Jak moc je těžké být matkou samoživitelkou?

lindsdaylohan

to je jasný, že to neovlivním úplně, a že vliv na ně bude mít i tak pořád velký, nechci mu styk s nimi v žádném případě nijak omezovat. On má naše děti rád, takže když už překoná svojí lenost a bude se s nimi vidět, myslím, že si to bude chtít o to víc užít a něco s nimi
podnikne. A nejde samozřejmě jen o vliv na děti, ale i o mě, nechci aby ze mě po soužití s ním byl jen uzlíček nervů, zvažovala jsem odchod několik let, fakt to není lehké rozhodnutí.

Tak pak tě obdivuju, že jsi to tak dlouho vydržela... Děti tohle vnímají víc než si my dospělí. Slyšela jsem je několikrát, jak vysvětlují svým kamarádům, že tatínka mají, ale prostě s nimi jenom nežije. Učitelka v MŠ mi řekla, že děti v tomhle věku se situací smíří lépe než když jsou v pubertě. Je dobré, to taky říct ve škole učitelce, že se rozvádíš, protože určitě děti trochu změní chování, tak aby věděla proč. Já jsem to učitelkám v MŠ řekla, sice mi řekly, že už to věděly od dětí, ale bylo fajn, že k nim přistupovaly trochu jinak. S dětmi se snažím být co nejvíce, hodně si s nimi povídám a podnikáme spoustu zajímavých věcí. Musela jsem ovšem jim, ale taky nastavit určité hranice a snažím se je hodně (zábavnou formou) vést k tomu, aby mi doma pomáhaly (vynášet koš, uklízet nádobí) a aby byly samostatnější. Zatím je to baví a jsou rády, když třeba společně vaříme a blbneme u toho. Synovi sice chybí "mužský" doma, ale našla jsem partu kamarádek se kterými jezdníme na výlety a ty většinou jedou s manželem a dětičkami, takže to aspoň takhle vyrovnávám. A táta je navštěvuje, tak mají úplně nežije jenom v ženském světě.

Jestli bude syn po tátovi, tak to neovlivníš. Nikdo z nás neví, co s dětí vyroste, já jenom spolehám na to, že se jednou zúročí to, co do nich teď investuju - to je svůj čas, nápady a lásku... Uvidím. Co s nimi dělá otec při návštěvě neřeším, zasáhla bych jenom v případě, že by jim ubližoval, ale to myslím, že to nehrozí, má je rád.

Není to jednoduché, ale zvládnout se to dá. Mě někdy stačí si jenom uvědomit co vlastně chci, jasně to vyslovit a pak to vždycky nějak jde. Přeji ti pevné nervy a odvahu.

Mobik
PEKLO NA ZEMI JE ASI STÁLE SLABÉ SLOVO.Mě nastalo a to můj muž trávu nehulí,ale jinak to mám obdobně.Žiju tak už více jak 2 roky a ještě jsem si nezvykla a asi ani nezvyknu.Bolí mě žaludek,špatně spím,trápím se a vlastně se i lituju a to je špatně to také vím,ale kolotoč né a né zastavit.

Mobik

no já bych se taky bála toho, že simanžel jednou samozřejmě najde partnerku a ta může dětem taky pěkně osolit život (když tam budou a taky tatíka navést proti nim, pro ni jsou to parazité). A děti to už tak nějak tuší nebo vůbec a manžl to tuší? Jaký máš přesně důvod? (máš přítele?-pokud ano, tak to do rozvodu popírej jak můžeš, jinak na to můžeš u stání pěkně dojet).

walli[b][/b]

no, někdy sama sebe taky nechápu, že jsem to tak dlouho vydržela. Holt někomu to trvá déle než se mu definitivně rozsvítí Já spoléhám v mužském vzoru i dědu, ten je totiž skvělej, manuálně zručnej a už teď se těší, jak si z malýho udělá fotbalistu Slávistu, je to totiž jeho jediný vnouček, jinak má samý vnučky.
Já si právě říkám, že kdybych se nerozvedla, to riziko, že ze syna jednou vyroste něco podobného, by bylo enormně vyšší. Takhle se syn sice s tátou vídat bude, bude od něj ovlivňovanej, ale pořád to budou jen návštěvy, ne společné žití. A manžel má děti rád, věřím, že za nimi chodit bude a bude se snažit s nimi trávit ten čas trochu smysluplně.

