jako píšeš-polibek ráno když já ještě polospím a on odchází do práce, pomáhá mi s domácími pracemi, přitom ho o to nežádám, večer polibek, pořád mě krásně oslovuje a vůbec mu nejsem všední atd.
Misty87
Právě proto jsem založila toto téma. Pořád tu čtu jen ty nešťastné příběhy až mě to děsí a tak sem se chtěla podělit i o to pěkné. Příklad: taky mě děsila přítelova bývalka, i když mi o ní nic takové neříkal ani si s ní nevolá a nepíše. Pár krát jsem ji viděla toť vše. Prostě jsem se bála, že byly spolu dva roky, hodně toho přežili atd. Ale teď když vidím, že my jsme spolu tři roky, vůbec se nehádáme, pořád se na sebe těšíme a je nám spolu dobře tak myslím, že se nemám čeho bát. Byly to asi zbytečné obavy. Přítel mi pořád říká, že jsem nejůžasnější človíček jakého potkal a i kdybych já ho nenáviděla a nechtěla s ním být(což vůbec neplánuji), že budu navždy v jeho srdíčku. Nejkrásnější bylo, když se po týdnu vrátil z nemocnice. Já přišla z práce, dal mi dolů bundu, vzal kabelku. Na stole nachystaná večeře, zapálené svíčky, prostě romantika. Až jsme dojedli, řekl ať zavřu oči, pustil romantickou hudbu a když jsem oči otevřela klečel přede mnou s prstýnkem a brečel jako malý kluk. Požádal mě o ruku. Pak jsme spolu brečeli ještě asi hodinu a byla to ta nejkrásnější chvilka v mém životě.
Já jsem s přítelem téměř tři roky a musím říct,že občas se pohádáme,ale dle mého to vztahu neškodí,někdy i naopak Jsme spolu moc šťastní,furt podnikáme různé výlety nebo romantické víkendy,už jsme byly asi na 5i Moc už se těším v srpnu k moři,jede nás sice dohromady 6,ale samé dvojice tak si to užijeme. Zatím spolu nebydlíme,pr. ještě studuji,ale od příštího léta si chceme najít nějaký podnájem,doufám jen,že se to tím spol. bydlením nezkazí nějak... Myslím,že udržet vztah a dělat ho pevnějším je v tom podnikat spolu různé věci,hodně si povídat, chodit na večeře,procházky,pořídit si třeba i společného mazlíka a hlavně problémy si vyříkat a umět se dohodnout. Jsem ráda,že mám takového přítele jakého mám.
Cituji kačulík: Nejkrásnější bylo, když se po týdnu vrátil z nemocnice. Já přišla z práce, dal mi dolů bundu, vzal kabelku. Na stole nachystaná večeře, zapálené svíčky, prostě romantika. Až jsme dojedli, řekl ať zavřu oči, pustil romantickou hudbu a když jsem oči otevřela klečel přede mnou s prstýnkem a brečel jako malý kluk. Požádal mě o ruku. Pak jsme spolu brečeli ještě asi hodinu a byla to ta nejkrásnější chvilka v mém životě.
Chce se mi brečet,krásný
Cituji Glazy: Zatím spolu nebydlíme,pr. ještě studuji,ale od příštího léta si chceme najít nějaký podnájem,doufám jen,že se to tím spol. bydlením nezkazí nějak
nám se společným bydlením vztah naopak ještě zkvalitnil
Tak jak to tu čtu, musím se taky přidat do "krásného vztahu" v říjnu spolu budem 4 roky a společně bydlíme po pul roce "oťukávání". Pohádali jsme se za tu dobu asi 2x, ale hned druhý den jsme se tomu zasmáli a řekli si, že už to neuděláme občas na sebe štěkáme, ale to asi každý! Je pozorný, romantický, jezdíme na výlety, dovolené v létě, v zimě na hory. když mi něco je, jsem nemocná nebo tak, stará se o mě. Občas připraví na balkoně svíčky, vínečko, no romantika nade vše Já si nemužu stěžovat, je to prostě zlatíčko
Když jsme bydleli ještě každý zvláš´t, přijel za mnou klidně i v noci, když beze nemohl spát a jako správný romantik mi vlezl do pokoje oknem, na to ráda vzpomínám
Je to fakt krásný. Mě ten můj poslední dobou pořád říká, že by mě na rukách nosil. Bohužel má něco s ramenem, takže nemůže
to mě pořád říká když hudruju(i když teda nehudruju " mámo, nikdy jsem nikoho nemiloval tak jako tebe! "
A zrovna včera pronesl" ty se tak máš, mít takovou partii jako jsem já, tak si pískám" (to bylo chvíli po tom co mi komplet vypucoval auto a já si toho pomalu ani nevšimla
Cituji kačulík: Mě ten můj poslední dobou pořád říká, že by mě na rukách nosil. Bohužel má něco s ramenem, takže nemůže
mě by prý taky nosil, jenže já se nedám, protože jsem jednou zažila slušnej držkopád s od té doby se nenchám odnést ani do postele a nedej bože, kdyby mě měl přenášet přes práh na svatbě
lucinkaf
Já se zase bojím aby ho chudáčka neseklo v křížích ze mne I když teda posiluje a měl by to zvládnout, ale stejně bych se encítila moc jistě.
kačulík
vak oni nám tu náklonost dokáou vyjádřit i jinak, e? Jo a jetě jedna věc se mi na něm líbí - s jeho rodiči vycházím naprosto bez problému, hlavně teda s tchánem a přítel natěstí není ádný maminčin mazánek a vím, e se dokáe vůči rodičům pěkně nahlas ozvat a zastat se mě, pokud už se něco objeví. To ty moji předchozí rozhodně neuměli
Já jsem s manželem desátý rok (7 let jsme manželé, předtím jsme spolu 3 roky bydleli) a až na občasné menší hádky (ale nic vážného) nám to klape perfektně. Dostalo mě, když jsem se od známé dozvěděla, že prý o mě strašně hezky mluví - třeba v práci, zkrátka, když u toho nejsem a že se mu vždy hezky rozsvítí oči To potěší
Já o něm samozřejmě taky mluvím hezky, ale myslela jsem, že chlapi toto nedělají
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.