Krásný vztah

Jak už to bývá, tak nic netrvá věčně a i můj "krásný vztah" ztroskotal. Začala jsem nějak střízlivět z prvotní zamilovanosti, přečetla jsem zde témata " Muži skrblíci" a " Jak na muže-Laky radí méně zkušeným" a uvědomila si, že ten můj je vlastně pěkný skrblík a sobec, navíc mu začalo vadit, že jsem trochu přibrala a to se odrazilo i v posteli. Rozešli jsme se v takovém stádiu, že jsem toho vůbec nelitovala a nebrečela, ba naopak načala jsem žít a věnovat se kamarádům, které jsem zanedbávala.
Je to sice OT, ale náhodou jsem na tohle své téma natrefila, tak jsem jenom chtěla ukázat, jak se i tak krásný vztah může najednou změnit.

Reaguji na kačulík:
I tak to byl svého času "krásný vztah" a na tom už se zpětně nic nezmění Život se přece může skládat i z několika krásných vztahů, ne?

A k tématu... Mám super chlapa, který mě často nehorázně s.re mnoha svými vlastnostmi, a nejradši bych mu vždycky jednu liskla, jak mě vytočí. Je občas protivný a urážlivý a vytáčí mě, jak má pořád na všechno milion času a jak se ostýchá v rozličných záležitostech někomu napsat/zavolat/požádat... Aby snad náááhodou druhá strana nenabyla pocitu, že je tím obtěžuje! A smrdí mu špinavé prádlo nachystané k vyprání! A vůbec nejí a já si pak vedle něj připadám ne jako víla, ale jako Otesan! A podezřívám ho, že když jsem mu včera do skříně poskládala jeho usušená vypraná trička, tak si je v nestřežené chvíli přerovnal, PROTOŽE ON TO SAMOZŘEJMĚ DĚLÁ NEJLÍP! Nemůžu mu ani vyhodit nějaký starý krám, aby si toho hned nevšiml a nesháněl se po něm! A taky je hrozně háklivý na svoje auto, furt poslouchá, jak mu tam něco píská nebo řachtá nebo já nevím co, a dokáže mu to úplně zkazit náladu.
Jo, a hroooooozně ho miluju a on mě taky

Ano to byl, i rozchod byl v přátelském duchu, o to víc mě pak mrzelo jak se dokáže člověk změnit, že jenom žasnete s kým jste to 5 let žili.

Reaguji na kačulík:
To koukám, takový zvrat.

Napsala jsi to moc krásně! Moc se mi to líbí!

To mě moc mrzí! Až se tomu skoro nedá věřit...rozplývala jsem se nad tím, jak může mít někdo tak nádherný vztah a ty teď píšeš tohle To byl celou dobu skrblík a sobec, ale všimla sis toho až někdy v poslední době?
A co ostatní? Jak to dopadlo vám?

Říkala jsem si to samé.

Tohle spíš patří do téma skrblíci nebo rozchod, tak snad to nesmažou. Byl to můj první vztah, tak jsem nevěděla jak to chodí. Když si to tak teď uvědomím, tak jsem od něj asi nikdy nedostala nic hodnotnějšího. Několikrát mi řekl jak mi koupí nějaký hezký parfém, ale vždy zůstalo jenom u slov(samozřejmě nejsem žádná zlatokopka co potřebuje dostávat drahé dary). Zásnubní prstýnek byl obyčejný kroužek bez jakékoliv ozdoby/kamínku z chirurgické oceli asi za 150 Kč , Ze vším chtěl jít na půl i když jsem měla mnohem menší plat jak on. A jednou mi řekl, že dobře vím, že by se od ženy nenechal vycucávat z peněz. v tu chvíli jsem si pomylsela jak by to pak bylo kdybychom měli děti, hlídal by každou korunu a nedej bože si koupit něco na sebe? A on by si krásně žil ze svých peněz... No byla jsem zamilovaná a tak jsem to neviděla.

Reaguji na kačulík:

Je dobře, že jsis to uvědomila včas. S takovými je život těžký.
A jsi sama nebo už jsis někoho našla?