vanilinka
teda být tebou, tak okamžitě prchám! Ty jsi taky na mateřský? Jestli ne, tak se seber a nějak to začni řešit nebo z tebe bude jen uzlíček nervů, těžko už to bude lepší. Já takhle pročekala pár let. I když u mě hrál roli i ten fakt, že jsem chtěla ještě druhé dítě, manžel se načas srovnal a já do druhého miminka šla s tím, že přinejhorším si ty dvě děti uživím sama. Nechtěla jsem být jako některé moje kamarádky, které zoufale po diskotékách naháněly chlapy s tím, že zůstaly samy s jedním dítětem a strašně toužily ještě po druhém. Mám dobrý pocit z toho, že mě už nic takového nehrozí. Věřím, že jednou se třeba někdo najde, kdo by mě chtěl i se dvěma dětmi, ale jestli to bude za pár let, tak to mi nemusí drásat nervy, mě už nic neuteče
Netrap se, nerozebírej si to pořád v mysli dokola, nemá to cenu. Hele, já jsem se teď už na sebe naštvala, že jestli se mi to nelíbí, musím s tím něco udělat, manžela a jeho excesy vůbec neřeším, už mě to nezajímá, už to nerozebírám a ani nevíš, jak moc se mi ulevilo. A až bude po rozvodu, uleví se mi určitě ještě víc...

lindsdaylohan

to už neřeším, to je pro mě už moc vzdálená budoucnost, když bude chtít, může se s nima scházet i bez potenciální budoucí ženy.
Se svojí holčičkou už jsem si o tom promluvila, ona vidí, že není v pořádku, jak se manžel chová, i když ho samozřejmě má hrozně ráda. Ta to vzala v pohodě, i ten fakt, že nebudeme bydlet spolu. Dala jsem si práci a vše jí vysvětlila - že to nemá nic společného s nimi, že je máme pořád oba stejně rádi, že on bude pořád její tatínek, jen bude bydlet jinde, atd. atd. Ovšem až dojde na věc, může být vše jinak, známe děti, že.
Přítele nemám, důvod je ten, že i když se pořád máme celkem rádi (není v tom žádná nenávist nebo tak něco), nemůžeme spolu již dál žít, protože manžel hodně let kouří denně marihuanu a do toho ještě rok šňupal perník a bohužel mu to hodně vymylo mozek. A tak i když teď s tím prakticky přestal ( úplně to ale stejně nedokázal), jeho chování se nezměnilo, protože podle doktorů už má z toho organické změny na mozku a lepší už to prý nebude... A pro mě je naprosto nemyslitelný s takovým člověkem žít.

Mobik
Působíš na mě jako dost vyspělá a rozumná (nevím jestli napsat dívka nebo spíš žena). Neboj se, ono to sice bude někdy dost těžké, ale jindy ti to život zase všechno vynahradí. A věř, že vyrovnaná žena přitahuje báječné chlapy. Jenom nesmí spěchat. A je dobře, že nechceš děti o tátu připravit. Vždyť při předání dětí poznáš, jestli ssje s ním pustíš, nebo ne. A děti si samy řeknou, jestli jim pobyt s tátou vyhovuje, to poznáš. A co by mohlo přijít v budoucnu, to neřeš. Moje zásada je, měnit co se dá změnit, řešit až se dá řešit. A toho advokáta si určitě vezmi, z bytu se předčasně nestěhuj, máš děti, právo na bydlení je na tvé straně. Víš, můj manžel je advokát, a mnohdy vymohl dětem i to, co maminka vůbec nedoufala. Sociální pracovnice by měla také pomoct, ale mělo by to být ve spojení s právníkem. Sama poradí, ale moc nezmůže. A také ne každá je dobrá, pro některou je to pouze zaměstnání. Znám i takovou, která ublížila, byla asi podplacená (táta měl bohaté a vlivné rodiče). A jak někdo psal, určitě vypomůže i nějaká kamarádka, naučíš se v tom chodit.

