Jak si udržet chlapa

Aneb najdu si chlapa, jehož drobné nedostatky mi nedělá problém tolerovat (kdo z nás je dokonalý, že?).

Buďme partnerky a ne kombinace mámy a učitelky.

Prosté, ale účinné.

Přesně. A to je taky důvod většiny témat zde. Holky začnou skákat, jak chlap píská a pak jsou tu témata typu "už mě nemiluji, píše si s jinýma holkama, chodí často do hospody, kamarádi mu jsou přednější, než já,...."

Podstata toho pořekadla je, že na to musíš ze všech front. Když na to půjdeš přes postel, jednou ti uteče za jídlem a naopak. Když budeš doma za hospodyňku a v posteli za bohyni, jednou mi připadne, že si málo reprezentativní. Je sice možný, že si bude časem sypat popel na hlavu, ale to už to impulzivní vymanění se ze stereotypu, kdy si začne myslet, že něco jinýho by bylo lepší, nezvrátí. Když budeš všechno najednou, už moc nemá co vymýšlet. Na druhou stranu, když bude chtít, stejně odejde. Takže proto dokonalá domácnost, postel i zevnějšek, k plotně i za zábavou a hlavně vůbec se kvůli tomu nepřetrhnout Máme na to myčky, sušičky, posilovny a vacushape, tak o co go. A říct co se mi nelíbí, když se mi to nelíbí, za čas mě to bude štvát a pak se to bude blbě řešit. To znamená, že pokud nechci být hospodyňkou, dračící a ženou vamp celý život, tak to nedělám ani ze začátku. Ostatně, každej chlap to doma nechce, dokud si na to nezvykne.

stručné a jasné

čekala jsem kdy se zapojí laky jinak si myslím že vztah nesmí být o tom "udržet si chlapa". buď spolu být chceme nebo ne, to se nedá svítit. já jsem taková, komunikuju a dělám to a to, buď se ti to líbí nebo ne

Holky, moc to řešíte. Buďte samy sebou a nechte vztah volně plynout. Univerzální rady stejně neexistují. Já jsem si nikdy ze žádného chlapa na zadek nesedla, vařím jen když mám chuť, nežehlím a nikdy mi žádný chlap neutekl, naopak si mě každý chtěl brát.

Reaguji na Adka:

jj, asi nevidět v něm Boha, ale prostě normálního člověka - kamaráda a milence

Připadá mi to stejné......měla bych sama ze sebe pocit,že jsem asi krá...va,když se musím pořád snažit,aby mi neutekl.
Musím souložit kdy on chce i když se mi nechce a nejlépe jak umím,musím vařit aby nepadnul hlady,musím dělat vše jen aby byl spokojený .......... pfffffffffffffffff,ani bych se na to nevykašlala,o takový vztah bych zájem neměla.

Myslím, že si to nepochopila - já nikoho nepřevychovávám a nikdo mě. Źe jsem radši nenapsala, že starého psa novým kouskům nenaučíš - to je to samý a asi míň pobuřující. Chtěla jsem jen říct, že pokud člověk začne se vztahy brzo, naučí se v tom chodit - právě v tom vymezení hranic, v podstatě sama sebe. Kdo nemá svoje hranice, není osobnost. Jako dítě člověk nemá hranici (což už jen vyplývá z toho, že je 9 měsíců součást matky a další roky na ní závislé), ale budu je si jí - výrazně ve 3 letech a od tý doby v tom pokračuje - i rodiče musí přestat překračovat vymezené hranice a partner by s tím neměl začínat - tomu se podle mě říká dospět. Na druhou stranu, hranice se určují z obou stran - z venku (společenské normy, ostatní kolem nás) i ze vnitř (ego), a určené jsou tehdy, když se s o ně přestame přetlačovat.

podle mě se tohle nedá generalizovat, já jsem měla zatím dva vážné vztahy, jeden na dva roky a hned vzápětí další, který trvá do teď ( asi 3 roky) a kdybych se ke svému současnému partnerovi chovala jako k tomu předchozímu,tak už spolu dávno nejsme. a jinak já teda nevařim, a nikdy mi partner nenaznačil,že by mu to vadilo, naopak naučil se vařit on nebo mě bere do restaurace. a já se na oplátku snažim vytvářet příjemné prostředí, být na něj milá a nevylejvat si na něm svoje všední starosti a především ho absolutně neomezuju a zatím nám to perfektně klape.

Přesně tak. nehledě na to, že všechny mé kamarádky a kolegyně jsou milující, pečující - navařeno, napečeno, byt jako klícku, neustále připravené v pohotovosti v sexy prádle... a stejně je chlapi podvádějí a opouštějí.

Zajímavé, že na druhou stranu se tu neustále řeší, jestli chlapy nechodí moc s kamarády nebo do hospody. Na jednu stanu se oháníme rovným přístupem a na druhou stranu, ne vždy se to hodí, že.
Kdybych měla přítele, který každý den chodí někam za svojí zábavou (lhostejno jakou), tak ho mít nemusím, na co? Abych měla s kým bydlet a komu večer podržet/nemuset uhánět chlapa na sex? Stejně tak to beru z druhé strany. Přijde mi, že on je pro ní jen odškrtnutá položka v seznamu životních úkolů. Mám přítele - tick. Proč? Protože se to tak dělá, stejně jako dřív svatba, děti, dovolená v jugošce.

"Udržet" si chlapa? A proč jako, chlapů je na světě jak s.raček...
Dej mu volnost, a bude s tebou dobrovolně...

na tohle bych byla opatrná,aby si to nevyložil stylem - "přijdu ráno,nic se neděje,vždyť nemáme omezení" což dost chlapů by myslím takto pochopilo.

Vysedávání v hospodě neberu jako koníček.

Tak to vidíš Ty, každému vyhovuje něco jiného a těm Tvým známým to dle všeho klape.