Jsem rozvedená a jsem nebo nejsem samostatná?

Zoufalé chvíle v životě potkávají naprosto, ale naprosto každého. Kéž bys jich měla co nejméně.

Proč si lidé myslí, že žena, která nemá muže, je chudinka?
Štěstí se copak odvíjí jen od toho, zda má či nemá žena muže?
Já tedy své pocity štěstí pouze k muži nevztahuju.... to bych si tak dala..... Můj pocit štěstí spočívá v mé existenci, ne v muži. I v samotné existenci je mnoho lásky, nejen té živočišné, že ano.....
Toť můj náhled....

Maria
Ty mě vždy dokážeš tak uklidnit.Myslíš?
Holky,myslíte,že když je to to pravé,poznáte to hned nebo až časem?

denisse
Maria má pravdu,občas horší chvílka přijde na každého.A navíc my nejsme zoufalé,máme něco hezkého za sebou a myslím,že i před sebou,máme své zdravé děti,svou práci,přátelé,koníčky,cestujeme a hlavně jsme zdravé.
Pracuji ve zdravotnictví,tam bys jsi teprve viděla,co je to zoufalství...

Muž je jako třešnička na dortu, ale dort jsem já a jsem dobrá i bez ní

ničemu se nebráním, ale velké kompromisy nehodlám dělat.Co se má stát, se stane a pokud se to nějak nestalo, tak to asi mátak být.Koneckonců, v v mém životě seděly i špatné věci a zpětne vidím, že osud / Bůh?/ to dobře zařídil.Měly se stát, nastaly a zvládly se. Jak říkají budhisté - i cesta je cíl.A já jsem za tu křivolakou cestu vděčná,dala mi sebepoznání, víru v sebe a své síly.Svět se netočí jen okolo "kardinální ženské otázky " mít chlapa nebo ne. U mne ne, ovšem jak říkám, nebráním se.

bříško - myslím, že se potkáváme i na jiných forech - nač ta poznámka o zoufalství ? Myslím, že byla zbytečná , zbytečně rýpavá a navíc - my si tu přece nezoufáme!!

asi tak, zoufalství vypadá jinak. Pravdou je, že když je ženská sama, ostatní na ni shlížejí s opovržením (ale třeba ženy, které jsou v manželství nešťastné, tak ty mi vyloženě závidí ). A já si svůj opět single život docela užívám, podnikám sama i s dcerkou věci, které jsem dříve nepodnikala. Večery trávím jak chci já (i když je to mnohdy jen dobrá knížka), jo a obývák jsem si konečně vymalovala narůžovo, a vyspadá to moc fajn

Tak tento postoj Ti závidím. Když se děje jedna hnusná věc za druhou a člověk neví proč, jaksi dochází optimismus a víra? Tu už jsem ztratila dávno ......
chava
To nepsala bříško, ale denisse ......

..................to není opovržení,ale většinou závist,že umí být sama

xxdanielaxx

No, to nevím, většinou na ni koukají jako na "chudinku", co není schopná si najít chlapa ......

hmmmmmmmmm tak já to tak neberu.Někdo chlapa doma chce a někdo ne.Nikde není psáno,že je povinnost ženy žít s chlapem.

Malér,žejo?Děti se asi nemůžou nikdy stát parťákem pže potřebují hlavně rodiče když kámošů mají hodně.A házet chmuru na děti bych nikdy nedělala.To je práce sobců.AM

Chavo,
Břiško se právě "zoufalek" zastalo.

Já fakt nevím. Přiznám se, k zoufalství nebyl důvod, i když nebyla "opora". Ať si lidi "na....". Stejně je to zajímá tak 2 sekundy, takže na lidi se ohlížet nemusíme.

Se přiznám, že jsem to neřešila. Ani jsem myslím nevnímala, jestli jsem žena nebo chlap. Prostě jsem chodila do práce a měla blonďatého andílka. Teď mi někdy pije krev...

Maria

pupkin
Ty jsi myslím ještě docela dost mladá,ne?Určitě zase bude lépe a nemůžeš být na tom snad tak zle,abys ztratila víru i optimismus?
I když to tak občas cítím i já a to jsem asi starší.Ale většinou je to chvilkové a pak to přejde.Mně se v životě vždy vše jen dařilo a teď,když se chvíli nedaří také mám pocit,že to stojí "za houby".U mě je to také asi tím,že neumím být moc trpělivá a čekat.Tak nějak jsem to nikdy nepotřebovala a najednou mi tato zkušennost chybí