Mobik
ježiši, tak to tě plně chápu; to je už pak každej argument pro zachování manželství zybtečnej. Pryč od něj. Tvá dcerka je mimořádně chytrá holčička, myslím, že většina dětí by to nepochopila vůbec ( v tomto věku).

nevím a ani jsem to nějak neřešila, jak rozvod berou děti, u nás bylo normální, že táta bydlí jinde s jinou tetou, když byla dcera starší, tak jsme to taky nerozebírali proč, je to prostě proto, že jsme tak spokojenější, šťastnější a s taťkou jsme si nerozuměli, neměli jsme si o čem povídat, on chtěl od života něco jiného já taky
ovšem pokud je vztah disfunkční, tak to ty děti cítí, a nejsou nevšímavé k tomu, jak se spolu dva dospělí baví a jak se navzájem chovají, už se i několikrát posléze, po letech stalo, že již dospělé dítě svému rodiči samo řekne, že se třeba měli rozejít dřív,

No právě, ty děti to hodně vnímají a i když se my dva nehádáme (manžel se vždy urazí a třeba na několik hodin odejde pryč) a snažíme se spolu komunikovat, třeba jdeme i společně na výlet, ale dcera si moc dobre všímá, že takhle by to být nemělo. Ona je hrozně chytrá a bystrá a pořád to všechno nějak komentuje. Třeba například když jsem teď byla nemocná a manžel mi řekl, že půjde večer za kamarády, řekla jsem mu, že bych byla ráda, aby mi pomohl večer obstarat děti a pak ať jde, on ale řekl, že kdyžtak zítra a odešel. Já to nekomentovala, protože už ho neřeším. Ale dcera hned utrousila poznámku:"Hm, nechová se k tobě moc jako tvůj manžel, co?" Prostě to vidí. Dokonce jednou ona sama za mnou přišla, když manžel udělal něco, co se fakt nedělá, a ta pětiletá holka prohlásila:"Maminko, mohla by sis večer s taťkou promluvit, takhle se přece nemůže chovat." To mluví za vše...
Já chci, aby děti měli jednou zdravý a hezký vztah, aby zkrátka tohle nebrali, jako že to je normální.

my povídej, u mě tímhle manžel skončil, když jsem ležela v horečkách, půlroční dítě vedle sebe a on tak hezky, a nebude ti vadit, když půjdu za kamarádem na stavbu - no to tedy bude - ale já mu to slíbil a jak bych pak vypadal? to byla definitivní tečka

no právě, skousnout se dá ledacos, ale když v tom chlapovi nemáš vůbec oporu, tak na co ti doma pak je, že? Můj manžel se někdy chová moc hezky, ale z toho právě tyhle šílený výkyvy, holt ta tráva udělala svý. Nejhorší je, že manžel je přesvědčený, že on se snaží a
já prý vůbec a o rozvodu nechce ani slyšet. Už jsem mu to naznačovala, že by bylo lepší jít od sebe a on mi na to řekl, že v žádném případě, že se neženil kvůli tomu, aby se rozváděl a jestli bych o rozvodu uvažovala, tak on mi to prý rozhodně neusnadní, prý se ho jen tak nezbavím (mi řekl s úsměvem na tváři). To bude ještě psycho. Proto ještě otálím s žádostí o rozvod, mám ještě přes rok do skončení mateřské a nechci mít ze života peklo už nyní.
Vůbec nevím, kdy mu to oznámit, když nevím, za jak dlouho nás rozvedou.

Mobik
Jak už jsem ti psala, vezmi si advokáta, ten žádost sepíše a podá, zkusí si s manželem promluvit a dohodnout nejlepší podmínky pro oba. Pokud by ti manžel dělal potom problémy, v dnešní době je na to zákon, který ženám, s dětmi obzvlášť, pomůže. Odkládat problém není řešení. Ve tvém případě bych s manželem předem nic neřešila, často skutečnost, že je záležitost řešena advokátem, a manžel se to dozví oficiálně od soudu, pomůže. Ujasní si, že je to vážné, že to není jenom takové vyhrožování. U někoho to vzbudí aspoň trochu respekt, uvědomí si, že máš nějakou oporu, že už nejsi jenom ženská, se kterou si může zahrávat. Spousta žen si neuvědomuje, že svým fňukáním, vztekáním se ap, chlapům jenom nahrávají, ukazují, že jsou chudinky, se kterými si chlap může zahrávat

Mobik
rozvod jsem sepsala dohodou,kde jsem nerozebírala co jsme si jeden druhému provedli.Jen,že oba souhlasíme,k tomu majetkové vyrovnání a úprava vztahu a kdo bude vychovávat nezletilou dceru.To se dá ověřit a dá na soud s tisícikorunovým kolkem a oni si vás do 2 měsíců předvolají.Jde o to jestli to stebou muž půjde ověřit.