Kdo je Váš nejlepší přítel?

Já nedám dopustit na svou rodinu. psa a přítele

Ahojky, tak to máš krásné. Já toto o mamce říct nemohu (byla mi výbornou matkou, ale ne kamarádkou). Většinu silných přátelských vazeb se ženami mám z vysoké, s mužem ze střední. To je současně vztah nejdelší (cca 20 let) a vede mně přesvědčení, že přátelství mezi mužem a ženou existovat může. Velmi blízké lidi jsem potkala i v zaměstnáních, ale to jsou většinou vztahy časem tolik neprověřené, takže uvidíme. Nicméně - nevím, co bych si bez nich počala Jednoho "nejlepšího" přítele jsem nikdy neměla.

To jsem trošku opomněla, mám jednoho dobrého kamaráda ze základní školy, kterému ale bohužel jeho nová přítelkyně nedovoluje mě vídat, tak tedy z jeho strany se asi až o tak velké přátelství jednat nebude... mamka je mamka

Na prvním místě je u mě má rodina (mamka, dvě sestry a táta-za ně bych dala život)
potom přítel...a ten je i mojím nejlepším přítelem.....(víc jich vlastně ani nemám-těch opravdových přátel ..asi proto že navenek působím hodně sebejistě, namyšleně a nedostupně..ale kdo pozná tak rychle mění názor k lepšímu)občas mi připadá náš pětiletý vztah ,,jen,, jako přátelství

můj případ, nejvíc mě dostalo, že když jsem se minulý týden vydala na sraz ze základní školy, tak asi po 5 hodinách rozhovorů na mě spolužák vybalil, že vůbec nejsem taková povrchní, sebejistá a ctižádostivá dámička, jak se na první pohled zdálo a že se se mnou dá pokecat lépe, než s jakýmkoli jeho kamarádem, to potěší...

to ani nevíš, jak ti závidím. Já s mamkou nemám tak dobré vztahy. Ona sice vždycky tvrdila, že jsme jak Lorelay a Rory v Gilmorkách. Ale pravda je, že jsme spíš jak Lorelay a její matka, které se věčně jen hádají, matka jí pořád něco vyčítá a nikdy se jí nezavděčí, i když se snaží.
Takže jak říkám, tiše závidím

Ještě jsem zapomněla, že hezká přátelství jdou navázat s pejskaři - společné venčení, vzájemné hlídání - a je to. Něco jako maminky na pískovišti

S mojí nejlepší kamarádkou se znám od střední, chodila se mnou do třídy. Ale kupodivu hodně kamarádit jsme se začaly až po maturitě, naše přátelství trvá už 15 let. To všem s oblibou říkáme, že spolu máme nejdelší vztah, nás nic nerozdělí! Je to krásné mít někoho, komu můžete všechno svěřit, kdo vás podrží, poradí a pomůže, někdo komu můžete stoprocentně věřit že by vás nikdy nepodrazil.
Další moje nejlepší kamarádka je moje sestra a samozřejmě maminka, to je kapitola sama o sobě. Mám tu nejlepší na světě, taky jí svěřuju všechno. Abych nezapomněla na tatínka, lepšího jsem si přát nemohla. Vůbec celá naše rodina je úžasná, včetně tet, strýců a bratranců, nevím co bych si bez nich počala.
A nejlepší kamarád je můj přítel. S ním můžu řešit všechno a on mi taky pořád říká, že jsem jeho "nejlepší kámoš". Dokonce tuhle mi vyprávěl že byl jednou někde v hospodě a jaká to byla sranda, co se tam stalo. Musela jsem mu připomenout, že ten údajný kámoš, co ho tenkrát nejvíc rozesmál jsem byla já To potěší víc než kdyby mi pořád opakoval "miluju tě"

taky jsme měli takové to "dospívací" období, ale to už je za námi, nejvíc nám pomohlo, když jsem se odstěhovala za prací, teď se sice vídáme každou volnou chvíli, máme to od sebe jen 20 km, navíc mamka pracuje ve městě, kde teď bydlím, takže pohodička.
Nejlepší jsou naše Dámské Středy, jak tomu pracovně říkáme, někdy, když nám to vyjde, tak mamka u mě přespí a to jsou pak samé popcorny, melírky, masky, peeling atd.
P.S. Miluju Gilmorky

Hele, že máme stejnou mámu sakryš

Taky je mám moc ráda

já mám kamošku se kterou se bohužel poslední dobou vidíme málo a to nebydlíme od sebe tak daleko....bylo léto a byly jsme rozlítaný. Ale s ní si můžu říct, nebo napsat úplně vše. Tzv. si vylít srdíčko a to stejný ona mě. Prostě si řeknem věci který jiným ne. Přítel je přítel ...tomu taky můžu říct téměř vše, smějem se spolu, atd...ale přece jen ty holčičí věci mu neřeknu. Mu zase svěřím hromadu jiných věcí a věřím, že i on mě.....jinak mám pár dalších kamarádek,ale to nikdy nebyly ty nej, kterým by řekla vše a chtěla bych s nima vše prožívat. Ještě bych zapoměla na sestřenici. To je spíš taky kamarádka než sestřenice a velmi dobrá. Kdyby jsem bydlely blíž u sebe, máme to přes celou republiku, tak jsou z nás asi taky jedny z nejnej kamošek.....

Tatou
Tak to mám úplně stejně Maminka. to je prostě moje nejlepší ženská na světě a nejvěrnější kamarádka. Pak sestra, máme skvělý vztah a vím, že bude vždycky při mně, manžel, tak to je samozřejmě láska a důvěra v jednom, můžu si s ním povídat fakt o všem, rozumíme si parádně.
No a z těch "cizích" lidiček mám nejlepší kamarádku, není to sice mnohaletitý vztah, ale lepší holku jsem nepoznala, seznámily jsme se už jako dospělé a věřím, že máme dobrý základ, aby to vydrželo napořád. S ex nejlepší kamarádkou jsem byla skoro deset let, byly jsme jak ségry, a pak to krachlo . Přátelství se holt musí udržovat, i když se zdá být silné, je vlastně křehké.

Pro mě je na prvním místě přítel s mladším bráchou, no mladším, je mu teprve 8 let, přítel by mu mohl dělat tátu, ale pro mě je to ten nejúžasnější človíček pod sluncem, který mi vynahradí všechny kamarády. Na dalších pozicích stojí zbytek rodiny v čele s taťkou a jeho rodiči - mojí babi a dědou, na ty také nedám dopustit. Pak asi máma a rodina z její strany, ale ty tam zahrnuju spíš tak nějak proto, že by to tak asi mělo být. No a mimo tyhle dva chlapy mám skutečnou kamarádku jednu a kamaráda taky, známých mám spoustu. O mnohaletou kamarádku jsem bohužel přišla díky tomu, že se zamilovala a nechtěla nic vidět, slyšet, nechat si poradit, ale to už je jiná kapitola...