Jak poznám závislost na alkoholu?

Tak to ho mám asi i já, když o víkendech a semtam přes týden si nějaký ten alkohol dám....A pila jsem vlastně už od 14 let...Jenže např. mě nepřipadá, že bych ten problém měla a vím, že ho ani nemám!!

Zkus ten alkohol prostě omezit a dát si jen příležitostně, uvidíš, že to přežiješ!

Reaguji na PaniXY:
Začala jsem s tím až teď po cca4 letech. Clou dobu jsem neměla vůbec potřebu se napít nebo opít. Teď sipár sklenic dám, ale rozhodně se neprobudím s oknem v obýváku pod stolem. Doufám, že mi rozumíš..

zkus přestat sama, pokud to nepůjde, tak jsi nejspíš závislá a v tu chvíli vyhledej odbornou pomoc...

ono závislost se z toho stává ve chvíli, kdy bez toho nemůžeš být, kdy si každej den něco lupneš, aby byl svět hezčejší a problémy menší... (jo, i dvoudecka vína každej den, pokud je člověk nervózní, když ji nemá).. nebo kdy tím řešíš problémy, třeba stresový situace, přijdou nervy, a někdo se uklidňuje s flaškou, jinak je vyřízenej.. to, že neznáš míru, podle mě závislost jako taková není, ale jestli si nezvládneš sama říct dost, nikam nejdu nebo jdu a dám si jeden ředěnej a vodu (příklad), jednak by to k ní mohlo dospět (on jak se člověk za sebe stydí, tak se rád schová na dno další sklinky) a asi by bylo dobrý vyhledat nějakýho adiktologa a probrat to. kdybys byla ze střední Moravy, mám jeden tip...

Reaguji na Klariska1241:
Naprosto s Tebou souhlasím

Ale ano, je.

Závislost nemusí znamenat, že se každý den večer potají nalévám vodkou. Člověk závsilý na alkoholu je už i ten, který si pravidelně na akci musí dát pití, aby se bavil, nebo i ten, co si každý den musí dát dvě piva k obědu, ale nejsou to tak závažné formy samozřejmě. Z nich se ale potom může vyvinout to, co zde popisuje zakladatelka a z této formy se potom může vyvinout klasická závislost. Hlavně tě chválím, že s tím chceš něco dělat, ženy totiž závislosti na alkoholu propadají daleko snáze než muži. Pokud nechceš dopadnout ve čtyřiceti jako totální troska, nech se léčit ambulantně a vyhledej si na googlu nějaký kontakt.
Když nebude nic ve tvém okolí, zajdi za psychologem a on ti určitě poradí a ještě odkáže, kde jinde by ti mohli pomoci.

Reaguji na Lojzínka:
to byla spíš reakce na malinkuboo...a její úvodní příspěvek.

a Klarisko, to myslíš, že klasická závislost, kterou ty popisuješ nemá žádný vývoj? Že ten člověk do toho hnedka takhle spadne? Vývoj tímto špatným směrem vypadá přesně tak, jak popisuje zkladatelka a pokud takhle nechce skončit, pak s tím musí něco dělat...Každá závislost má různé stupně závažnosti, a to že se u toho zakladatelka "netřese" neznamená, že nejde o závislost...

Bydlím ve městě kde se asi hodně pije...nebo spíš každej kdo tu bydlí to říká A to co ty máš tu má každej druhej...o víkendech jsou tu narvaný bary nejvíc opilejma lidma..leží na zemi zvrací a podobně..proto mi to nepřijde nijak divný...pak by se musela jít půlka města léčit...v dnešní době je to bohužel normální takovýhle opíjecí akce a nevim co..já sama sem včera přišla někdy v šest ráno a včera sem se za celej den zmohla jen na to že sem ležela v posteli a umírala Vidím to kolem sebe pořád a i mě samotnou to celkem baví prostě to podle mě patří k mládí...ale každej to má jinak někdo pije míň a někdo vůbec..a kdybys viděla těch úrazů co sem měla Ale pokud cejtíš že je to špatně a nelíbí se ti to tak prostě přestaň..nikam nechoď..nebo si vem třeba přítele nebo kamarádky a řekni jim ať tě hlídaj ať prostě nepiješ...a pak až bych zkusila tu poradnu asi...

Ale není. Bavila sem se o tom kdysi před několika lety se známou, která právě s drogově a alkoholově závislejma dělá a taky sem řešila takový to popíjení jak ty říkáš u oběda pivko, o víkendech apod a to závislost není, jako že by ten člověk byl hnedka alkoholik. Taky to chce hoodně času, aby si tu závislost člověk vybudoval. Naše babičky by to už třeba nestihly stát se alkoholičkama.

Ač je idnes jinak už docela bulvár, tenhle článek je docela dobrý...

Já být tebou, tak rozhodně vyhledám odbornou pomoc. I kdybys měla nakonec zjistit, že závislá nejsi. Každopádně by ti mohli pomoci změnit způsob života, jakej vedeš, tak jako tak...

