Jak nebýt pro partnera "okoukaná"?

Reaguji na hafatko: Hafatko opravdu si mě potěšila.A musím říct,že jak píšeš že tě naučil přítel aby jses měla ráda,tak můj přítel se o to také snaží,ale moc mu to nejde,protože já si vůbec nevěřím totiž víš.Přítele pořád provokuju,jednou mě podved a on s tou ženskou pracuje teď v práci a já mu vždycky jen tak řeknu tak co dala ti někdo ho to štve,ale co nadělám,ona je kost a kůže a psal jí,že je tak krásná že je těžký se na ni nedívat,a to jí je 41

Reaguji na mity: děkuji moc si mě potěšila,to mi říká skoro každý že mám krásně zelené oči,teď se chci obarvit na hnědo a dát si do tioho blond melír,tak snad mi aspoň vykouknou uvidíme,ale ještě by to chtělo nějaký ten střih nový

Teda já nevím, mně se to nějak nezdá.. Většina lidí to snad má tak, že si uvědomí, že v tom vztahu jim něco chybí až ve chvíli, kdy poznají někoho novýho, někoho kdo by jim to ve společném vztahu dal.. Takovouhle vnitřní krizi bych pochopila, kdyby třeba řešil změnu orientace..ale proč by řešil, že mu vztah nevyhovuje, kdyby neměl už někoho bokem..?

Většinou poznáš, co jsi měl/a, až když to ztratíš a tomu já se chci vyhnout...

To chápu, a proto bych nedoporučovala se odstěhovat ani dočasně. Nikdy nemáš jistotu, že to ten tvůj kluk nevezme tak, že už s nim nechceš být (víme jak jsou občas natvrdlí a všechno se jim musí vysvětlit polopatě) a prostě se s tim smíří, protože je to tvoje rozhodnutí.

Z vlastní zkušeností vím,že chlap dokáže na léta stávená spolu zapomenout mnohem mnohem rychleji než ženská....a většinou když se i 8let k ničemu nerozhoupal tak pak si najde kočku se kterou jde vše hned-svatba,děti...takže asi tak

..Říká se,že když tě do 7mi let nepožádá o ruku a nevezmete se,tak je na řadě rozchod.. a s tím já souhlasím..je mi jasné,že se ted na mě sesypou názory typu:My spolu žijeme celý život a nejsme manželé.. Ale můj názor je svatba nebo nic.. ..Potřebuju vidět nějaký posun vztahu..nějaký krok dál a tím je pro mě i svatba..

Reaguji na Mado:
Promiň, nešel mi 4 hodiny internet.
Když vidíš, že nekomunikuje, nekomunikuj taky. Neznamená to, aby jsi byla naštvaná - klidně buď příjemná, ale mluv s ním jen když to bude nutné.
Odcházej z domova s tím, že si jen někam "skákneš." Neříkej kam jdeš, ani kdy se vrátíš.
I kdyby jsi se měla někde procházet, nebo si sednout sama na kafe, prostě každý den někam běž. Vím, že Ti je hrozně, ale tohle prostě musíš zvládnout
Člověka, který má možná chuť se trhnout, nejvíc vytáčí ustaraný, uplakaný a nešťastný partner! A přesně taková Ty být nesmíš!
Pokud tohle párkrát uděláš, tak ti garantuju, že mu to začne v hlavě pěkně štotovat, protože pochopí, že do týhle doby Tě měl pod kontrolou a teď se mu vzdaluješ.
Bude v nejistotě a ta ho donutí se rozhodnout...

Moc vám děkuju za rady a tipy. I když je to těžký, dělám se vzácná, snažím se nevyhledávát já první jeho kontakt, odtahuju se, zakrývám a odepisuju na smsky až za dlouho a nespecifikuju kde jsem a co dělám.. Chce to teda sebezapření, ale pokud to bude fungovat, dám do toho všechno...

Nemá nějaký problém nebo neřeší něco v práci, chlapy si většinou tyhle věci řeší uvnitř.. nevím v jaké míře probíhá ten večer, ale co třeba udělat nějakou dobrou večeři a večer nějaký fajn film...po takové době určitě víš co má rád..prostě ho navnadit na to, že přeci jenom jsi ta pravá

Řeší problém v práci a taky jsem si zprvu myslela, že je to tím... ale přeci kdyby měl "jen" problém v práci, tak se u mě chce večer schoulit a poštěžovat si? To je první problém, kterej nechce řešit se mnou.
Večeři? Poděkuje za ní, koukneme na film každej na jiný straně pohovky a pak řekne, že je utahanej a že jde spát. Je to teď prostě celý nějaký *****... je na mě velmi slušnej, ale intimita tam chybí.

udělat něco, co normálně neděláš. Navrhnout něco, co jste spolu ještě nezkusili. Tj. trošku se zbláznit. Já patřím mezi ty typy, co nemají rádi stereotyp takže u mě to není problém. Jak to mají jiní na to nekoukej. Znám hodně chlapů( kamarádů), kteří se drží u svého a nechtějí měnit i když jejich kamarádi mění a kolikrát mu domlouvají. On se nenechá

Nebuď na partnerovi závislá a nepodřizuj se mu. Nenech vytratit intimitu mezi vámi, aby jste nebyli jako kamarádi nebo manželé po 40ti letech, tím nemyslím sex, ale dotyky,polibky atd. během dne. Chovej se jako na začátku vztahu. Nech ho trošku zažárlit. Ukaž mu jaká jsi kočka. Občas udělej něco nečekaného. Zkus nějaký experiment v sexu. Měj své koníčky, zábavu apod. Hodně štěstí!

Právě tím vytrácením intimiti z jeho strany to začalo, nedotýká se mě a to mě velmi chybí, čet vem sex, ale neobejme mě, nepošťouchne. Jsem mu jakoby jedno a to mě hrozně bolí... Čím víc si ty dotyky a pozornost vynucuju, tím víc je podrážděnější...

Reaguji na Mado: nechci být v žádným případě hnusná nebo zlá,ale podle toho co píšeš,je taky možné, že už si někoho našel a prostě neví co dál - i to je varianta, se kterou je třeba počítat.

tyhle dlouhodobé vztahy mezi 20-30ti lety snad vždy prochází krizí, která ve většině případů končí rozchodem. protože jedna nebo druhá strana má pocit, že něco zmeškala a chce to dohonit. sama znám jediný pár, kdy se ti dva nakonec vzali (o ruku však žádala ona), ale ideální manželství, nebo alespoň spokojené, vypadá jinak.