Jak se vyrovnat s nástupem dítěte do školky

Ahoj Siju. Vobec si z toho nič nerob a netráp sa. Začiatky take bývaju. Ved to, že je dcerka v školke jej neubliži, prave naopak. Uvedom si, že to čaká každého a je to pre deti len prospešne, že sa zaradia do kolektivu. Ved v školke je o nich postarane a robia tam rozne zaujimave aktivity a je tam viac zabavy s ostatnymi detmi ako doma s rodičmi. Dcerka ked začala chodit do školky neplakala. Bolo jej sice smutno zo začiatku, ale hned si našla kamaratky a oblubene veci v školke. Ja som to brala 'športovo'. Pripomen jej, že si pre nu určite prídeš , ale že už je velka a patrí medzi ostatné deti. Držím palce!

Siju
Neboj se, všechno co popisuješ je naprosto normální. Také jsem to tak proživala. Malý byl ze začátku v pohodě, plakat začal po měsíci. Trvalo to tak 14 dní, ráno doma pláč, ve školce pláč ... hrůza. Pokud to šlo, brala jsem ho po obědě. Časem se to zpravilo samo. Dnes už je "třeťák", do školky se těší, má tam kamarády, chodí na angličtinu.

Holky jste hodný, děkuju. Asi to na mě padlo s tím dneškem, že brečela. Anička po dětech před nástupem do školky nijak zvlášť netoužila.. jako po kolektivu, s kamarádkou jo, ale po hodně dětech ani ne...Je taková mírná, k dětem moc hodná, s nikým se nikdy o nic neprala spíš to tomu děcku dala...tak asi i proto mám pocit, že jsem jí hodila do vody, že není takový to dravý dítě. No, snad bude s přicházejícím jarem líp

Siju
Určitě bude, můj syn byl přesně takový, jak popisuješ svojí dcerku. Ještě na konci první třídy si nepamatoval děti podle jmen, ale pouze podle obrázků na skříňce , byl to typ "mouchy snězte si mě". Dneska je to přesně naopak, dle učitelky je to "vůdce", podle kterého se děti opičí, musím ho hodně krotit . Neboj se, všechno má svůj čas. Ne všechny děti jsou dravci a tvá dcerka si jistě brzy najde kamarádku, se kterou si bude rozumět. Držím palečky

Džej Džej
jsi hodná, asi takový uklidnění jsem potřebovala
Já si tu zase brzy popláču až bude špatný ráno

Ahoj:

Z toho mám taky strach, malá když nechce jít třeba ven, tak lítá a řve po celým bytě a nedá se ani oblíct, tak mám děs , že budu potřebovat do práce a budeme tam hodinu lítat po bytě se šíleným řevem třeba v šest ráno (, no a potom mi asi bude bulet celou cestu do školky a možná i pár hodin ve školce, má výdrž , až hrůza (.Za jak dlouho si vaše děti na školku zvykly??Já si taky asi pobulím, nebo se možná pěkně znervuju až jí budu ráno nahánět a ožná mi ji i vrátí )

Madeline 18
Ahoj, já jsem semka dlouho nemrkala...Kdy vás školka čeká? Já musím říct, že u nás ty hrůzy vydržely celej školkovskej rok a s hrůzou jsem očekávala tenhle, ale musím říct, že je už líp, občas jde i s úsměvem Kolik je holčině?

Siju
Ahoj, naše mladší vydržela do školky chodit s brekem celý jeden rok. A přitom vyprávěla, jak se jí tam líbí a co tam dělají, a jak se těší na holky, ale pak to loučení tam... Letos najednou přestala, sice se tisíckrát ráno ujistí, že pro ní přijdu, ale už je v pohodičce...

