Jsem rozvedená a jsem nebo nejsem samostatná?

Ahoj holky, tak tady je klid, asi je málo těch rozvedených. Debata se také trochu oddálila od tématu, ale co, já si jdu stejně postěžovat.
Jsem fakt hrozně vytočená!!!!! Já jsem od manžela pět let, a tohle řeším stále od začátku rozchodu. Manžel si bere syna každý druhý víkend. Jezdí si pro něj 100 km a zase ho přiveze. S tím nemáme problém. Ale např. tento víkend jsem synovi naložila učení, protože ještě včera psali poslední prověrky. Nebylo toho moc, jen pár cvičení z čj. Chtěla jsem raději aby zůstal doma a učil se, protože vím jak to dopadá, ale manžel si to za příští týden nemohl vyměnit. Slíbil mi, že na něj dohlídne a čemu nebude rozumět, tak mu vysvětlí. No asi si dovedete představit jak to dopadlo. Syn tam neudělal nic a pak mi řekl, že tomu nerozumí. Tohle se dokonce stává i s DÚ, prostě je tam nestihne udělat a já je pak s ním dělám třeba do jedenácti večer, protože přijedou v půl desátý. Aby toho nebylo málo, tak přijel celý pomlácený, sedřenou hlavu, ruce, kolena, utržený nehet - upadl na kole. A manžel mu dovolil jet bez helmy! Holky, tohle mě fakt točí, já se snažím jak magor o nějakou disciplínu, za každou cenu se snažím být důsledná a manžel na to peče místo toho aby mi pomohl.
No nic, kvůli synovi se s manželem nechci hádat. Já jsem zaplatila už obrovskou daň zato, že bude náš další vztah v pohodě - nízké alimenty, žádné majetkové vyrovnání = odešla jsem a v jedné ruce syna a v druhé tašku s oblečením - prostě jsem se nechtěla hádat a handrkovat o korunu. Ale myslela jsem si, že nám bude aspoň trochu pomáhat, synovi např. s tou školou.
Prostě ikdyž jsme rozvedené, tak s těma exmanžama máme stejně problémy.
No tak se holky nezlobte, že tady s tím otravuji, ale už jsem se musela svěřit.

rozvedených je dost buď ráda,že si syna aspoň bere moje holka bio otce nezná vůbec on o ní nestojí....tak co je pak lepší...možná to moje jak se na to koukám.....

Pro vás je to určo lepší Já osobně bych nechtěla vídat se s otcem, kterej o mě někdy nestál. Doufám, že se máte teď o koho opřít

nemáme ani nechceme....holka má otce v otcovi kluka a tam jim nebráním a já radši zůstanu sama jsme tak spokojená

Moje řeč.

vinokava
já se pokoušela spravit vztah s otcem kluka,ale bezúspěšně....

vinokava
no já hledím, jakoby tvůj příběh vypadl z mého života, no, tak skoro, podobně, taky jsem zaplatila tvrdou daň pro klid, dnes jsem s odporem napsala otci našeho syna, se skřípěním písku mezi zuby,

v životě mi neodpověděl, proč je nenaučený, proč ho vrací stále nemocného,

mně si tvým příspěvkem vůbec neodradila, naopak, pomohla, že v tom nejsem sama.

po těch letech vím, jen jedno jediné, je to boj, někdy s větrnými mlýny, a dospěla jsem k závěru, že jim vadí, že ten život zvládáme i bez nich, a že nejsme na nich závislí, je to odplata za to, že je nepotřebujeme, že po nich nic nechceme, oni moc dobře ví, co nás trápí a my jim to dáváme poznat, a to je jejich zbraň proti nám,

kluk psal včera velkou písemku z matiky, neuměl nic, ačkoliv jsem otce prosila, když se nechce s ní učit at ho vrátí odpoledne v neděli a ne večer, znovu jsem otce prosila aby ho nebral na sekání trávy, je těžký alergik, udělal to zase, prosila jsem kluka 12let aby mu to sdělil, když mu to řekne, tak otec odvětí, a to mi ani nepomůžeš? Mně taky bolí v zádech a musím dělat, no a kluk změkne a jde, takže tak,,,

Vinokavo,
nezlob se na kluka a zkus se vykašlat na exa. Každý rodič je trochu jiný, chápu, že Tě to štve, ale byla jsi velkorysá a to se cení. A pouštěj ho tam, kluk potřebuje chlapa. Tobě přeju nového skvělého manžela. Kolik je synkovi?