Nechtěla by jsi zkusit kineziologickou poradnu? Je to hodně podobné psychologii, ale dobrý terapeut odhalí proč se tak chováš, a bude s tebou pracovat, aby si věděla co způsobuje tyto problémy a proč máš potřebu toto dělat. Já sama jsem takové sezení absolvovala, ne tedy kvůli alkoholu, ale hodně mi to pomohlo. Pokud si uvědomuješ svůj problém a chceš ho řešit, myslím že je to taková nenásilná forma jinak hodně štěstí a gratuluju

Milá MalinkaBoo, naprosto tvé obavy chápu, ale myslím si, že tvůj problém není v závislosti na alkoholu, ale v tom, že neumíš říct NE. Z toho, co píšeš mám pocit, že když už teda jdeš někam pařit, tak to zkrátka stojí za to a že určitě nebudeš ten typ, co říká "ne, už si nedám", ale spíš ta kalička co táhle akci až dokonce.
No upřímně já jsem byla na střední to samý, když už jsem někam šla, tak to bylo hooodně divoký a ráno se k "normální" kocovině přidala i morální, zkrátka výčitky, stud a sliby, že pít už nebudu. Časem jsem si uvědomila, že mi to za to nestojí. Teď mnohem radši zajdu sem tam s kámoškama na skleničku a spojíme to s jídlem, v létě grilovačky nebo zahrádka, zkrátka mám radši posezení s přáteli nebo známými, něco pojíst, popít a popovídat si. Tvrdý alkohol nepiju vůbec a když mi ho někdo nutí, tak se vymlouvám, že mám slabý žaludek a zvracela bych po tom (a to mám většinu rodiny Moraváky a odmítej slivovicu ) I když je mi 23 tak jsem ze svého života zkrátka diskotéky a páteční pařby téměř vyškrtla. To je moje zkušenost, tak třeba ti to i nějak pomůže přeju ti hodně štěstí a hlavně pevnou vůli myslím, že s podporou partnera to zvládneš

Mě na vysoké učila profesorka, co se specializovala na alkoholismus a jiné nemoci a tvrdila, že i toto závislost rozhodně je.

Cituju z internetu (už i první dvě fáze se označují jako závislost na alkoholu)

"Vývoj alkoholismu u člověka lze rozdělit do 4 základních stádií: počátečního, varovného, rozhodného a konečného.

Počáteční fáze alkoholismu
V počáteční fázi jedinec poznává účinek alkoholu, jako drogy. Postupně má potřebu zvyšovat dávky alkoholu tak, aby se cítil dobře. Alkohol mu v této fázi dopřává dobrý pocit, ale „nic“ mu nebere. Již v počátečním stádiu se vytváří psychická závislost.

Varovné stadium alkoholismu
V tomto stádiu je u pijáka viditelná častá podnapilost a opilost, která se neustále zvyšuje. Piják přechází od méně koncentrovaných alkoholických nápojů (například pivo) k lihovinám. Výpadky paměti na dobu v opilosti obvykle nemívá.

Rozhodné stadium alkoholismu
Oproti předchozímu lze u rozhodného stádia vypozorovat časté výpadky paměti v době opilosti. Alkohol se stává pro pijáka primárním, rodina a ostatní běžné povinností přechází na „druhou kolej“. Sám sobě si nalhává, že je jeho stav je ještě únosný.
Mění nálady, je agresivní pokud nemá alkohol při ruce. V této fázi si pijákova stavu všímá i okolí, zejména rodina, která se jej snaží vrátit na dobrou cestu. Rodině a okolí slibuje, že přestane pít, permanentně slib porušuje. Pokud se v něm objeví pevná vůle a přestane pít, ještě není vyhráno.
Jakýkoliv životní zvrat jej může k pití alkoholu opět vrátit, obvykle ještě ve větší míře. Zde hraje důležitou roli rodina, která jej musí podpořit.

Konečné stadium alkoholismu
Piják pije při nevhodných příležitostech, obvykle několik dní v kuse, velmi často již od rána. Dávky alkoholu se neustále stupňují, jeho stavy také. Piják na sebe nedbá, obvykle v této době ztrácí zaměstnání i rodinu, postupně se začínají projevovat zdravotní problémy. Poslední záchranou je protialkoholní léčebna nebo ambulantní středisko pro alkoholismus a toxikomanii (AT středisko). "

To tedy není pravda, u žen a ještě mladých se dá alkoholismus vypěstovat velice rychle. Je spousta případů, kdy se holky v 18 letech léčily z alkoholismu. Profesorka, co mě učila předmět Drogy a drogová závislost měla nejmladšího klienta závislého na alkoholu ve věku pouhých 13let!

Mně připadá, že se to tu hrozně podceňuje a to, že takhle pije spousta lidí neznamená, že je to normální. Pokud nechci skončit jako troska, tak s tím musím něco dělat...

dokud na to bude mít každý takovýto pohodový názor, budeme národem větších a větších alkoholiků a ubožáků. bohužel pít alkohol každý den, opíjet se každý víkend opravdu normální není. a to, že to dělá většina, z toho normu nečiní. většinové chování nemusí být nutně to správné.

skutečně zvrácené názory.