Kdy jste zatoužila po miminku a kdy jste si opravdu pořídila?

Ahoj, mi je 21 a miminko chci rozhodně brzo. Doufám,že do svých 25 budu už máma. Hlavně je to o tom,aby se domluvili partneři,kdy jsou a nejsou připraveni. Nejsem zastánce toho,že dítě má být později. Vidím to na známých okolo, je jim 40, mají 10.leté dítě a jsou unavení, samé starosti. Akorát ta dnešní doba je vážně jiná,než když měla mamka mě. Takže s přítelem šetříme a pak budem zkoušet

Přesně s tímto souhlasím. A každá mamča, co měla dítě brzy a teď už je starší mi to jen potvrzuje, že to bylo její nejlepší rozhodnutí. Je mi 19, po dvaceti do toho jdu.

no upřímně, jsem ráda, že mě žádný tikot nezastihl ve dvaadvaceti a dřív, protože bych skončila jako svobodná matka sama s dítětem
Prostě nevím, člověk tak brzo neví co se životem, má často zkreslené představy o všem a je dost naivní. Ve svém okolí, každý kdo měl děti tak brzo, dříve nebo později alespoň trochu zalitovat. Ono dítě není hračka nebo zvíře, nemůžeš ho nikam odložit. Člověku se otočí život o 180 stupňů. Už nejste jen vy dva, ale vy tři a život se ti začíná řídit tím co chce mimčo a ne co chceš ty. Tohle je třeba mít na paměti.
Navíc opravdu není ideální pokud chlap nechce - tlačit ho do toho - to může taky skončit pěkným fiaskem. Nevím-prostě za mne takle brzo ne., ale rozhodnutí je jen na tobě

tak s tím si teda dovolím nesouhlasit. Viděla jsem pár mamin mladých mamin, které před mateřskou rozmýšlely jestli koupit to nebo tohle, to zrovna ideální podmínky pro život nejsou a odnáší to právě děti. Samosebou, že láska a zájem o dítě jsou důležité, ale toho se ty děti nenají. Navíc, kdo v dnešní době zaměstná takhle mladou maminku po rodičovský (praxe skoro žádná, malé dítě - předpoklad toho, že bude nemocné)? Takže dalším řešením bude pracák, a celý život se začne točit kolem toho, jestli zrovna jsou nebo nejsou peníze. Já to u pár lidí viděla a věř, že to není nic moc
Já sama nejsem člověk, který by stavěl peníze na první místo, ale to, jestli jsem nějak zajištěná + jistota toho, že jsem na 100% ochotná oželet nějaké věci, je pro mě důležitým faktorem toho, jestli mít nebo nemít dítě. Sama teď nejlíp vidím, kolik co na mimčo stojí, nešetřím na něm,jen za UM na měsíc dáme kolem 3 tisíc (a to částečně kojím), ale chci pro něho to nejlepší a nejkvalitnější. Navíc vidím, že byt, který je náš není s malým nejideálnější a to je poměrně velký...

Reaguji na karkulkaR: to, že mi to pokladáme za normálne neznamená, že to normálne aj j...fyzicky nie je prirodzené mať dieťa po 3Otke, to je len dnešná moda, takže lekári majú pravdu...

Já už se na to dívám trochu jinak...

Dřív jsem si říkala, že ty co maj děcko ve 20 jsou divné a blázni. Proč si neužívaj života? Jenže pro každého je to něco jiného, ně každého baví chodit po diskotékách a cestovat, či vyjet jako au pair, ale zkrátka jsou rodinně založené. No pak proč ne. Čekat do třiceti, protože to tak velí doba, je zbytečné. Ale! Ty finance by pro mě byly rozhodující. Byt máte, to je super. Holky ti tedy říkaj proč ne, ale zapomínaj asi na to, že partner nechce Holt musíš počkat.

Já po něm taky zatoužila už teď, ale vím, že si pár let počkám

Já vidim problém pouze v tom,když chce dítě jen jeden z partnerů.
Ale 22 let na dítě není brzo,nenech se šálit trendem.Budeš mít víc energie než třicátnice,dřív za sebou nejnáročnější období toho miminka.
Já ti to doporučuju,pokud jsi si jistá!

Je mi 23 let a v poslední době jsem taky začala na mateřství hodně myslet... S přítelem o tom i mluvíme, máme vymyšlená jména Ale oba to bereme ze srandy. Studujeme a ještě minimálně 3 roky studovat budeme, finance máme od rodičů, společné bydlení zatím žádné... Taky kolem mě hrozně holek rodí, většina spolužáků ze základky už minimálně jedno dítě má. Nechci, aby to vyznělo zle, ale prostě pro většinu z nich je to takový naplnění, protože touhu dokázat něco v práci, cestovat apod. nemají. Podle mě je mít dítě v tomhle věku brzo - pokud studujete, nejste zajištěné apod. Navíc já se obávám, že si to mateřství idealizuju - představuju si krásné mimčo, které občas zapláče atd. Ale už si neuvědomuju to, že malé by mohlo být nemocné apod. Takže já zatím zůstanu jen u představ a až budu cítit, že je ten pravý čas na to mít malé, tak do toho půjdu.

Jasně, takže kvůli tomuhle si mám pořídit dítě ve 20ti, sice bez peněz a bydlení, ale co už, hlavně, že podle lékařů je to přirozené?

To se podle mě nedá paušalizovat. A nemyslím si, že ve třiceti je ženská ,,stará" a bez energie na dítě

už ta diskuze zase sklouzává nepatřičným směrem...je jasné, že každý to má jinak, takže se nedá paušalizovat. co je ale nutné je finanční zajištěnost (a ti, kdo píšou, že ne, tak asi nemají mozek v hlavě, protože láska a touha po dítěti to dítě neuživí) a fakt, že oba partneři dítě chtějí. myslím, že zakladatelka tématu ale nechtěla slyšet tohle. ptala se, kdy kdo zatoužil po dítěti a kdy si ho pořídil.

Nepaušalizuju,píšu ze své zkušenosti.Někdo to může mít jinak.

Já zatoužila ve 25 a měla ve 26.Druhé v 31.

Ale co je to finanční zajištěnost? Kolik nul musím mít za částkou na účtě, abych si řekla - ano teď už jsem zajištěná.. čtyři? pět? šest?

Tak neměl by být člověk závislý na rodičích.Nejde o nuly na kontě,stačí soběstačnost jak se říká z ruky do huby.

úplně s tebou souhlasím, vždycky je něco za něco... pak se může stát, že máš supr kariéru, jsi vzdělaná a zcestovalá, jen to mimi jaksi nejde

A kdy jindy? Když budou cestovat po světě? Nebo budou mít bezvadně placenou práci, ze které by bylo škoda odejít? Nebo když budou studovat?
Samozřejmě ten správnej chlap je základ, to bez debat. Ale pokud člověk opravdu ví, že chce aby ten chlap byl otcem jejich dětí a že je to ten pravej, tak už není tak rozhodující, kdy si to dítě pořídí.