Tak to je docela síla! Já jsem jednou od přítele nedostala nic na Vánoce, ale pokouším se to změnit..Je pravda, že jdeme ve všem taky na půl a nemyslím si, že by mi někdy koupil něco na sebe ze svých peněz, tak to se mám asi taky na co těšit
Takže ses s ním rozešla pouze z tohoto jeho majetnického a sobeckého důvodu nebo v tom bylo ještě něco jiného?

Zatím šťastně nezadaná. Teda občas mi chybí trávit s někým čas, hlavně když jsem večer sama doma, ale teď jak už vím co chci a nechci tak budu asi dost vybíravá

Ne z tohoto důvodu ani ne, téma o skrblících jsem myslím četla už po rozchodu
Byl to přechozený vztah.Taky mu vadilo, že jsem trochu přibrala, to se projevilo i na sexu, že jsem se u toho necítila dobře. Nějak jsme se přestali přitahovat, postupně se už neměli o čem bavit atd. A mé sebevědomí zašlapané až do země mi postupně zvedají chlapi, kteří se na mě usmějí, řeknou mi, že mi to sluší, že mám postavu akorát (aspoň je za co chytit . těsně po rozchodu jsem jim to vůbec nevěřila, ale teď už ano a cítím se mnohem lépe.

Těžko se tomu věří, když jsem četla ty předchozí stránky. To je škoda, že to takto dopadlo.
Opravdu mě ten konec hodně překvapil. Jsem ráda, že už se cítíš lépe! Určitě brzy na někoho narazíš.

Hrozně mě rozesmál příspěvek od uživatelky LauraT.

My jsme s přítelem spolu zatím jen dva roky a kousek k tomu. Je to můj druhý vážný vztah a nejdelší. Občas se s přítelem porafáme ale podle mě to je občas potřeba k "pročištění vzduchu". Jsem taková, že by mě vztah který by byl úplně bez hádek začal časem nudit. Potřebuji aby bylo ve vztahu veselo a živo a občas i nějaká ta menší hádka. To usmiřování pak totiž stojí za to Ale nemám na mysli hádky kdy padají nadávky, urážky a facky to zase ne. Jen trochu hlasitější výměny názorů Jinak jezdíme na výlety, užíváme si společných chvil a jsme šťastní když se k sobě večer můžeme přitulit. Zatím bydlíme ještě s kamarádem v podnájmu ale to by se do konce roku mělo změnit a věřím, že až budeme sami "ve svém" bude to ještě lepší a krásnější. I když si někdy lezeme pořádně na nervy tak vím, že ho miluju jako ještě nikdy nikoho a doufám, že on je na tom stejně. A snažíme se dělat vše pro to, aby to tak bylo i nadále Přeji všem aby našli to co v životě hledají a byli šťastní, protože není nic smutnějšího než prožít život o samotě.. <3

Tak to máš naprostou pravdu! Bohužel někdy je člověk sám i když vztah má....

Já každému přeju to nejlepší, ale to, že je tu hodně témat kolem problémů ve vztahu je bohůžel dáno tím, že né každý má tak super harmonický vztah jako jiní. Né každá ženská je zamilovaná do chlapa, který by jí na rukou nosil. Řekne se vyměnit, ale na druhou stranu dneska je těžké najít si vážný vztah a pěstovat ho. Proto by každý, kdo ten super vztah má měl být vděčný a užívat si přítomnosti dokud to jde a já všem přeju hodně štěstí a lásky. Bohůžel já to štěstí nemám. Zamilovaná jsem, ale dotyčný nežije v ČR a vlastně ani nevím jestli o mě stojí nebo ne. Chtěla bych tam za ním zajet, protože cítím, že jsem potkala někoho hodně zvláštního a dostal se mi pod kůži, ale ze zkušeností nějak nemám momentálně sílu bojovat. I když se to říká, že za lásku by člověk bojovat měl, ale dělat ze sebe debila...asi si na to založím svoje téma jenže už tak jsem to napsala, že tomu nikdo nerozumí D Spíš by mě zajímalo jak to děláte, že vám to tak dobře klape co je nejdůležitější?))