Jsem rozvedená a jsem nebo nejsem samostatná?

eva1960
Evčo, jelikož jsem měla tu čest Tě poznat a jsi mi nesmírně sympatická, nehodlám respektovat Tvoje osobní důvody k odchodu a "chci a budu do toho kecat" !!!
Ty neodcházíš, Ty prcháš a to je rozdíl. Myslím, že největší problém je u vás v komunikaci. Vážně by to nešlo vyřešit smírnější formou, abys po odchodu měla sice čisté svědomí , ale i dobrý pocit, že se můžeš libovolně vracet a budeš vítána?
Navíc, puberťáci mají myšlení trochu v jiné rovině, jsi si jistá, že dcera tento krok, že jí necháš dům, patřičně ocení?

( ano, vím, že jsem hnusná a ryju na poli, kde mi nepřísluší rejpat - ale já musím! )

Elino,

já jsem taky prchala...jak jsi to tady napsala evě. V mém případě komunikace nešla, jen na poli jakéhosi podivného kamarádství, kde se jeden vezl...takže jsem na vše přistoupila a zabalila to.
Myslíš, že je to zbaběléééé....? Já to cítila tak, zachraň se kdo můžeš...

janis

Ne, ne, ne, Janis, nemyslím, že by to bylo zbabělé, ale v případě Evy si myslím, že tyhle dva lidi by se domluvit na rozluce krásně mohli, ale že se jim do toho rozhovoru moc nechce. Evě její muž neubližuje, není zákeřný,
nepřipravuje jí doma peklo ( nebo alespoň vědomě ne ).
Nerozmlouvám Evě odchod, jen si myslím, že by mohl proběhnout za příjemnějších podmínek.
Pokud se mýlím, jsem připravena se omluvit za pitomé rady.

elino
říkáš to správně, ale já nechci utíkat. S mužem se nehádáme, nemáme italskou domácnost (teda pokud se nerozzuřím já) a chci odejít v klidu. I z těchto důvodů se nechci handrkovat o majetek.
A tak nějaký ten červík vzadu v hlavě mi stejně našeptává, že můj muž (instalatér a domácí kutil) mi stejně při stavbě a starosti o dům bude pomáhat. Jemu to prostě nedá.
Takže nakonec to třeba dopadne tak, že nějakou dobu budeme mít dvě domácnosti.
Nechávám tomu volný průběh, pokud se bude chtít zapojit, nikdo ho vyhazovat a vyhánět nebude. On je takový ferda mravenec - práce všeho druhu a je mi jasné, že s jeho pomocí by se mi to zvládalo líp. Ale co chci, tak aby toto nové bydlení bylo moje - podle mých představ, typu jsem malej ale šikovnej.
Ono se to těžko píše, nebo spíš vyjadřuje. Teď nevím, jaký bude průběh, ale určitě se nebudeme hádat.
Já to spíš vidím tak, že si vyhlédnu nějakou hodně velikou zříceninu typu starý statek a stodoly kolem, on si bude klepat na hlavu, že jsem šílená a pak se bude ptát, co budu potřebovat.

Jo!
Přesně tak jsem si myslela, že byste spolu mohli koexistovat!
Z minulého příspěvku jsem ale nabyla pocit, že máš v plánu jednoho krásného dne spalit saky paky a nechat na stole lístek s pozdravem.

P.S. Omlouvám se za výraz "puberťák" u Tvojí dcery. Nebylo to myšleno pejorativně, ale já tak nazývám všechny mladé lidi do 20 let.

V těchto rozhodnutích je asi vhodné velmi pomalu rozmýšlet....všechno se může vyvrbit docela jinak.
Já se na to připravovala a chystala 6 let.
Všechno má svůj čas a vývoj...

janis

Evo,
a je nutné se ferdy zbavit? Uvaž jednu věc- jen co se rozvedete, skočí po něm jiná, za to Ti ručím. Nebude Tě štvát, když bude pracovat v službách jiné? Mně by to štvalo šíleně a nechala bych si ho na ty práce a vůbec, jako "standby".
M.

Eva1960
Klobou dolů,jsi velmi statečná žena a čistá žena.Určitě chápu,že chceš dům a vše nechat dceři.To je jasné,děti jsou naše všechno,ale že i manželovi.....Nevím,záleží jak hodně se na všem podílel.Ale asi je to správné.
To já jsem typický blíženec-žádné(tedy skoro žádné)rozhodnutí není problém.Do všeho jdu s nadšením a po hlavě a ne vždy mám trpělivost dotahovat věci do konce.Žiju nějak rychlejším tempem,ráda poznávám nové věci,stále se bojím,že mně někde něco uteče.Mám takový vnitřní neklid a to vše se láme s přehnanéě velkou zodpovědností.Zvláštní a asi ne úplně dobrá kombinace.

parma
manžel se taky nadělala na domě, nebylo by to správné po něm něco chtít. A navíc - on je typický BÝK, majetek to si chrání, a zbytečně bych přilévala olej do ohně. To bychom se nedomluvili.

maria
všechno je otázka vývoje. Moje slova jsou nikdy neříkej nikdy... Co víme co bude za týden neřkuli za rok.

eva1960
Je to tak,člověk se během doby vyvíjí,mění svoje postoje,názory a kdo ví,kde budeme třeba za rok....
Není to u Vás problém různé inteligence?Nevím,ale působíš na mě Evi,jako schopná inteligentní žena a třeba Ti Tvůj manžel nestačí.
Já to vidím na sobě,že chlap,abych ho mohla obdivovat musí být chytřejší a schopnější než já.S léty a se zkušenostmi třeba ten rozdíl vnímáme více.

Myslím evo, žes prostě něčím naťuklá...chceš jít dál, domeček-zahrádku a zvířátka. Není to typické rozhodnutí odejít od někoho...
Můj bývalý muž si taky majetek chrání jak píšeš a taky se nadělal, takže jsem to brala taky tak a vůbec jsem nad tím nepřemýšlela...to jiní nechápali.....janis

parma
trefila jsi to přesně

janis
nechci být nespravedlivá, a nakonec, rozhodnutí odejít vyšlo ode mně,, on možná zůstane, možná půjde se mnou. Nechávám to na něj.

To je hezká věta...........zajímavé,že většinou každý chlap je velmi rychle znova udatelný.O čem to vypovídá..........no je asi hodně samotných žen,co jsou ochotné "nakupovat" použité "zboží"

Taky jsem nechtěla být nespravedlivá a nechala všeho a šla do dluhů firmy.
No a protože jsem nezkrachovala, tak zase zle.................................nejlepší můj taťka - mimochodem taky - váhy - když odešel od mamky po 38 letech absolutně všecko nechal být a chtěl nerez motiku - tu nedostal a tak po ní strašně dlouho truchlil.........janis

Když se můj muž rozvedl, dostal hned dvě nabídky k sňatku. Já mám s manželským second handem ovšem tu nejlepší zkušenost.
A když uvážím, co dnes stojí šikovný řemeslník...
Rozmysli se, Mařenko, rozmysli...