Můj syn začal chodit do jeslí v 17měsících a celý půl rok, co tam docházel, plakal, když jsem odcházela, ale pak už byl prý vždycky OK. Pak do školky ve 3 letech(tam se mu ze začátku taky moc nechtělo) a to se taky vždycky ujišťoval, jestli ho tam nenechám, jestli pro něj přijdu. No te´d mu jsou 4, začal chodit do školy a tam už se vysloveně těší, dnes je tam poprvé až do půl čtvrté, tak jsem zvědavá, jak to zvládne.

Tak děvčata u nás jsou každý ráno obrovské boje. Ten můj prďola už pobrekává už od večera a ráno se mě tisíckrát zeptá, jestli si pro něj příjdu a jestli bych nemohla přijít už k obědu. Zatím si tam nezvykl na jídlo. Čím víc se ho znažím chlácholit, tím to je horší. Teď to dělám tak, jako že to jeho pobrekávání neslyším a někdy dokonce na něj musím houknout. Zapoměla jsem napsat, že už mu je 5. Ještě že vypadá na 4, jinak to je fakt ostuda. Chtěla jsem ho dát do už školky před rokem, ale bylo beznadějně plno. No co vám mám povídat. Jsem ráda, když se za ním zavřou školkový dveře. On tam prý vůbec nebrečí a je v poho. No jo, ale ta ranní hodinka, ta fakt stojí za to! Vždacky pak sedím dvě hodinky na Omlazku, abych se dala dohromady a trochu se zrelaxovala.

Chtěla jsem se zeptat. To ještě existují jesle?

Ty děti to dokážou docela přehánět někdy. Nejradši by třeba byli s mamčou doma, tak to prostě nafouknou, jak strašně do školky nechtějí, ale jen se za mámou zavřou dveře, tak si na ni ani nevzpomenou

V ČR tak jedny na celé město. On chodil do jeslí v Anglii, tady jsou na každém rohu.

Nechápu s čím a proč se vyrovnávat.
Prostě děcko do školky nastupuje,začínají povinosti a tím je to hotové.
Matka,která sama brečí,když vede dítě do školky mu ubližuje.
Normálně se přeci dítě do kolektivu těší a nemělo by ho ani napadnout,že si pro něho mamka nepřijde a nechá ho tam navždy.
Ale dnešní doba je divná.Děti si dělají co chtějí a matky bědují,že jejich dítě je divoké,neposlušné.Mě by řvoucí dítě po bytě lítalo jen jednou,buď studená sprcha nebo nářez a je po řvaní.
Náš synek první den ve školce....po obědě jsem pro něho přišla a on si postěžoval,že všechny děti mají pyžámka a budou tam spát,jen on nemůže,když jsem mu ráno pyžamko nedala.No tak od druhého dne ve školce spal.Chodil tam rád,ale je to už 14 let,školka byla soukromá a on je jedináček.

pinky
Já za totáče vozila svého synovce do jeslí už od devíti měsíců a vždycky jsem to hrozně ořvala. Byl to takový brouček malinký. Musela jsem ho každé ráno převlíct do erárních dupaček a on se pokaždé chvěl zimou. Nikdy na to nezapomenu a taky jsem si slíbila, že dítě budu dávat jen do školky a že mimčo nejmíň do tří let budu mít určitě u sebe.

Tak to si jen myslíš! To neříkám ve zlým, ale vím o čem mluvím. Jeden synek byl a je zlatíčko úplně ve všem a teď už mu bude 16. Tomu druhýmu je 5 a je to nezvládnutelné dítě a to naprosto. Jsem poměrně přísná matka, takže jsem to po chvíli domlouvání vzdala a dostal takovýho řezu, že měl na zadku moje fialový otisky a co myslíš? Bylo to ještě horší! Můj muž ho někdy bije tak, že ho musím zastavit, jinak by ho snad přizabil a to upozorňuju, že jeho jen tak nic nevytočí a má toho našeho prďolu děsně rád. Toho staršího zbil jen jednou v životě. Tenhle malej po výprasku s námi nemluví a ještě mi řekne Mámo, ty si na mě zlá. Je to někdy fakt o nervy. No jak jsem napsala - vím o čem mluvím.