Mikuldinko,
bio otec mně pobavil. To je Tvůj výraz?

Nechápu bio otce, kterí mají někde děti a nejsou na ně zvědaví...
Náš bio nemá zájem, jelikož syn se jmenuje po mně.

Maria

Maria
opravdu je to tím příjmením? No, asi na tom něco bude, kluk je jménem po otci a když jsem chtěla nedávno změnu příjmení na mé, tak mi bylo sděleno, abych to nedělala, že otec by ztratil zájem úplně, , ale... krev má větší hustotu než voda,

To právě nechápu, ale jsem za nezájem ráda. Mám výslovný dopis, kde je žádána změna, jinak bude syn vyděděn. Tak ať...................

Maria
souhlas, otec začíná předávat akciovou společnost svému povedenému synovcovi a to syn nemá ani mé příjmení,
prý se mám já postarat o syna, tak se starám,,,

Tak s tímto naprosto souhlasím!!!! Nejdříve to zkouší přes peníze "jen si vyzkoušej být na dně, když sis nevážila toho, jak jsem tě celé manželství zahrnoval blahobytem", ale když zjistí, že na dně jsme rozhodně neskončily a umíme se postarat i bez nich, tak zasahují rány jinde. Jen mě mrzí, že zrovna přes ty děti, na první pohled jsou před dětmi hauři, vše jim dovolí, vše odpustí ale v důsledku to jen přináší zlo. Já budu muset být ta přísná máma aby neskončil syn někde ve výchovném zařízení. (to myslím jen obrazně, u mého syna to nehrozí, je moc hodný)
Maria
Klukovi je deset let - takže IV. třída. Já se na něj ani neumím zlobit, opravdu je to zlatíčko, ale ex mě štve. Máš pravdu, vykašlat se na ně!!! Pouštět ho tam budu ale stejně, vím že ho má syn rád. Ale ani se už dnes nedivím, že některé matky nechtějí chlapům ty děti půjčovat. U mě to není ještě tak zlé, ikdyž je to neustálý boj - jak psala žoržína "boj s větrnými mlýny"
Jinak jste mě obě pobavily s tím příjmením. No, nevím jestli se mám smát nebo plakat. Je to fakt hrozné, že jim na jméně záleží více než na té krvi.
Díky za podporu a přeji vám hodně sil.

Jo,jo,to je ten nezpravedlivý úděl nás matek,majících ve své péči dítě.My neustále s nimi neustále řešíme nepříjemné věci a povinnosti:Aby se učily,aby si uklízely,vychováváme je,domlouváme jim a tatíčkove si je jednou za čas půjčí,půl dne se jim(v lepším případě)věnují,vezmou je na oběd,něco jim koupí,mají na ně chvíli čas a pak si jedou dál po svém.A v jejich očích vypadají hezky.Kdyžto my,stále pracujeme,nestíháme a máme povinnosti a zodpovědnost,strach o ně 24 hodin denně.Ale jednou naše děti dospějí a snad to zpětně pochopí.

Vydědění potomka možné je, jen jsou stanoveny určité podmínky..

Liz

To je dost kruté rčení - já vím, bylo to špatně napsáno...
Ale tohle je o vztazích. Jak s manželem, tak s jeho dětmi. Když si chce ženská vzít rozvedenýho chlapa, nebo prostě chlapa s dětmi, tak si je musí vzít za rodinu všechny. Né jen jeho. Do toho vztahu přece jde s tímto vědomím! O co míň má právo jeho syn na majetek než vy? On nemůže za to, že si táta našel jinou ženu, nebo máma jiného chlapa. Se synem jste si ho přeci brala...